Zpráva o pokladním plnění státního rozpočtu do července informuje, že se nenaplnil předpoklad růstu celkových příjmů o 7,3 procenta, ale přibylo jen 1,1 procenta. Rozdíl mezi plánovanými a skutečnými celkovými příjmy za prvních sedm měsíců letošního roku ve výši 6,2 procenta (jistěže dolů) si teď hledá své viníky, pokud možno v Bruselu. Pro zajímavost uveďme, že daňový systém, který zavedl za Kalouskovy spolupráce už Mirek Topolánek, potřebuje úlet opačným směrem – rozpočty mohou být vyrovnané pouze v případě hospodářského růstu kolem 10 procent. Rozdíl mezi systémem a realitou tvoří asi 200 miliard korun ročně, které se dílem naškrtí a dílem přesunou do narůstajících státních dluhů.