Veřejná služba, kterou v listopadu jako povinnou zrušil Ústavní soud, se v Česku týkala až na výjimky pouze dlouhodobě nezaměstnaných lidí. Ukazují to statistiky úřadů práce. Více než 97 procent z nich bylo bez práce déle než rok. A zhruba polovinu těchto lidí registrovaly úřady práce dokonce déle než tři roky.

Data se týkají uchazečů o zaměstnání, kteří byli do systému veřejné služby zařazeni v roce 2012.

„Respektujeme verdikt Ústavního soudu týkající se veřejné služby. Ze statistik lze ale jednoznačně prokázat, že tento institut se stal významným nástrojem, který udržoval pracovní návyky dlouhodobě nezaměstnaných. Rozhodně nešlo o žádnou „šikanu“ občanů, kteří přišli o práci před několika málo měsíci a aktivně hledali nové pracovní místo,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová.

Ministerstvo bude námitky Ústavního soudu analyzovat a chce předložit návrh na změnu zákona, aby bylo možné institut veřejné služby používat dál. Ke konci listopadu veřejnou službu vykonalo či vykonávalo více než 47 tisíc uchazečů o zaměstnání. Průměrná délka veřejné služby byla 90 dní.

V kategorii „Ostatní“ (2,8 %) tabulky výše jsou lidé, kteří se dobrovolně (bez aktivního oslovení úřadů práce), přihlásili na veřejnou službu, protože v systému viděli příležitost, jak si zvýšit šanci na uplatnění u potenciálního zaměstnavatele, pokud se v systému osvědčí.

Veřejnou službu odmítli asi jen 4 tisíce lidí a z těch, kteří jí prošli, našlo 3 254 novou práci a dalších 2 358 získalo zaměstnání podpořené příspěvkem v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa). Z evidence uchazečů o zaměstnání se na vlastní žádost odhlásilo 2 765 občanů.
Štěpánka Filipová
tisková mluvčí MPSV