„Tenhle trh není pro mladý," říká 72-letý Jonathan Grantham z massachusettského Bostonu, světového centra investičních fondů, muž, který se investicemi zabývá už 40 let. „My staříci aspoň pamatujeme, jak to vypadá, když přijde opravdový medvědí trh. Mladí nemají tucha, co s tím." (http://www.marketwatch.com/column/Jonathan%20Burton's%20Life%20Savings?siteid=nwhwk)

Grantham a další nyní zdobí svými výroky stránky finančního tisku. Uvedený výklad jsem našel na MarketWatch.com, ale kdekoliv jinde potkáváte podobnou obavu, že vstupujeme do další krize, která se vymyká všemu, co dosud lidé znali. Hledá někdo, komu se dá věřit, že má představu, co s tím.

Věřit, nemusí znamenat vědět. V pozadí je zamlčený předpoklad, že starý chlap aspoň netěká a drží lajnu, takže lze snáze pochopit, co doopravdy chce (což nemusí vždycky platit). Víra přitom má i ošidné stránky a může vyústit do větší poptávky po předsudcích a příliš jednoduchých pravdách.

Jsme v Americe, a tak jedna z těch jednoduchých pravd má podobu zjištění, že plechovku dluhů nelze věčně odkopávat dopředu! Kdyby měli finanční systém v rukou dospělí lidé, problém by se nemohl takhle vymknout z ruky, rozčiluje se stařík.

Na koho? Na ty, kteří namrskali dluhy vylhanými válkami a látáním děr v podvodných bankách? Nebo na ty po nich, kteří si půjčili, aby to mohli zaplatit? Vyberte si. Finančník je živnostník, ten musí obsloužit každého.