Česká republika se nechává zatahovat do válečnického třeštění, které v Evropě rozpoutávají Spojené státy a Británie, zatímco Německo a Francie – dokonce i Ukrajina! – se je snaží brzdit. Americký záměr lze tušit. Když se rozpoutají emoce, snižuje se prostor pro kritický rozum, a tak se dají prosazovat iracionální cíle, jako třeba náhrada ruského zemního plynu násobně dražším a méně jistým americkým zkapalněným plynem.

Vojenští analytici upozorňují, že zpravodajství z napjaté oblasti u rusko-ukrajinské hranice vynechává fakta, která jsou pro hodnocení podstatná. Například že ruské tanky, které by měly podle amerických oficiálních prohlášení zaútočit každým okamžikem, nejsou v bojovém postavení a  ani nemohou být v pohybu, protože není vybudována logistika pro zásobování pohonnými hmotami. V médiích mainstreamu nebylo zaznamenáno ani to, že ruská Západní skupina vojsk, která se účastnila probíhajících cvičení, ukončila činnost a vrátila se do kasáren. Situace se tedy negraduje, alespoň na ruské straně ne.

Dokonce i vysloužilí čeští generálové se zkušeností v centrále NATO nyní v ČT konstatovali, že válka na Ukrajině je méně pravděpodobná než nějaká „hybridní operace“ (Petr Pavel), či protože chybí odhodlání bojovat na straně Ukrajinců (Jiří Šedivý).

https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/rusko-ukrajinsky-konflikt/3437112-v-konfliktu-zdaleka-nejde-jen-o-clenstvi-ukrajiny-v-nato?_ga=2.210278293.1417901326.1643558500-1682456556.1617881596

Událostem přesto dominuje snaha atmosféru vyhrotit čili „rachotit šavlemi“ (sable rattling), jak se píše v komentářích. V Česku dokonce doslova, neboť v rámci cvičení SABER STRIKE 2022 má po našem území projet jeden z největších vojenských konvojů za posledních několik let. Ve druhé polovině února se přesune Českou republikou z Německa na Slovensko zhruba 1800 vojáků a 700 kusů techniky armády USA, a v druhé polovině března se pak budou vracet.