Nevíme, nakolik by tento systém fungoval v dobách razantní ekonomické či jiné společenské krize. Nevíme, zda by ji vláda se slabou parlamentní podporou vyřešila, totéž platí pro široký koaliční slepenec ideově vzdálených stran. Proto je správné požadovat změnu volebního zákona, který je určující pro tvorbu politického systému.

Volby do Poslanecké sněmovny jsou u nás ústavním příkazem založeny na poměrném systému. V rámci tohoto systému lze uplatnit i většinové prvky posilující vítěze voleb. Tyto prvky lze posílit i při zachování poměrnosti voleb. Ústavní soud sice již jednou zrušil změnu volebního zákona jako příliš vybočující z principu poměrných voleb daných v ústavě, ale tím nezakázal jakékoliv posilování většinových prvků. Takovým možným posílením je rozdělení největších krajů na dva volební kraje tak, aby volební kraj neměl více než 600 000 obyvatel. Čím je totiž volební kraj menší a rozděluje se v něm méně mandátů, tím i poměrný systém posiluje výsledek velkých stran na úkor malých a nutí malé strany do integrace s blízkými politickými subjekty. Další možnost je systém bonifikace vítěze, kdy i v poměrném systému vítěz získá určitý počet mandátu automaticky (např. 55%) a zbytek se rozdělí poměrně mezi ostatní strany. Tento systém vedl v Itálii k politické integraci a vytvoření dvou velkých volebních bloků.