Zbyněk Fiala: Nejblíž k sobě mají ČSSD a Zelení

12.09.2021 16:38 | Komentář

Předvolební anketa Hnutí Duha potvrdila, že levice může být v souladu s ekologickými proudy. Nejsilnější shodu s ekologickými organizacemi vykázaly Zelení a ČSSD.

Zbyněk Fiala: Nejblíž k sobě mají ČSSD a Zelení
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volební urna

Všechny politické strany se před volbami zazelenaly, zjišťuje analýza volebních programů, kterou podnikly ekologické organizace. A zezelenaly opravdu hodně, protože téměř všechny strany, které odpověděly na příslušnou anketu, ve velké většině otázek deklarovaly kladný postoj k ekologickým opatřením. Nejsilnější shoda s ekologickými organizacemi byla u Zelených (29 ze 30 otázek) a ČSSD (27 ze 30). To je závěr zajímavý, nikoliv však překvapivý.

Nejprve, oč tu šlo: Jak sdělují v tiskové zprávě, experti a expertky Hnutí DUHA a dalších ekologických organizací sdružených v asociaci Zelený kruh pečlivě prostudovali volební programy politických stran, hnutí a koalic (vybraných a seřazených dle volebního modelu CVVM z července 2021) a zaměřili se na to, jak chtějí řešit 14 zásadních problémů a výzev spojených se změnou klimatu a životním prostředím. Zjištění o plánech stran dále doplnili na základě odpovědí na 30 otázek, které stranám položili.

Z pohledu ČSSD, výsledky této zajímavé ankety potvrzují, že vyjednávání o volební spolupráci se Zelenými mělo smysl, i když nakonec nedospělo k výsledku. Zelení se pravděpodobně vzdali přímého zastoupení ve sněmovně, a tedy i přímého vlivu na tvorbu klíčových zákonů, ale není všem dnům konec. Většině voličů Zelených asi neuteklo, že ekologická udržitelnost, ochrana klimatu a zdraví občanů mají levicové jádro, protože musí vycházet z široké občanské dohody na snižování ekologické zátěže přechodem k ekonomice krátkých vzdáleností a využívání místních zdrojů.

V čem je ta levicovost? Podobné cíle nelze naplňovat bez projektů, které jsou dohodnuty dole, společně, nástroji občanské participace a přímé demokracie, a zahrnují řešení jako jsou komunální a družstevní podniky, neziskové bydlení a vytvoření podpůrného ekosystému pro budování regionálních ekonomických cyklů. Jinými slovy, stát, kraje, regiony i obce musí nabídnout všechny nástroje přímé i nepřímé podpory pro to, aby místní výdaje byl co nejčastěji i místními příjmy. Lidé pak mají práci i spravedlivý podíl na jejích výsledcích, planeta vzkvétá a peníze neutíkají do zahraničí, ale místo toho pokračují v posilování hospodaření doma.

Tady je nutno říci, že letošní volební program ČSSD zaznamenal značný posun v orientaci strany jak doleva, tak do zelena, byť i ten minulý nebyl špatný. Teď je to patrné zejména v podrobně rozpracované dlouhodobé Vizi pro ČR 2030. Ale i v aktuálním programu pro říjnové sněmovní volby je silný důraz na zemědělskou soběstačnost a zdravé potraviny, ze kterých se mohou takové regionální a lokální projekty odvíjet. Důležitý praktický krok představuje jarní novela zákona o potravinách z podnětu ČSSD, která je namířena proti dvojí kvalitě potravin.

Tato novela má strategický význam, protože vyžaduje hlubší kontrolu potravin v profesionálních analytických laboratořích. Vzniká tak příležitost pro lepší informovanost občanů o tom, co jim je podstrkováno ze zahraničí a jak je výhodné dát přednost tomu, co vyrůstá doma, pod kontrolou veřejnosti, takříkajíc před našima očima. A pokud dostane lokální rozvoj větší podporu, musí být místní produkce malých a středních výrobců biopotravin jasně výhodnější, tedy i levnější. To je taky klíč, jak se vymanit z nadvlády intenzívního průmyslového zemědělství, jehož současnou českou strukturu jsme fakticky zdědili po sovětských kolchozech.

