„Kardinál Beran byl a zůstává symbolem. Snad právě proto, že byl i hříšníkem a nikoli jediným spravedlivým jako někteří jeho nástupci. A proto si zaslouží úctu, která mu byla po tak dlouhém mlčení prokázána,“ říká k událostem minulých dnů doktor Zdeněk Zbořil. Ostatky kardinála Josefa Berana, které přivezla 20. dubna delegace církevních a státních představitelů z Vatikánu, byly přeneseny do baziliky Panny Marie v areálu Strahovského kláštera v Praze. Zde zůstaly přes noc a v sobotu vyšlo procesí s rakví směrem na Hradčany. V pondělí 23. dubna bude rakev v katedrále sv. Víta uložena do nově zřízeného sarkofágu v kapli sv. Anežky.
„Ještě si pamatuji dlouholeté diskuse okolo osudu tehdejšího arcibiskupa Josefa Berana, kterému jedni vyčítali, že sloužil Te Deum v chrámu sv. Víta na Hradčanech Klementu Gottwaldovi po jeho zvolení prezidentem v roce 1948. Druzí to chápali jako akt na obranu katolické církve a vzhledem k Beranovu uznání památky Jana Husa také jako projev vlastenectví,“ upozornil politolog. „Zejména katoličtí kněží, kteří byli souzeni a odsuzováni v často vykonstruovaných politických procesech, se domnívali, že Josef Beran ustoupil politické moci až příliš. Páter Plojhar to vzal oproti Beranovi z gruntu a spolupracoval s komunistickým režimem nejen jako katolický kněz (později exkomunikovaný), ale dokonce jako předseda Čsl. strany lidové byl součástí Národní fronty. A jiní, kteří z různých důvodů působili v katolickém hnutí Pacem in terris, nacházeli pro svou spolupráci s režimem také své důvody. Konečně i populární kardinál Tomášek, se kterým jsme prožívali politické změny v roce 1989, hledal způsoby, jak ochránit církev a věřící, ale to už režim nebyl dávno tak bezohledný jako na začátku padesátých let,“ dodal.
Zeman jel na sjezd KSČM a nejel na pohřeb kardinála Berana. Jak se k tomu stavíte?Anketa
Měli bychom si bez předsudků prostudovat…
Repatriací se plní poslední vůle zesnulého kardinála, jehož tělo spočívalo od jeho smrti v roce 1969 v podzemní kapli vatikánské baziliky sv. Petra. Československý komunistický režim mu návrat do vlasti znemožnil za života i po smrti. Přemístění ostatků povolil počátkem letošního roku papež František. Mši ke cti sv. Vojtěcha, úzce spjatého s kardinálem Beranem, sloužil v sobotu v katedrále sv. Víta pražský arcibiskup, Beranův nástupce v této pozici, kardinál Dominik Duka. Připomněl, že ve chvíli, kdy se v katedrále vzpomíná osud politického vězně dvou totalitních režimů, účastní se prezident Miloš Zeman sjezdu komunistů. „Je jistě náhodnou souhrou okolností, že ve chvíli, kdy my zde vítáme kardinála Berana, je prezident republiky hostem na sjezdu komunistické strany, která se přes volební porážku dožaduje stále většího podílu na moci. Je to velmi zřetelné znamení hodiny, v níž se náš národ nachází. A o to větší zodpovědnost připadá hlavě státu, aby zaznělo rozhodné slovo,“ řekl Duka a sklidil bouřlivý potlesk. A zda z jeho slov vyplývá, že prezident Miloš Zeman naštval i kardinála Duku? „Myslím, že to není tak dramatické, jak se někteří zpravodajové a komentátoři ze slov pana kardinála domnívají. Všichni přece víme, že Miloš Zeman byl členem KSČ a vystoupil nebo byl vyškrtnut až v roce 1969. Byl sympatizantem ‚socialismu s lidskou tváří‘, jak konečně o tom mluvil právě na včerejším sjezdu KSČM,“ reagoval Zbořil. „Pan prezident si jistě mohl odložit svou návštěvu sjezdu komunistů až na jeho závěr a nic by se nestalo, kdyby vzpomenul údělu 16 let internovaného arcibiskupa Berana. Komunistům mohl jít holdovat jiným způsobem. Když už je tolik potřebuje k sestavení vlády (a není jen jeho vinou, že se to nedaří). Jenom ta slova pana kardinála o tom, že se komunisté ‚dožadují stále většího podílu na moci‘, se mi nezdají přesná. Komunisté by se ‚nedožadovali‘, se svým miniaturním úspěchem či neúspěchem v parlamentních volbách vlastně ani nemohou: Podíl na moci jim nabízejí, tak jako v minulosti politické strany, které se považují za demokratické a které jsou stejně bezradné, jako byli jejich předchůdci v roce 1948. Měli bychom si někdy bez předsudků prostudovat ‚manuál Února 1948‘, abychom pochopili, proč by se komunisti mohli dostat k moci. Rok 2018 samozřejmě není rokem 1948, ale trochu sebereflexe by neškodilo i kritikům a zavilým nepřátelům Miloše Zemana,“ dodal.
