S velkými pochybnostmi byl očekáván nástup nového britského premiéra Borise Johnsona, jednoho ze strůjců vítězství Brexitu v referendu 2016. K tomu vítězství však patřil i fakt, že se pak polekal a neodvážil se ucházet o funkci premiéra. Následovaly zmateční výkony ve funkci ministra zahraničních věcí ve vládě Theresy Mayové. Proto tam dlouho nevydržel, vrátil se k původní profesi novináře a psal pravidelné (královsky placené) sloupky v deníku Daily Telegraph. Nyní má za sebou nepatrnou většinu konzervativních poslanců, výrazněji to vyhrál i u elektorátu této strany, ale nemá jasnou většinu ve sněmovně, a může o ni snadno přijít.

Vyhlídka Johnsonova nástupu do sídla premiéra v Downing Street 10 obrátila trhy směrem k jihu. Statistici hlásí hrozící recesi, která je spojována s důsledky Brexitu, protože zatím je zřejmé víc to, co narušil a znemožnil, než co reálně nabízí. Na dohodu o spořádaném odchodu z EU zbývají jen tři měsíce do konce října. Johnson se zatím drží zásady, že ve finále vyjednávání musí být otevřena i možnost odchodu bez dohody, jako forma nátlaku na evropské partnery. Chce, aby znovu otevřeli to, co už skončilo podpisy obou stran, ale ti to vytrvale odmítají a u toho by to mohlo i skončit. Tohle však nemá podporu ani v parlamentu a zřejmě se nepodaří pokusy vyloučit jej z finálního rozhodování.

Předseda sněmovny, který rozhoduje o programu jednání, už to vyloučil, ale jsou obavy, že proběhne pokus obejít i jeho. Proto skupina poslanců napříč stranami chystá podání k nejvyššímu skotskému soudu Court of Session v Edingburghu pro případ, že by nový premiér požádal královnu, aby před rozhodujícím okamžikem Brexitu, tedy před 31. říjnem, rozpustila parlament. Na soud by se obrátilo sedm poslanců Dolní sněmovny a pět členů Horní sněmovny. Důvod, proč má rozhodovat skortský soud, je ryze praktický, jedná i v srpnu, kdy má londýnský Nejvyšší soud dovolenou.