V dlouhodobém programu ČSSD Vize pro ČR 2030 je jasný závazek podpořit všechny krátké dodavatelsko-odběratelské řetězce v zemědělství jako je systém komunitně podporovaného zemědělce, prodej ze dvora, pojízdné prodejny společné pro více zemědělců, farmářské trhy či komunitní nebo družstevní prodejny.

„Klíčem k potravinové bezpečnosti je kvalitní zemědělská půda. Podpoříme systémy hospodaření šetrné k půdě, které zejména zvyšují její organické složky. Radikálně zrychlíme souhrnné pozemkové úpravy zaměřené na ochranu před vodní a větrnou erozí. Dotace zaměříme tak, aby ten, kdo bude půdu ničit, nedostal nic,“ uvádí programová vize ČSSD.

Vraťme se k anketě hnutí Duha, která měla mnohem širší záběr a věnovala se také energetice nebo ochraně přírody. Tohle je souhrnný komentář, který přinesla tisková zpráva Hnutí Duha:

Zajímavé jsou posuny v hodnocení některých stran oproti volbám v roce 2017. Nejmarkantnější je to u ODS, která v roce 2017 byla (spolu se Svobodnými) nejhorší a tento rok podepsala výrazně lepší program koalice SPOLU. Naopak klimatický a ekologický program TOP 09 byl před minulými volbami silnější. Zezelenala také ČSSD (měla však solidní program již v roce 2017). V rámci koalice Pirátů a STAN se zlepšil hlavně STAN (který měl v roce 2017 velmi slabý program), ale mírně se zlepšili i Piráti, kteří však velmi dobrý program měli už v roce 2017. Zhoršilo se ANO.

Významná shoda mezi stranami panuje v otázce změny přístupu k zemědělské krajině a půdě. SPOLU, ČSSD, Piráti se STANem, Zelení a do jisté míry i KSČM navrhují konkrétní řešení pro vracení života do krajiny, jako je povinnost minimálního podílu zelených ploch na zemědělské půdě či reforma zemědělských dotací s důrazem na ochranu přírody a krajiny. SPD navrhuje dílčí pozitivní řešení. ANO přichází s dílčími řešeními v technické oblasti, ale zcela pomíjí potřebné změny krajinné struktury.

Téměř všechny strany akceptují odklon České republiky od uhlí, výjimkou je TSS navrhující dotěžení zásob uhlí a KSČM, která chce odklad termínu konce uhlí. Konkrétní termín konce uhlí však uvádějí jen Zelení (2030) a Piráti se STAN (2033). Piráti však v anketě souhlasili s rokem 2030. ČSSD mluví o konci uhlí v roce 2030 nepřímo (ale v anketě to potvrzuje explicitně). SPOLU zůstává na obecné úrovni, lídři KDU-ČSL a TOP09 však veřejně deklarovali rok 2030. ANO naznačuje, že bude hledat cestu k rychlejšímu odklonu od uhlí, než je rok 2038, ale nic neslibuje. SPD a Přísaha počítají se zavíráním uhelných elektráren, nesdělují však detaily.

Konkrétní návrhy na rozvoj obnovitelných zdrojů předkládají ČSSD, SPOLU, Zelení a Piráti se STANem. ČSSD navíc mluví o potřebě zcela nové energetické koncepce s důrazem na plnění dekarbonizačních cílů 2030 i uhlíkové neutrality 2050. ANO přichází s velmi ambiciózním cílem ztrojnásobení výkonu OZE do roku 2025, ale neuvádí, jakým způsobem toho chce docílit. Obecně pozitivní je v oblasti obnovitelných zdrojů také KSČM. Přísaha a TSS pouze konstatují, že mají místo v energetickém mixu. SPD odmítá systém dotací na obnovitelné zdroje.

Zbyněk Fiala

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.