Zbyněk Fiala: Stěhování národů

10.11.2015 14:12 | Zprávy

Konečně jsme začali brát migrační krizi vážně a vláda jmenovala styčného důstojníka pro spolupráci s Němci. Vladimír Špidla je pro tento úkol nepochybně vybaven. Problém je v tom, jak poznat, oč v této krizi jde. Je to jen neočekávaná reakce na vstřícné gesto Angely Merkelové, která neodhadla, kdo všechno si jej všimne? Nebo je to začátek procesu, který Václav Cílek vidí jako stěhování národů před drastickým tlakem klimatických změn.

Zbyněk Fiala: Stěhování národů
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Václav Cílek poukazuje na zásadní jev – když je někdo jednou vytržen ze svého domova, snáze se pohne i příště. Na začátku lidé prchali ze zemědělského venkova do překotně rostoucích měst. Neměli na vybranou. To, čemu říkáme hospodářský růst a ekonomický rozvoj, znamená pro spoustu lidí ztrátu obživy. Bohulibé záměry, jako je otvírání evropských trhů pro africké zemědělské plodiny, láká k velkovýrobě, kvůli které musí být drobní subsistenční zemědělci vyhnáni z půdy.

Za normálních okolnosti cesta za lepším vede přes horší – buď musím opustit své blízké, nebo prodat svůj domov, majetek, a jít společně do obrovské nejistoty. Láká úvaha, že blaze tomu, kdo nic nemá, ale ten se může pohybovat jen tam, kde to zná, ve vlastní zemi. Na uchycení ve zcela novém prostředí by potřeboval čas, a to jsou peníze. Potřebuje finanční rezervy na první přežití. Proto tak často jsou vysíláni do světa nejprve ti nejschopnější, a nikoliv nejchudší, aby vytvořili předpolí, za kterým se mohou vydat další členové rodiny.

Všichni jdou po stejné trase. Je to doklad nějaké režie v pozadí? Důkaz, že to někdo organizuje? Stejná trasa může dokazovat spoustu věcí. Mravenci chodí po stejné trase, jak ji označkovali ti, kdo šli vepředu. Včely létají po stejné trase, vytyčené tancem průzkumnic u česla. Člověk s mobilním telefonem a internetem je také tvor sociální a jde za zkušeností těch před ním. Podezření se může soustředit na převaděče, pašeráky lidí, ale ti se chovají příliš chamtivě a bezohledně, než aby působili dojmem, že chtějí někoho získat k nějakému skrytému záměru. Možná mohl být na začátku, ale proudy uprchlíků nepůsobí dojmem, že je někdo přemlouval.

Ve Foreign Affairs vyšel pozoruhodný článek, v kterém Michael S. Teitelbaum rozebírá, jak do imigrační politiky pronikl morální hazard. Výraz moral hazard je častěji používán ve financích, jako varování před nezamýšleným (perverzním) efektem podnětů, garancí nebo pojištění. Příklad: státní garance vkladů. Vznikla jako nástroj, který chrání banku před náhlou nedůvěrou vkladatelů. Ta by byla zničující. Banka pracuje s velkou pákou a má všechny vklady mnohokrát rozpůjčené. Kdyby vkladatelé zneklidněli a chtěli peníze zpět, budou uspokojeni jen ti, kdo přiběhli jako první. Avšak když jsou vklady garantovány státem, nikdo nemusí nikam běžet, každý má své jisté. Nakonec i banky, mohou si pohrávat s dluhovou pákou, na jakou si dříve netroufly. Mohou s morálkou beztrestně hazardovat.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Nerostné bohatství na Ukrajině

Na CNN jste tvrdil, že Ukrajina již nerostné suroviny, které jsou na jejím území nevlastní, že je vlastní někdo jiný. Jak to víte? Myslíte, že tak na USA šije nějakou boudu, a proto došlo i k vyhrocení oné schůzky, kde se měla smlouva podepsat? A kdo je tedy podle vás vlastní?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Proč si lidé pořizují děti?

14:41 Petr Hampl: Proč si lidé pořizují děti?

Druhý pohled Petra Hampla