To, že se prezident Miloš Zeman neúčastnil v sobotu uctění památky kardinála Berana a přijal pozvání na sjezd komunistů, bylo ostře kritizováno řadou politiků. „Jak už jsem řekl, pan prezident mohl celou věc vyřešit diplomatičtěji, ale zřejmě už nepotřebuje střádat popularitu pro nový volební termín. A také mohl zvážit, zda nedává svým až fanaticky zaujatým kritikům další argumenty,“ uvedl Zbořil. „Nezdá se mi, že by se česká až příliš ateistická veřejnost cítila velmi dotčena, ale mnozí moji přátelé, a většina z nich nejsou věřícími a členy nějakých náboženských sdružení, si to jistě budou pamatovat. A snad by si i na Hradě mohli vzpomenout, že kapka nerozbíjí skálu jedním kápnutím, ale stálým padáním,“ dodal.
„Dva prezidenti na návštěvy chodit nemuseli.“
Bylo to poprvé od roku 1989, kdy na sjezd komunistů přijela hlava státu. A co na proslovu prezidenta nejvíc zaujalo doktora Zbořila? „Jednoznačně přihlášení se k odkazu roku 1968. Bohužel se mi ale zdá, že mluvil jen o příběhu tohoto roku a jen jménem té jeho neúspěchem postižené části frakční opozice KSČ. Ten byl ale jen malou částí tehdejší politické reality, arci s velkými důsledky. Zda současným členům KSČM, ale i mnoha dnešním občanům ČR Dubčekova výzva ‚Dejme socialismu lidskou tvář!‘ ještě něco říká, si ale nemyslím. Ti druzí dva prezidenti na návštěvy chodit nemuseli. Václav Havel s bývalými komunisty sestavil první Čalfovu vládu, Václav Klaus je ‚transformoval‘ do různých politických stran, a tak mu stačilo chodit na sjezdy transformované jako kongresy ODS,“ uvedl politolog.
Prezident na sjezdu KSČM také uvedl: „Víte, když jsem řekl, že jsem levicový politik, a proto mě oslovil rok 1968 a socialismus s lidskou tváří, chtěl bych zcela závěrem říci, že i když je to velmi nepopulární, že jsem stoupenec socialismu. Ale pozor na to, stoupenec demokratického socialismu. Takového, jako byl například v osobě Olofa Palmeho, Willyho Brandta, Françoise Mitterranda a řady a řady dalších.“ Svůj proslov pak zakončil těmito slovy: „Tomáš Masaryk kdysi napsal, že svět jde nalevo. Chtěl bych nám všem popřát, aby svět opravdu šel nalevo, ale dá to práci.“ Podle Zbořila je vidět, že pan prezident, konečně i jako mnozí jiní, pečlivě studovali školní „marxák“ v šedesátých letech minulého století. „Tam se to výrazy pravice nebo levice jen hemžilo. Konečně i v současné EU se tak mluví v zemích, které socialistickou tradici stále uznávají. Nenechme se ale zmást tím, že Číňané dopravují do SRN dvoumetrovou sochu Karla Marxe, aby společně s evropskými soudruhy a ve společnosti Jean-Claude Junckera uctili 200. výročí jeho narození. Evropa nejde nalevo ani napravo, Evropa, a zejména pak celá EU, se hledá a nemůže se najít,“ říká Zbořil. „To, že Masaryk mluvil o ‚světě nalevo‘, musíme chápat v kontextu doby, ve které byl svědkem vzniku a zániku I. a II. internacionály, rozpadu Kominterny, počátku nacionálního/národního socialismu. A také Zemanem zmiňovaní evropští politici jsou dávno už jen postavami v historických příbězích 20. století,“ dodal.
Post předsedy obhájil Vojtěch Filip. „Volba předsedy KSČM, pokud se nemýlím, byla rozhodnuta pěti hlasy z o něco víc než 200 volitelů. Nezdá se mi, že by se z toho dalo usuzovat na ‚zářnou budoucnost‘ KSČM. To ale na jednání o vládě velký vliv mít nebude, protože si myslím, že už je rozhodnuto a hlasy KSČM v klubu ‚tolerujících politických stran‘ nebudou mít žádný vliv na změnu i ve vedení, natož pak ve zkamenělém poslaneckém klubu,“ uvedl politolog.
