Zdeněk Koudelka: Polský spor demokracie a soudcokracie

14.03.2016 20:09

Ve státech, kde je moc dělená, jsou spory o moc charakteristickým příznakem dělby moci. V Polsku takový spor probíhá. Je to spor o to, zda ústavní soudci jsou vázáni právem, nebo si z něj mohou vybírat, co se jim hodí.

Zdeněk Koudelka: Polský spor demokracie a soudcokracie
Foto: hns
Popisek: Zdeněk Koudelka byl i kandidátem na ústavního soudce

Část soudců polského Ústavního tribunálu prohlásila 9. 3. 2016 za neústavní novelu zákona o Ústavním tribunálu z 22. 12. 2015. Problémem však je, že pro přijetí rozhodnutí o nesouladu zákona s ústavou musí být podle tohoto zákona o Ústavním tribunálu přítomno nejméně 13 soudců. Rozhodnutí však bylo přijato jen za přítomnosti 12 soudců. Proto je vláda a Parlament odmítají respektovat, protože nešlo o výrok Ústavního tribunálu za účasti potřebné většiny 13 členů, ale jen o výrok 10 členů a 2 soudci vyjádřili odlišný názor.

Ukazuje se, jak jsou spory ve státě spojeny s malicherností. Předseda polského Ústavního tribunálu Andrzej Rzepliński zvolený za Občanskou platformu, nechce umožnit rozhodovat tři nově zvolené soudce prosazené stranou Právo a spravedlnosti. Stačilo, když by akceptoval jednoho z nich, tím by se počet soudců Ústavního tribunálu zvedl o jednoho na 13. Přesto by v něm byla většina 10 soudců zvolených v době vlády Občanské platformy. Tato většina by mohla prosadit daný výrok při respektování zákonných pravidel pro činnost Ústavního tribunálu. Komičnost situace podtrhuje fakt, že třem novým soudcům za stranu Právo a spravedlnost předseda nechce umožnit rozhodování, ale vyplácí se jim plat. Má-li soudce právo na plat, má právo rozhodovat. Nemá-li právo rozhodovat, proč mu dávat plat?

V Polsku nyní probíhá obdobná situace, která u nás byla v roce 2009, kdy si Ústavní soud uzurpoval pravomoc rušit ústavní zákony, přestože mu ústava dává právo rušit jen obyčejné zákony pro rozpor s ústavou. Zrušil vyhlášené parlamentní volby a tím i právo voličů ve vyhlášených volbách demokraticky rozhodnout o vládě, což je běžné řešení pádu vlády v demokracii. Tehdy se však ostatní státní orgány a politická reprezentace podrobily tomuto neústavnímu kroku Ústavního soudu a posunuly stát od demokracie k panství Ústavního soudu. Tím byl porušen princip právního státu, že státní orgány, včetně Ústavního soudu, jsou vázány právem, především ústavou. Pro oba tehdejší hlavní stranické představitelé Mirka Topolánka za ODS a Jiřího Paroubka za ČSSD, kteří se mohli neústavnímu kroku postavit a neudělali tak, odsun voleb znamenal jejich politický konec.

Polská vláda a parlamentní většina se nechce sklonit před skupinou ústavních soudců, kteří nechtějí respektovat zákonem stanovená pravidla. Chce čelit i tlaku bruselské centrály Evropské unie, který přislíbilo vetovat Maďarsko. Proto může být odpor polské vlády úspěšný a v Polsku může demokracie převážit nad soudcokracií.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

Kdo může za migrační pakt?

Tvrdíte, že když vás budeme volit, tak nás zbavíte migrantů. Jak? Jak chcete problém řešit, navíc když teď EP schválil migrační pakt? Taky tvrdíte, že jeho schválení byla zrada od této vlády, tak co pak změníte evropské volby? A jak to tedy je? Může za schválení paktu vláda nebo politici v Bruselu?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Absence historické paměti

15:22 Ivo Strejček: Absence historické paměti

Přestože oslavy konce II. světové války jsou již bezmála týden za námi, chci se k nim dnes ještě vrá…