Zdeněk Brlica: Daň z nabytí bytů a domů pro trvalé bydlení, jaká je v tom logika a spravedlnost?

15.02.2016 15:16

V HN ze 6. 10. 2015 je uváděn v článku „Daň z převodu nemovitosti budou nově platit kupující“ tento argument vládní koalice, proč byl odmítnut návrh na zrušení této daně: „Výnos daně z nabytí nemovitosti je stabilním příjmem veřejných rozpočtů. Tato daň je přitom transparentní, snadno prokazatelná…..“

Zdeněk Brlica: Daň z nabytí bytů a domů pro trvalé bydlení, jaká je v tom logika a spravedlnost?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

To je podobné, jako v jedné pohádce, kde se platila králi daň z oken, to byla také stabilní a transparentní daň, nevadilo, že byla naprosto nesmyslná.

Byl prosím při tomto odmítnutí návrhu na zrušení daně z nabytí nemovitostí (tedy zrušení minimálně v oblasti nemovitostí pro trvalé bydlení) řádně posouzen princip a dopady této daně v případě bytů a domů sloužících pro trvalé bydlení jejich vlastníků?

Nesmyslný princip je tento: Veřejné rozpočty si berou daň za to, že některá rodina potřebuje pro bydlení byt větší a někomu naopak postačuje například po osamostatnění potomků již byt menší, takže je prodají a koupí si byt, který lépe vyhovuje jejím aktuálním potřebám. Jaká je v tom logika a spravedlnost?

Nelogické dopady jsou tyto: Všechny politické strany prohlašují ve svých programech podporu bydlení. Jaká je však skutečnost? Na státním příspěvku ke stavebnímu spoření a daňové úlevě na úroky z úvěrů na bydlení je možno získat řádově desetitisíce korun. Při nákupu bytu do osobního vlastnictví (kromě nové výstavby) je však nutno zaplatit na dani z nabytí nemovitosti řádově statisíce korun, a to i několikrát (mladý člověk si koupí byt jednopokojový, pak jej prodá a koupí pro založenou rodinu byt třípokojový a časem jej třeba prodá a koupí si domek). Na dani takto zaplatí celkem i půl milionu korun.

Dále, všechny politické strany (nebo většina) kriticky poukazují na to, že je u nás malá mobilita pracovních sil. Každý si však logicky důkladně rozmyslí, než se přestěhuje, když by při každém stěhování musel platit daň z nabytí v řádu statisíců (pomineme-li např. možnost bydlení nájemního, které má také četná úskalí).

Jediným rozumným a spravedlivým řešením je okamžité osvobození od této daně v případech, pokud se jedná o nemovitosti pro trvalé bydlení.  To znamená jednoduše uplatnit stejný princip, jako platí při osvobození těchto případů v oblasti daně z příjmů fyzických osob.

Jako náhrada za tento výpadek v příjmech veřejných rozpočtů se naskýtají četné možnosti mnohem smysluplnější, které by současně plnili i nějaké funkce regulační, to by však bylo již téma na další článek.

Ing. Zdeněk Brlica

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.