Makroekonomické prognózy padají pod stůl, válka a inflace všechno mění, a byl by to oříšek pro virtuózy, natož pro české amatéry. Nejlíp je to vidět na chaotických vládních přípravách daně z mimořádných zisků, kde rozpočtáři nemají čeho se chytit.
Státní rozpočet pro rok 2023 překročí dva biliony korun, ale vybere se na to o tři stovky miliard korun méně. Pokud se dá těm číslům věřit. Ale na základě čeho? Pokusy opozice vypáčit z vlády nějaká pravidla, podle kterých by se to dalo spočítat, naprosto neuspěly, přestože sněmovna tématu rozpočtového rámce na rok 2023 věnovala prakticky celou středu 26. října.
Třepení pysku až do úpadu nic nemohlo změnit na dvou podstatných okolnostech. Vláda má ve sněmovně jasnou většinu, takže si prohlasuje, co ji napadne. A co se stane, když nápad chybí, což byl případ mlhavých představ o dočasném zdroji velkých příjmů od těch, kdo zázračně vydělávají na pádivé inflaci hnané válečnou cenou energetických surovin? Tak si to prohlasuje také.
Hlavní spor se teď vedl nejen o to, kolik vybírat od těch, komu válka a inflace automaticky přifukují zisky, ale také kdy to vybrat. Původní dohoda šéfů stran pětikoalice byla vybírat tuhle daň už za letošek, kdy peníze z největších energetik a bank jen stříkají. Avšak ODS se pak z nějakých důvodů vzpříčila a chce vybírat až ze zisků za rok 2023. Pozor, pokud jde o firemní zálohy na tuto daň, které se budou vybírat napřesrok, tak ty by se vybíraly na základě odhadu letošního vývoje. To je prý podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) běžná praxe. Pokladnímu plnění státního rozpočtu v příštím roce by to pomohlo, ale zaťalo by to sekeru o rok později, kdyby firmy roku 2023 vydělaly mnohem méně než letos a finanční úřady musely přeplatky na zálohách vracet.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV