Část soudců polského Ústavního tribunálu prohlásila 9. 3. 2016 za neústavní novelu zákona o Ústavním tribunálu z 22. 12. 2015. Problémem však je, že pro přijetí rozhodnutí o nesouladu zákona s ústavou musí být podle tohoto zákona o Ústavním tribunálu přítomno nejméně 13 soudců. Rozhodnutí však bylo přijato jen za přítomnosti 12 soudců. Proto je vláda a Parlament odmítají respektovat, protože nešlo o výrok Ústavního tribunálu za účasti potřebné většiny 13 členů, ale jen o výrok 10 členů a 2 soudci vyjádřili odlišný názor.

Ukazuje se, jak jsou spory ve státě spojeny s malicherností. Předseda polského Ústavního tribunálu Andrzej Rzepliński zvolený za Občanskou platformu, nechce umožnit rozhodovat tři nově zvolené soudce prosazené stranou Právo a spravedlnosti. Stačilo, když by akceptoval jednoho z nich, tím by se počet soudců Ústavního tribunálu zvedl o jednoho na 13. Přesto by v něm byla většina 10 soudců zvolených v době vlády Občanské platformy. Tato většina by mohla prosadit daný výrok při respektování zákonných pravidel pro činnost Ústavního tribunálu. Komičnost situace podtrhuje fakt, že třem novým soudcům za stranu Právo a spravedlnost předseda nechce umožnit rozhodování, ale vyplácí se jim plat. Má-li soudce právo na plat, má právo rozhodovat. Nemá-li právo rozhodovat, proč mu dávat plat?