„Myslím, že Václav Klaus je ve svých názorech, které má možnost prezentovat už nikoli jen jako politik, ale jako kritik mezinárodní politiky, a zejména někdy až nepochopitelných nebo nesrozumitelných jednání a rozhodnutí autorit EU, konzistentní,“ předesílá k nedělní Partii na Primě s exprezidentem Václavem Klausem politolog Zdeněk Zbořil. „Obával jsem se, že na tom posledním, dnes už můžeme říci trochu konfuzním zasedání G7, dojde k nějakému procitnutí reprezentantů států, které se považují za nejrozvinutější, nejsvobodnější a zejména rozhodující o tom, co je svoboda a spravedlnost. Nebylo tomu tak, a tak měl Václav Klaus bohatý materiál k zamýšlení se nad osudem EU, jejím vztahem ke Spojeným státům a k těm, které nemají právo být členy G7. A ani nemusel měnit své opakovaně na veřejnosti prezentované názory,“ dodal.
Fotogalerie: - Hitlerovo Orlí hnízdo
Klaus se vůbec nediví, že Donald Trump odešel kvůli schůzce s Kim Čong - unem ze summitu zemí G7 předčasně a na adresu amerického prezidenta v Partii uvedl: „Je jediný, kdo vybočuje z řady v této světové špičce politiky. A díky za to. To, kam nás špička světové politiky zavlékala poslední dvě desetiletí, je podle mého názoru velmi neblahé. Potřebovala zatřást, někým, něčím probudit.“ Zdůraznil zároveň, že neobhajuje každý jeho výrok nebo jeho chování. Podle Zbořila je Klaus vůči americkému prezidentovi vnímavější než mnozí čeští a evropští političtí činitelé, „kteří, dovolil bych si říci, sami sebou nejsou, spíše bychom mohli říci, že jsou jen přihližiteli.“ „Už jsem někde řekl nebo napsal, že Donald Trump mi připomíná postavu redaktora Bláhy z válečného filmu Roztomilý člověk. Ten pozoroval nudné tváře okolo sebe stojících, které mu připomínaly hladinu stojatého rybníku, a proto cítil potřebu hodit kamenem a pozorovat, jak se od místa dopadu šíří na hladině kruhy, které se nakonec rozšíří na celý rybník,“ uvedl Zbořil. „Václav Klaus to říká politicky kultivovaněji, ale v podstatě je to totéž. Jen by to chtělo nezapomenout, že když se Oldřich Nový s Natašou Gollovou šťastně berou, nikdo jim to nevěří, jen babička, která si tuto událost vyčetla z karet,“ dodal.
Kladu si otázku, zda slovům prezidenta rozuměla média dobře…
O celém summitu informovala média jako o velmi konfliktním, neshody nastaly v souvislosti s nově zavedenými americkými cly i u dalších témat. Trump stáhl podporu závěrečného prohlášení. „Členové skupiny například podpořili pokračování sankcí proti Rusku, které bylo z někdejšího seskupení G8 vyřazeno v roce 2014 kvůli okupaci a následné anexi ukrajinského Krymu; Trump ovšem překvapivě prohlásil, že Rusko by se jednání skupiny mělo znovu účastnit,“ informovala ČTK. „Ještě dnes v noci na pondělí nevíme, alespoň my normální smrtelníci, kteří nemáme přístup k vyhrazeným, důvěrným a veletajným informacím, co se tam vlastně dělo. