Změny ve vodním režimu krajiny, které způsobuje urbanizace i dost přežilý model intenzívního zemědělství, jsou pro klima daleko nebezpečnější než skleníkové plyny, varuje botanik Jan Pokorný, který spolu se slovenským hydrologem Michalem Kravčíkem toto téma rozpracoval v práci o „novém vodním paradigmatu“. Do textu tohoto článku se zapojil i Zbyněk Fiala, aby pomohl věci složité co nejjednodušeji vysvětlit.

Odkud se bere ten strašlivý žár, který se usadil na Evropou? Pohled termovize, která ukazuje povrchovou teplotu různých prostředí, nám hodně napoví. Ve žhavém letním dni krátce po poledni naměříme na posečeném trávníku v městském parku přes 50 stupňů Celsia. Je to jen o málo méně než na rozpálené ploché střeše krabicovité stavby, kde jsme naměřili přes 60 stupňů. Chládek najdeme podle očekávání až ve stínu stromů. Teplota zastíněné trávy je pod třicítkou. A v přirozeném lese, kde nejvyšší stromové patro chrání nižší porost, by bylo ještě příjemněji.

Tohle jsou obrázky třeba z Hradce Králové:

Hledíme z Bílé věže směrem ke třídě Karla IV. Zajímá nás teplota stromořadí ve městské zástavbě.