Zdeněk Jemelík: Stát chrání zločince na úkor poškozených, část 2

Od obžalovaných jsem se pak dověděl o jejich prožitku v Jesenici a o nezpůsobilosti policie dopadnout podstatnou část pachatelů. Narazil jsem také na podivný příjezd kamionu s tabákem dne 21.srpna 2012, na který čekali celníci s kamerou. Natočili překládání zboží na vozidlo místního dopravce, ale o totožnost řidiče a doklady od vozidla a nákladu se nezajímali. Do dneška se nepodařilo ani soudu zjistit, proč celníci na kamion čekali, a komu vlastně tabák patřil.

Tabák se dostal 23. srpna 2012 do skladu k Šulyokovým strojům a byl zaznamenán celníky při vpádu do skladu dne 26. srpna 2012. Soud pak z neznámých důvodů jaksi automaticky přiřkl tabák Lebánkům. Nabyl jsem dojem, že se celníci dopustili nepovoleného předstíraného převodu tabáku. Podal jsem trestní oznámení na Celní správu , ale dověděl jsem se pouze, že na takovou starou věc není čas a mé názory jsou jakobínské.

Během zmíněného trestního řízení se Romanu Šulyokovi podařilo vymoci si povolení k vykonání v České republice trestu, uloženého německým soudem. Soudkyně OLO ho okamžitě použila jako svědka proti Lebánkům. Svědčil ochotně. Díky své výmluvnosti mohl být jako svědek nebezpečný. Jako svědka na straně obžaloby ho pak používal i soudce Jiří Dufek, který se ho ptal i na věci, o kterých nemohl vědět.

Anketa

Prospělo prezidentství Donalda Trumpa světu?

17%

60%

12%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 3306 lidí

Na stíhání bratrů Lebánkových mě popouzely tři věci: nejasnosti kolem příjezdu kamionu s tabákem a jeho automatické připsání Lebánkům, neuznání zaplacení spotřební daně a používání původního obžalovaného Romana Šulyoka a zadavatele vydírání jako svědka. Časem přistoupila čtvrtá: nezpůsobilost policie dopadnout část pachatelů vydírání. Ale v této poslední věci mi nakonec pomohla náhoda. Roman Šulyok vnímal trest 2x 7,5 roku odnětí svobody z velmi soukromých důvodů úkorně. Rozhodl se proto oslovit novináře dopisem, sepsaným ve Věznici Bělušice 2. června 2019, v němž uznal, že jeho odsouzení bylo spravedlivé, ale přesto si myslí, že jeho trest je nepřiměřeně přísný, a dožadoval se, aby novináři psali o jeho příběhu.

Jako jediný jsem této příležitosti okamžitě využil. První cestu do věznice jsem vykonal Švestkovou dráhou, jejíž průvodčí mě uvítala ve vagonu nabídkou slivovice, kterou jsem odmítl. Jel jsem tam pak ještě jednou (uvítání se neopakovalo). Pan odsouzený žádal o radu, jak dosáhnout zkrácení trestu. Sdělil jsem mu, že jedinou cestou by mohla být spolupráce s orgány činnými v trestním řízení v obnoveném procesu. Dohodli jsme se, že mu pomůžeme s vyvoláním řízení o povolení obnovy řízení, v němž by dal k disposici všechny informace o spolupachatelích. V případě, že slib dodrží, ale soud obnovu nepovolí, v příhodné době by ho spolek Chamurappi z.s. podpořil v řízení o podmíněné propuštění po odpykání 2/3 trestu (od roku 2017 jsem intervenoval v šestnácti řízeních, 14x úspěšně).

Veřejné zasedání soudu k žádosti o obnovu procesu proběhlo 29. června 2019. Protokol z výpovědi žadatele je dostupný na mém blogu (viz 1). Roman Šulyok mě zaskočil žádostí o vyloučení veřejnosti. Senát po přestávce skutečně vyhlásil usnesením vyloučení veřejnosti. Státní zástupce Martin Suska ale upozornil předsedkyni senátu (jistě to nebylo třeba), že žadatel má za těchto okolností nárok na důvěrníka. Roman Šulyok mě ustanovil svým důvěrníkem a nakonec souhlasil i s přítomností zmocněnce společnosti Vltava Holding bratrů Lebánkových Jana Stratílka. Pak se ho zeptala předsedkyně senátu Iva Říhová, zda by mu vadila přítomnost dvou pánů, kteří sedí v zadní lavici. Pan odsouzený se po nich podíval a oznámil, že vidí policistu Slováka, který se k němu při vyšetřování choval slušně, proto nemá námitky proti přítomnosti obou pánů. Celá vyloučená veřejnost zůstala v soudní síni.