Psali jsme:
ČSSD je natolik rozhádaná, že lze očekávat…
Místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek předpokládá, že v příštích dvou týdnech by měla vzniknout písemná koaliční smlouva mezi jeho hnutím a sociálními demokraty. Na programových bodech už se strany shodly, uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podobně na tom jsou podle něj i jednání s komunisty, kteří plánují tichou podporu vznikajícímu kabinetu. „Nevím, zda to není jen nějaké pokleslé divadlo pro voliče, aby pochopili, že to bude zase trochu jinak, než všichni slibovali před volbami. Ale i kdyby ta miniaturní členská základna ČSSD se pokusila ‚koalici rozbít‘, nedopadlo by to jinak. Poslanecké sliby již byly učiněny, smlouvy na hypotéky podepsány a proč riskovat, že neúspěch sestavování vlády tyto politické výdělky a prospěch z různých obročí ohrozí? Ačkoli snad s jednou výjimkou. ČSSD je politická strana natolik rozhádaná, že lze od jejích členů očekávat jakýkoli projev neloajálnosti,“ uvedl politolog.
Z ČSSD, ale také od řady komentátorů zaznívají doporučení, aby ČSSD rozbourala „současnou koalici ANO s SPD a KSČM“. Například poslanec ČSSD Ondřej Veselý by přivítal, pokud by pak nová koalice odvolala všechny členy SPD z funkce ve vedení Sněmovny. A tak jsme se zeptali, zda svědčí tato snaha o nízkém sebevědomí sociální demokracie, nebo je v pořádku takovou pojistku chtít? „Nejde vlastně o nedostatek sebevědomí, ale jen o značnou míru politického analfabetismu. Možná by se takový nápad dal ještě rozšířit o návrh, že by na místa vyhnaných členů SPD mohli nastoupit členové TOP 09 nebo STAN. Ale tak hloupě neuvažují o ‚parlamentních zvyklostech‘ snad ani gymnazisté nedávno bojující za ‚zachovávání ústavních zvyklostí‘,“ uvedl Zbořil.
Ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Murín v úterý oznámil, že z jejího čela odejde ke konci dubna. Premiér Andrej Babiš a Murín vedli několik týdnů spor. GIBS v březnu sdělila, že premiér na Murína opakovaně tlačil, aby ve vedení GIBS skončil. Na schůzkách Babiš Murínovi podle inspekce řekl, že pokud ředitelské místo opustí do konce února, obejde se to „bez skandálu“. Babiš to popřel, ale následně začal Murína veřejně kritizovat a zahájil s Murínem kázeňské řízení. Ve středu pak Sněmovna zvolila do čela komise pro GIBS Jiřího Maška z ANO. Někteří poslanci se obávají vlivu, kterým hnutí ANO v Generální inspekci bezpečnostních sborů v současné době může disponovat. „To jsou témata pro zavedené investigativní zpravodaje a analytiky poměrů na MV. Netroufám se k tomu vyjadřovat. Pro nezaujatého pozorovatele je samozřejmě podezřelé to velké hádání se o obsazení tohoto místa v současném volebním období, když tomu v minulosti bylo jinak. Zřejmě, jak někde napsal Eric Best, jde o vyhánění duchů Milana Chovance z MV ČR a hlavně Policie ČR,“ říká Zbořil.
Jak by chtěli vládnout, když se umějí jen rozčilovat?
Ve Sněmovně měl velmi ostrý proslov k poslancům ANO po zvolení Jiřího Maška Jan Farský. Zvolení označil za hanebnost, hovořil o likvidaci spravedlnosti. „Všichni jste stafáž, pokud vám to nedošlo,“ obořil se na poslance ANO. Jeho vystoupení vyvolalo silné emoce. Někteří tleskali, ale jiní bušili do lavic. „Veřejná vystoupení pana poslance Farského již delší dobu vyvolávají emoce nejen v Poslanecké sněmovně. Používá rád velká slova a neštítí se ani různého hrubiánství. Je vidět, že měl dobrého učitele. Ale ani tady není složité o významu jeho slov pochybovat. Opoziční strany od prvních dnů po volbách podceňovaly obsazování funkcí v PS, a když si vzpomněly, že se jich to také týká, bylo pozdě. Navíc ukázaly, že nejsou dnes schopné se dohodnout. Už o ničem, ani mezi sebou. Jak by chtěly vládnout, když se umějí jen rozčilovat?“ ptá se politolog.
