Jako kdykoli dříve, Václav Moravec a jeho hosté nenastolili žádné téma, jež je pro diváky nové. Celá debata se zabývala záležitostmi, které se intenzivně probíraly již nejméně týden v Poslanecké sněmovně a v médiích. Uniká mi, v čem je takový pořad nepostradatelný pro daňové poplatníky, z jejichž peněz jej Česká televize financuje. Pouze závěrečná část, věnovaná představení Lenky Bradáčové v nové roli nejvyšší státní zástupkyně, byla z hlediska obohacení veřejnosti o nové poznatky z větší části přínosem a obsahově byla velmi hutná. 

Nemění na tom nic ani skutečnost, že ji uvedly připomínky kritických hlasů proti jejímu jmenování. Vhodným doplňkem byla informace o jmenování jejího náměstka Zdeňka Štěpánka vrchním státním zástupcem v Praze. Následoval přehled priorit, na které se nová nejvyšší státní zástupkyně hodlá zaměřit: sjednocení úrovně trestů, digitalizaci, potírání kyberkriminality, boj proti korupci a nenávistným projevům. 

Hodnotu vystoupení Lenky Bradáčové připouštím s vědomím, že úvodní vysvětlení o jmenování Zdeňka Kasala 1. náměstkem Lenky Bradáčové je zajímavé jen pro úzký okruh diváků. Totéž platí o výkladu o osudu obou náměstků bývalého nejvyššího státního zástupce Igora Stříže i o funkčnosti tří náměstků nejvyššího státního zástupce. Ale pro úplnost bylo správné se těmito podrobnostmi zabývat. Důležitý je poznatek, že nová nejvyšší státní zástupkyně hodlá pohovořit se všemi padesáti sedmi podřízenými o jejich současném a budoucím pracovním zařazení a o směřování úřadu, a teprve pak rozhodnout o případných změnách ve vedoucích funkcích. Není ale pochyb, že kontinualitu s dosavadním chodem úřadu nehodlá bezvýhradně zachovat.