Po přečtení rozhovoru v deníku Právo 8. 8. 2018 jsem se zamyslel. A zde je výsledek mé analýzy. Bez emocí, racionálně, ale i tak nemohu v ničem souhlasit s lidmi, jako je Miroslav Poche. A rozhodně je nebudu volit. 

Europoslanec ČSSD, politický tajemník na ministerstvu zahraničí, příslušník evropské elity a vzdělaný člověk Miroslav Poche poskytl 8. 8. 2018 deníku Právu rozhovor (viz). Jeho vyjádření vyvolala řadu reakci. Je potřebné pochopit, co pan Poche sděluje a co z toho pro nás, občany ČR, plyne. Blíží se další – tentokrát komunální a senátní – volby a jako voliči máme právo svým co nejkvalifikovanějším rozhodnutím ovlivnit naši společnou budoucnost.

Pro mne jsou důležité tyto poznatky a můj následný úsudek:

Informačně nejcennější informací z celého rozhovoru je jeho možná nechtěně vyslovené postesknutí, že „mi vadí, že většina neziskovek (myšleno těch, které provozují převoz migrantů od libyjských břehů do Itálie) je financována německou vládou“.

Vzhledem k profesi pana Pocheho není nutné pochybovat o pravdivosti vyjádření. To však znamená, že vláda sousedního, velmi mocného státu, na němž je náš stát do značné míry obchodně závislý, realizuje dlouhodobě, roky trvající kroky směřující zcela proti zájmům občanů nejen vlastních, ale I proti zájmům všech občanů států Evropské unie. Používá na to prostředky, které jí logicky musejí v rozpočtu chybět. Například v položce určené k zajištění vlastní vojenské obranyschopnosti. Německá vláda tak škodí vlastnímu státu vlastně dvakrát. Poprvé dovozem neintegrovatelných lidí, podruhé snížením počtu a schopnosti obránců. Proč to německá vláda dělá? K čemu se nejlépe hodí tisíce zdravých mužů ve věku vhodném pro vojenskou službu ovládaných jednoduchým dogmatem a neschopných kvalifikované práce? Proč je důležité, aby německá armáda byla oslabena, mimo jiné I infiltrací lidí z mimoevropského civilizačního okruhu?