Zachování současného, nepříznivého stavu je pro budoucnost trhu životního pojištění velkým hazardem. Prostředí, které není regulováno se vyvíjí zásluhou společností LML (multi-level marketingu) směrem k vyšší agresivitě a maximalizaci zisků těchto distribučních společností. Tyto společnosti by držely v šachu jak samotné pojišťovny, jako poskytovatele pojištění, tak klienty, kteří za standardních podmínek nemají možnost využít přímou distribuci pojišťoven bez prostředníka.

To by sebou přineslo zásadní zvýšení nespokojenosti samotných klientů a v konečném důsledku se může trh životního pojištění zhroutit. Pokud tedy nezačne fungovat regulace, která bude připravená a efektivní, začne se trh samoregulovat. Samoregulace přitom bude spočívat v poklesu trhu, v bojkotu produktu životního pojištění ze strany klientů a hledání alternativních produktů a poskytovatelů. Tato samoregulace pak může tento trh na mnoho let předem vážně poškodit. Nejvíce poškozeným se stanou pojišťovny a jejich důvěryhodnost a poškození se nevyhne ani klientům a tedy i státu, který nedokáže regulovat a kultivovat tržní prostředí a ochránit tak před agresivními postupy své občany.

Toto je zásadní otázka pro Ministerstvo financí a ČNB jako nejdůležitější instituce, které mohou o regulaci rozhodnout a tuto také prosadit. Základním smyslem změn je ochrana občanů ČR.

Pokud se podaří prosadit rozumná a efektivní regulace tržního prostředí v rámci kultivace trhu s životním pojištěním a hlavně jeho distribuce, pak se může alternativní scénář vyvinou úplně jiným směrem.