Děsivá i nadějná jer nejnovější zpráva o tom, že osm osob je takříkajíc schopno koupit půlku světa. Ta naděje je trochu anarchistická, vychází z neudržitelnosti takového stavu. Změna musí být na cestě, jde jen o to jaká. Teď ta zpráva o zrychlování nerovností poznamená debatu těch, kdo za to můžou, účastníků právě zahájeného Světového ekonomického fóra v Davosu.

V Davosu? Když se na začátku roku 1990 na úřadu vlády uvažovalo, že bych tam měl jet také, šel jsem si nejprve dát ušít smoking. Václav Klaus sebou nakonec žádné podržtašky nechtěl, ale vím z jeho projevu, který si k té příležitosti chystal, že řečnil o transformaci, která zamezí dobývání renty (rent-seeking). Nějak se mu to nepovedlo. Ale nejen jemu, vezl se na vlně, o které dnes vypovídá Oxfam. Světová smetánka s bílými motýlky a vestami pokecanými od šampaňského a kaviáru tak může vzrušeně debatovat, že to zašlo příliš daleko. Dramatický nárůst nerovností, i průvodní jevy, jako jsou stále nezvladatelnější klimatické změny na naší zbědované planetě, ji už docela vážně ohrožují.

Zrychlování nerovností si Oxfam nevycucal z prstu, opírá se o statistiky švýcarské banky Credit Swiss. To není nic divného, bankéři musí vědět jako první, kam se to všechno žene. Když jsem se roku 1979 v Managui seznamoval s tím, kam dovedl Nikaraguu proamerický diktátorský režim, nejvíc mi pomohla sociální studie týmu disidentských ekonomů v Banco America.

Ale vraťme se k dnešku, kde má osm chlapů v paži půlku světa. Zkusme se na to podívat i z té lepší stránky. Jistou nadějí nabízí pohled na to, kdože to zbohatl a kde se to bohatství vzalo. Nejprve bych upozornil na pětici vládců digitálního světa – Bill Gates (Microsoft, 75 miliard dolarů), Jeff Bezos (Amazon, 45), Mark Zuckenberg (Facebook, 45), Lawrence Ellison (Oracle, 44) a Michael Bloomberg (Bloomberg, 40). Vklínil se sem i mexický telekomunikační magnát Carlos Slim Helú (50), ale bez globálního vlivu. Pak je tu portfóliový investor Warren Buffet (Berkshire Hathaway, 61) a nakonec hadrář, vlastně jediný výrobce, Amancio Ortega Gaona (zakladatel Zara, 67).

Z hlediska osobností, žádný z digitálů mi není osobně odporný. V jejich oboru vidím to lepší. Microsoft digitální éru rozjel a brzy pochopil užitečnost spolupráce se školstvím, takže nechal vyrůst nepostradatelnou službu, kterou už dnes dělají i mnozí jiní, a často líp a zadarmo. Jeho proprietární přístup také vyvolal protitlak otevřeného softwaru, ale ten by nevznikl, kdyby to byla bezvýznamná hračka pro pár lidí. Ukazuje se, jak důležitý je v ekonomice kvalitní soupeř.