Co svět světem chodí, vypadal daňový systém zhruba tak, že ti nejchudší nebyli zdaněni vůbec (úplným chudákům už není co vzít) a daně se platily až od určité úrovně výše. Spory se vedly o výši a sazbu daně, o různé úlevy, výjimky a osvobození. Mimořádně nepopulární byla daň z hlavy zvaná akabala. Tu zavedl španělský místodržící vévoda z Alby, který nesmírně krutě potlačoval protestantské stavovské povstání v Nizozemí. Příjmy jdou před okupantem různě zatajovat a upravovat, ale vlastní hlavu si nikdo uříznout nemůže. Daň to byla tak nenáviděná, že do té doby prohrávajícím povstalcům doslova vlila novou krev do žil. A tak zakrátko tehdy nejsilnější armáda světa, armáda říše, nad kterou slunce nezapadalo, byla poražena nizozemskými povstalci a musela se pakovat. Poražena byla obchodníky, řemeslníky, sedláky, námořníky. Dnešními slovy malými a středními podnikateli.

V moderních dějinách se mezi levicí a pravicí vedl spor o míru zdanění a přerozdělení a o míru progrese. Levice vždy navrhovala celkově vyšší zdanění a vyšší progresi, někdy i až komické vyšší zdanění luxusního zboží. A nějaké úlevy pro nejchudší k tomu. Ale více zdanit chudé?

O co jde: Podle nového návrhu má být pod ekologickou (jak jinak) záminkou zatížen vyšším poplatkem převod starších, tedy levnějších automobilů. Poplatek je také daň, vždyť i příslušný zákon se jmenuje zákon o správě daní a poplatků. Takže nově třeba takový student, co si přivydělával po brigádách, dělník ze stavby nebo švadlena od pásu, co si dlouhou dobu odříkali a šetřili korunu ke koruně, aby si vydělali na ojetou Felicii, za její registraci zaplatí více než oligarcha tyjící ze státních dotací za registraci nejnovějšího modelu Masseratti! To nezavedl ani vévoda z Alby.