Nejsem žádným obhájcem pana kolegy Ratha. Ale hlasoval jsem tentokrát proti vydání. A je mi jedno, že nyní chtěl vydat on sám. Ústava ČR mi totiž ukládá hlasovat toliko podle mého vědomí a svědomí. Nikoliv podle toho, kdo si co přeje. A už vůbec ne podle pravidla: “pro koho a za co”. Já se to snažím dodržovat. Na to druhé jsou tady jiní. A lidé je, kupodivu, volí dál. Ostatně jednou jsem již Davida Ratha vydal. A ani po 4 měsících vazby nebyl soud! Přitom jde o vysoce postaveného a známého politika. Jak sněmovna, tak veřejnost by již konečně měla znát pravdu o vině či nevině. To totiž já ani nikdo jiný krom soudu posoudit nemůže a nesmí. Je podivné, že přes takové nasazení elitní policie a postaru i prokuratury se to vše tak vleče. Důkazy snad mají. Alespoň to poslanecké sněmovně tvrdili. Musí mít, když už je zavřený tolik měsíců

A to je ještě před volbami, kdy je ve sněmovně řada politicky sporných zákonů, kde David při hlasování prostě chybí. Je to a) možná náhoda, nebo b) účel. Obávám se, že b) je správně. Nu a dovedete si představit tu katastrofu, kdyby byl nevinen? Nebo lépe a obvykleji: soud vinu neprokázal? To by pak mnohé, co se ve sněmovně událo, děje a dít bude, jak dnes ostatně řekl i pan kolega poslanec Doktor, bylo možná protiústavní.

Na něčem takovém se jako poslanec podílet nemohu a nesmím. Od toho máme současnou koalici. A je na nich, aby mé obavy rozptýlili. Vytrvale dělají přesný opak. Stejně jako část policie a justice. Kéž by jen z hlouposti. Ta druhá možnost je pak totiž plivanec demokracii, lidem. A  dávno by pak měli být také v cele. Se svými  kmotry i kmotříčky.