Nabízím první sadu poznámek z konference pořádané pražskou pobočkou Nadace Heinricha Bölla a dozvuky specializovaného workshopu o evropském kontextu německé energetické transformace (odchodu od jádra), který se krátce předtím konal v Madridu. Domácím pořadatelem byla Komora obnovitelných zdrojů energie.

Když si to všechno seřadím, vidím pozoruhodný jev – ceny elektřiny na energetických burzách klesají a výrobcům z toho naskakuje husí kůže. Ceny sráží nabídka fotovoltaiky a větrníků, které mají palivo (slunce a vítr) zadarmo. Druhým nejlacinějším zdrojem je jaderná, a pak elektřina z nejhoršího hnědého uhlí, jehož cena jde dolů v důsledku „břidlicové revoluce“ v USA, kde obrovská nabídka zemního plynu vytváří uhlí přebytečným a vytlačuje je do laciných exportů do Evropy. Z toho zase naskakuje husí kůže evropským těžařům uhlí a plynu, a pak každému, kdo si povšiml, že koncentrace oxidu uhlíku v atmosféře letos předkročila poslední relativně bezpečnou hranici 400 ppm.

Jenže solární elektřina má laciný jen provoz, samotná investice byla drahá a je financovaná každoročně zvyšovanými pevnými výkupními cenami (feed-in tariff - FIT), které platí z části domácnosti a firmy a z menší části jsou subvencovány ze státního rozpočtu. V ČR letos činí platby na obnovitelné zdroje dohromady 44 miliard korun, z čehož naskakuje husí kůže domácnostem, průmyslu a rozpočtu. Údajně se však ježí kůže i regulátorům v Bruselu, kteří vidí ve státních subvencích OZE jasný útok na tržní soutěž. Vyděšení jsou tedy všichni. Skoro všichni. Jen těch pár vzadu se tiše směje.

Krok, chyba, krok

S tou soutěží to není jednoduché. Zapřísaháme se trhem, ale ten může selhat, proto byl rámec, ve kterém se odehrává trh s elektřinou, předán úřadu. A ten selhal.

Výkupní cena elektřiny z obnovitelných zdrojů je cena regulovaná, stanovovaná Energetickým regulačním úřadem. Jeho selháním – možná jej k tomu někdo ve skrytu naváděl – jsou nereálně vysoké ceny z let 2009 a 2010 na úrovni 13 – 14 tisíc korun za megawathodinu, čtyřikrát vyšší než dnes. Máme je platit (s každoročním zvýšením o inflaci a minimálně o 2 %) celkem dvacet let. Není divu, že všichni chtějí vědět, ke komu konkrétně ty neuvěřitelné prachy tečou. Z toho naskočila husí kůže i poslancům ve sněmovně a začali jednat. Chtějí prý ty účty projasnit. Vláda chce zkrátit dobu vyplácení FIT a zrušit subvencování alternativních zdrojů.