Stejně tak vládní tvrzení, že hrozí Řecko. Až to přijde - a že na tom dělají - budeme mít, co jsme nechtěli, ale nedělali nic proti tomu. Konec světa možná v nejbližší době nepřijde, ale určitě přijde konec vlády pravice. Bude to její konec světa - a taky se podle toho chová.

Málokdo bere hrozbu konce světa tak zodpovědně jako ministr financí Miroslav Kalousek a jemu podřízená Nečasova vláda. Poslanecké sněmovně proto ve středu uložil přemýšlení o věčnosti. Přestože nevěděl, co bude zítra, rozpočet stojí na nereálných číslech, nová DPH nemusí od začátku roku platit, protože se to nestihne vytisknout ve Sbírce (i kdyby to Václav prezident Václav Klaus podepsal), přesto se projednával rozpočtový výhled a jeho výdajové rámce a v programu byla i rozpočtová „brzda“. Ta by měla podle vládního návrhu spustit ve chvíli, kdy zadluženost dosáhne 45 procent HDP.

Je to střela mířící na příští vládu, avšak nedopatřením do toho nejspíš spadne už tahle. Na konci roku 2011 činil dluh sektoru vlády 41,2 procenta HDP, a pokud se k němu připočte letošních 5,9 % (při započtení finančních náhrad církevních restitucí), máme to doma.

Ohlédnutí zpátky ukazuje jednoznačně, že dosavadní vládní politika přes všechny řeči o úsporách ani náznakem nevedla ke snižování zadluženosti. Tupé škrty situaci jednoznačně zhoršovaly a dosáhly toho, že náprava je stále obtížnější.

Nevytahovat!

Ukázala to zajímavá přestřelka mezi poslancem Jiřím Paroubkem (NS-LEV 21) a ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09). Vyvrcholila věcnou Paroubkovou poznámkou nad raketově rostoucím vládním dluhem - co si občané za posledních šest let za dodržování rozpočtových rozpočtových rámců, na kterých si Kalousek tak zakládá, koupili?