Co přinese „nový normál“ čínské ekonomiky? Hospodářský růst bude mírně nižší v pásmu 6 - 7 procent, ale měl by být udržitelnější a inkluzívnější. Obsahuje větší orientaci na domácí spotřebu, rozvoj služeb a menší přebytky zahraničního obchodu. Předpokládá větší přímé zapojení ve světě, kdy ekonomika dělá i dobré vztahy. Měl by se snižovat odstup úrovně vnitrozemí a venkova od pobřežního pásu a měst. Další složkou je nový důraz na životní prostředí. Cílem není nic menšího než „všestranně zabezpečená, poměrně blahobytná společnost“.

Komentářů k nové orientaci čínské ekonomiky je hodně, hádají se o smysl, o čísla, o vyhlídky, ale možná bude zajímavější podívat se na to očima samotných Číňanů a zachytit oficiální linii, protože ta už se dostává do médií mnohem obtížněji. Sáhneme proto po zprávě z loňského důležitého ekonomického shromáždění v Pekingu za účasti nejvyšších představitelů země, které se točilo kolem obratu k „novému normálu“.

Hlavní projev na této Ústřední ekonomické pracovní konferenci měl president Si Ťin-pching, který zde vystupoval také jako generální tajemník vládnoucí komunistické strany a vyzval k tomu, aby se společnost s „novým normálem“ seznámila, přizpůsobila se mu a nasměrovala na něj řídící nástroje. Šlo o to stanovit priority reforem.

Český překlad projevu mi poskytlo pražské velvyslanectví ČLR. Podtrhl jsem si v něm některá významová slova:strukturální reformy na straně nabídky, více zohledňovat potřeby obyvatelstva, podpora zelené výroby a spotřeby, rozhodující role trhu při alokaci zdrojů, oboustranná otevřenost vůči světu. Je z toho zřejmé, že uvažují o podstatných věcech.

Ze záměru lze dále vyčíst zájem na snížení závislosti na dolaru a lepším zakotvení národní měny. Stabilizaci směnného kurzu řen-min-pi pomůže jeho větší zapojení do zahraničního obchodu a investic. Ekonomika rovněž potřebuje snížení úrokových sazeb, daní, poplatků, byrokratických překážek. (S tím by se dalo i pohrát – rudá Čína zápasí s „red tape“.)