Amazonie hoří, nejvíc ve známé historii, a hurikán Dorian, největší, co záznamy pamatují, rval bahamské střechy větrem rychlosti aut Formule 1, zatopil letiště do výše dvou metrů a přesouvá zničující dešťové přívaly na pobřeží severně od Floridy. Americký prezident Donald Trump nyní sleduje zblízka efekt klimatických změn, které zatím pohrdavě přehlížel, když odstoupil od pařížské klimatické dohody.

A může čekat další. Hořící Amazonie přeruší neviditelnou řeku vodních par, které se vznášely z miliard stromů, řeku stejně mohutnou jako Amazonka, a až tato nebeská řeka vyschne, přestane dodávat déšť na kukuřičná pole Spojených států.

Rozsah vlivu amazonského pralesa na množství srážek v zemědělských oblastech Ameriky byl detailně prostudován teprve nedávno, jako ostatně spousta věcí, které začínají být zřejmější ve světle dat z orbitálních pozorovatelen. A ze studie, která byla zveřejněna roku 2014 ve vědeckém žurnálu Nature Climate Change, víme, že odlesnění Amazonie zredukuje množství srážek na Středozápadě a Severozápadě USA a v části Jižní Ameriky během jejich zemědělské sezóny. Zuřící požáry v pralesních masivech Brazílie, Bolívie nebo Argentíny teď tuto argumentaci vrátily do americké mediální debaty. (viz)

Nejde přitom jen o vliv Amazonie, dokonce i likvidace afrických pralesů dolehne na přísun deště do různých částí Spojených států. V zásadě jde o to, že dýchání stromů a odpařování vody z jejich korun ochlazuje vzduch nad lesem. Když však tato klimatická funkce zmizí, horký vzduch stoupá do velké výše a narušuje ustálené dálkové proudění, které se pak promítne i do zásadních změn vývoje počasí ve vzdálených oblastech.

Tento mechanismus je zatím dost přehlížen a výsledky bývají katastrofické, varuje doc. Jan Pokorný z Jihočeské Univerzity a třeboňské obecně prospěšné společnosti ENKI. Podrobně to doložil na jaře v Praze v přednášce, kterou uvedl připomínkou vyschlých civilizací Mezopotámie, Egypta, údolí Indu, Severní Afriky nebo středoasijských civilizací na území dnešního Turkmenistánu a Uzbekistánu. Archeologové hledají zbytky těchto civilizací pod nánosy písku, přestože tyto civilizace začínaly na nejúrodnější půdě, v záplavových zónách řek. (zdroj zde a zde)