Sněmovna ve čtvrtek v prvním čtení podpořila návrh komunistů na zrušení zákona o zákazu dodávek do íránské jaderné elektrárny Búšehr. Pravice přitom komunistickou předlohu kritizovala a poukazovala na bezpečnostní aspekty. Komunisté však argumentovali tím, že zákon je překonaný a poškozuje zájmy českých firem. „Více než českým zájmům slouží navrhovatelé zrušením tohoto zákona zájmům Ruska,“ řekla k návrhu ve svém čtvrtečním projevu na schůzi Poslanecké sněmovny poslankyně Miroslava Němcová. „Nezáleží ani tak dalece na slovech paní poslankyně Němcové jako na přáních Donalda Trumpa a jeho týmu. Československé firmy měly své zájmy a úspěšně obchodovaly v Íránu už od konce dvacátých let minulého století. Dokonce i po všech změnách režimů. Vždy proti nim stála britská, francouzská, německá a nyní tedy i americká konkurence,“ upozornil Zbořil. „Jejich úspěchy spočívaly v tom, že kromě kvality dodávek si nekladly žádné politické podmínky. Nejen paní Němcová si myslí, že jaderná elektrárna je něco jako nukleární strašák Kim Čong-un. Ale jak se zdá, i s tím se umí americká vláda dohodnout, když jde o její zájmy. Proč bychom tedy nemohli podpořit i ‚malé české‘ zájmy v Búšehru?“ dodal.
„Právě jsem na francouzské TV F2 sledoval objímací ‚chruščevovské‘ setkání.“
Útok Američanů, Britů a Francouzů v Sýrii podle Terezy Spencerové pomohl jen Syřanům loajálním současnému režimu a především syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi. „Víkendový raketový útok tří západních států je tu jednoznačně vnímán jako syrské vítězství. A dokonce hned dvojí, protože přišlo víceméně současně s osvobozením Východní Ghúty. A tudíž i s pádem poslední větší džihádistické síly u Damašku, o niž se mohl Západ se ‚svými‘ Saúdy v boji za svržení syrského režimu opírat,“ napsala Spencerová na serveru Literárky.cz. „Nechci přispívat k množícím se informacím a dezinformacím o syrské krizi. Myslím si ale, že lidem, kteří opakovaně, jako Tereza Spencerová, se v tak senzitivním prostředí, jako jsou Blízký a Přední východ, pohybovali, je možné věřit více než prodejnému mainstreamu,“ komentuje politolog. „Zvláště potom, když se ukázalo, že představitelé tří významných zemí světa, navíc majících přístup k nukleárním zbraním a chemickým smrtícím látkám, veřejně neříkají pravdu. Právě jsem na francouzské TV F2 sledoval objímací ‚chruščevovské‘ setkání Donalda Trumpa a Emmanuela Macrona. Oba měli ve své agendě hned na druhém místě téma ‚údery v Sýrii‘. Takže situace v Sýrii se mění každou hodinu a někdy se mi zdá, že díky této rychlosti politici nestačí vymýšlet ani jejich pojmenovávání,“ dodal.
V souvislosti s útokem v Sýrii se náš vztah ke spojencům dostal i na půdu Poslanecké sněmovny, která hlasovala o návrhu Miroslava Kalouska, aby vláda spojence věrohodně podporovala. Poslanci ho zamítli. „Trochu úskočný návrh Miroslava Kalouska byl podle mého názoru správně odmítnut, protože jak uvádím výše, není třeba spěchat. Už jednou se to panu Babišovi, Stropnickému a Šlechtové nevyplatilo,“ reagoval Zbořil.
Za návrh poděkoval Kalouskovi i Mirek Topolánek, když na Twitteru v reakci na informace o neschválení napsal: „Podzim 1938. Československo věřilo, že má spojence. Nemělo. Kdo jiný než my by měl ukázat, že zná hodnotu a význam spojenectví?“ Politolog k tomu dodává: „Nevím, zda panu expremiérovi správně rozumím. Myslí těmi spojenci ‚perfidní Anglii‘ a ‚zrádnou Francii‘, jak o nich psali a mluvili významní mužové ČSR v roce 1938? Nebo si myslí, že máme nabídnout své krvavě zaplacené pandury a dopravit je ruskými ruslany na syrské bojiště? A také nevím, zda pochvala pana Kalouska právě od Mirka Topolánka potěší. Ale možná ano, když jde o válku a nějaký ten vedlejší profit...“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
