Vláda sice odmítla návrh zákona, který vznikal v Západočeském a Jihočeském kraji, ale jen proto, že to byl návrh opozice. Nyní se v tichosti připravuje vládní návrh, jehož smyslem bude faktická privatizace lesů a dalších ploch národního parku. Postará se o to další rozvolnění pravidel ochrany přírody. Ministerstvu životního prostředí přitom nevadí, že správa národního parku kašle i na pravidla současná. Na jaře tam bez povolení používali chemické přípravky, které více než kůrovce ohrozily všechno živé v okolí. Nic se neděje, že byl porušen zákon, soudí ministerstvo. Byl porušen „jen z procesních, nikoliv věcných důvodů". Jinými slovy, pokud má správa národního parku za to, že nejlepší ochranou je likvidace, je souhlas nadřízeného orgánu zbytečný. A ministr? Ten je tam k čemu??

Ministr se nebaví a poskytuje tak životnímu prostředí stejné služby jako strom uprostřed národního parku, který pod jeho nevšímavým zrakem padl a proměnil se v pařez. Ministr nechce reagovat na porušování zákonů, protože jsou špatné, ale nechce komentovat ani tvorbu nového, protože by jej mohl - jak každý chápe - ovlivnit. Nebude zasahovat do práce ředitele národního parku, který za sebou nechává les pařezů, protože „lidé chtějí Šumavu zelenou". Dříve však zelenají lidé, až na ně dolehne dopad mizející přírody a budou si moci propláchnout plíce jen z kyslíkové bomby.

Roste koncentrace průmyslových exhalací, protože vládě je to celkem jedno, roste hustota dopravy a stále agresívnější mrak jemných částic sazí, které vylétají z dieselových motorů, roste oblak prachu půdních částic, odnášených větrem z polí bičovaných jen řepkou a kukuřicí, mizí zeleň, nahrazená placatými budovami skladišť a pařezy v údolí i na hřebenech hor. To je popis naší řízené sebevraždy. Ministr ji nechce ovlivňovat. Ujal se role pařezu a počká si na výsledek. Nechce situaci ovlivňovat, dokud nebude úspěšně vyřešena. Počká si na konec, na konečné řešení.