Česká republika se nechává zatahovat do válečnického třeštění, které v Evropě rozpoutávají Spojené státy a Británie, zatímco Německo a Francie – dokonce i Ukrajina! – se je snaží brzdit. Americký záměr lze tušit. Když se rozpoutají emoce, snižuje se prostor pro kritický rozum, a tak se dají prosazovat iracionální cíle, jako třeba náhrada ruského zemního plynu násobně dražším a méně jistým americkým zkapalněným plynem.
Vojenští analytici upozorňují, že zpravodajství z napjaté oblasti u rusko-ukrajinské hranice vynechává fakta, která jsou pro hodnocení podstatná. Například že ruské tanky, které by měly podle amerických oficiálních prohlášení zaútočit každým okamžikem, nejsou v bojovém postavení a ani nemohou být v pohybu, protože není vybudována logistika pro zásobování pohonnými hmotami. V médiích mainstreamu nebylo zaznamenáno ani to, že ruská Západní skupina vojsk, která se účastnila probíhajících cvičení, ukončila činnost a vrátila se do kasáren. Situace se tedy negraduje, alespoň na ruské straně ne.
Dokonce i vysloužilí čeští generálové se zkušeností v centrále NATO nyní v ČT konstatovali, že válka na Ukrajině je méně pravděpodobná než nějaká „hybridní operace“ (Petr Pavel), či protože chybí odhodlání bojovat na straně Ukrajinců (Jiří Šedivý).
Událostem přesto dominuje snaha atmosféru vyhrotit čili „rachotit šavlemi“ (sable rattling), jak se píše v komentářích. V Česku dokonce doslova, neboť v rámci cvičení SABER STRIKE 2022 má po našem území projet jeden z největších vojenských konvojů za posledních několik let. Ve druhé polovině února se přesune Českou republikou z Německa na Slovensko zhruba 1800 vojáků a 700 kusů techniky armády USA, a v druhé polovině března se pak budou vracet.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
