Britští vyjednavači konečně našli páku na Brusel, která připomíná mučení zubní vrtačkou. Když nám nevyhovíte, přestaneme uznávat evropská označení původu, tlumočil nový britský ministr pro evropské záležitosti Dominic Raab svému bruselskému protějšku Michelu Barnierovi. Znamenalo by to, že klidně nalepí vinětu šampaňského na domácí patok povzbuzený uhličitou hustilkou.

Už vidím, jak omdlévají čeští lidovci, kteří tolik bojovali v Evropském parlamentu za kopeček národní přidané hodnoty. Má nahradit aspoň trochu to, co nám ubírají nadnárodní vlastníci našich podniků. Nyní už zákon stanovuje, že nikde jinde nesmějí chovat třeboňského kapra nebo vyrábět jihočeskou nivu, marně nahrazovanou roquefortem. Stejné platí pro olomoucké tvarůžky či české pivo, zejména nejpopulárnější japonský Pilsner Urqwell. Tady bychom se museli bránit, a může to mít horší důsledky, než že se zkomplikují a prodraží lety anglických nezaměstnaných do Prahy, kde se zpíjejí jak Dáni, takže jsou k nepoznání.

Barnier se nechce dát. Zná hodnotu toho, na čem je směroplatná nálepka šampaňského a koňaku, tohle by mu šéf Jean-Claude Juncker nikdy neodpustil. Ale je tu taky parmská šunka spolu s 3000 dalšími lokálními produkty pod ochranou označení původu, které je odlišuje od nekalé konkurence. Představa, že by se teď na něj všichni sesypali, je reálná. Pokud nenabídne zázrak, tvrdí někteří, za měsíc ve funkci skončí a finále převezme do svých vlastních rukou Evropská rada, čili šéfové států osobně.

Ale ono už nejde jen o syrečky. Kdyby jednání s Británií zkrachovalo na olomouckých tvarůžcích či českém pivu, hrozí rozpojení i samotného Spojeného království, jak slibujií Skotové, a přidají se další. To by mohlo spustit evropskou řetězovou reakci rozpadů s netušenými důsledky. Další bezpečnostní hrozbu by znamenala oslabená spolupráce s britskou jadernou flotilou. Jen naivka by nad tím mávl rukou s poznámkou, že jadrné ponorky mají přece také Francouzi. Ano, ale co s Evropou bude, když francouzskou palebnou převahu (k tomu ty ponorky ani nemusí obnovovat schopnost plavby) přestane vyvažovat ta britská?

Žertíčky stranou, situace je vážná, jednání o Brexitu drhne. V Bruselu se to mělo rozštípnout už dřív, teď se mluví aspoň o říjnu. Klíčovým prvkem nynějších jednání je přitom několik „červených linií“, přes které se jedněm nechce tam, a druhým sem. K těm kritickým místům dohody, která by britským subjektům nadále umožnila využívat evropského vnitřního trhu, se počítá otevřená hranice s Irskem, volný pohyb osob a pokračující podléhání Evropskému soudu pro lidská práva.