I když jsem věděl, o čem bude Roman Šulyok mluvit, jeho výklad mnou nakonec otřásl. Usoudil jsem, že soudu nezbude, než povolit obnovu a přikázat pak státnímu zastupitelství, aby pokračovalo v objasňování. Ale státní zástupce Martin Suska navrhl zamítnutí žádosti, neboť v obnoveném procesu by se prý postavení žadatele nezměnilo. A soud mu vyhověl, takže nemohl využít výhody spolupracujícího obviněného.

Roman Šulyok podal prostřednictvím obhájkyně proti usnesení stížnost. Nevyhověl jí senát Vrchního soudu v Praze předsedy Zdeňka Sováka (později trestně stíhaného). Spolek Chamurappi napadl usnesení podnětem ke stížnosti ministra pro porušení zákona. Ministryně Marie Benešová dne 4. června 2020 podnětu nevyhověla. S podnětem ke stížnosti pro porušení zákona neuspěla o něco později ani obhájkyně.

Výpověď Romana Šulyoka je velmi významná. Především vypovídal po poučení předsedkyní senátu, takže na sebe vzal trestně právní odpovědnost za případnou křivou výpověď. Mám samozřejmě k disposici jeho výpovědi při podání vysvětlení GIBS, podané po poučení vyšetřovatelem. Ale mezi poučením vyšetřovatelem v cele nebo kanceláři a veřejným poučením před soudem je kvalitativní rozdíl. Proto se ve všech svých úkonech držím jeho výpovědi před soudem. Ostatně v celém velkém souboru jeho výpovědí nejsou zásadní rozpory a jejich pravdivost potvrzuje svědectví poškozených.

GIBS ho odmítá jako nevěrohodného svědka: vždyť to je recidivista, opakovaně odsouzený k vysokým trestům. A pochybnosti vzbuzuje i jeho náhlá změna chování: nikdy nespolupracoval s policií a najednou „napráskal“ spolupachatele. Jako by nebylo možné, aby se vysoce inteligentní darebák po dlouhých hodinách přemýšlení ve vězení rozhodl, že jeho dosavadního způsobu života je už dost a musí nastat změna. V této souvislosti ho považuji za specificky věrohodného.

Jeho výpověď je významná i proto, že ve všech bodech potvrzuje výpovědi poškozených o hrůzách, které v Jesenici prožili a usvědčuje nepotrestané pachatele z nezákonného jednání. Dovoluji si jako laik tvrdit, že všichni úřední činitelé, kteří si dovolují tvrdit, že notář Václav Voda a advokáti Martin Rezek a Jan Svoboda se nedopustili nezákonného jednání, by měli být potrestáni, popř. zbaveni svých funkcí.

Problematickou postavou je „přítel Franta“, policista, jehož příjmení Roman Šulyok neznal, nebo nechtěl prozradit. Měl být organizátorem skupiny zakuklenců, kteří se dopouštěli násilí na Lebáncích. Roman Šulyok odhadl podle vybavení a pohybů, že aspoň někteří mohli být najatí policisté. Žádného z nich osobně neznal.

Po ztroskotání pokusu o povolení obnovy procesu jsem dne 8. prosince 2020 podal trestní oznámení proti neustanoveným a nepotrestaným spolupachatelům Romana Šulyoka. Bratři Lebánkové se připojili a ustanovili mě svým zmocněncem.

Laskavému čtenáři na tomto místě připomínám, že od 8. prosince 2020 zatím nedošlo k žádné změně proti stavu dle rozsudku Krajského soudu Praha z 27. září 2016. Trestní řízení bylo v roce 2024 odloženo (nikoli zastaveno!). Důvodem je zjevná snaha státu zajistit nepotrestaným zločincům beztrestnost.

O tom bude 3. díl článku.

Zdroj:
1) Protokol z výpovědi Romana Šulyoka před soudem dne 29. 6. 2019 (ZDE)

V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. V knihkupectvích je i druhý díl.

Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi (ZDE) v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.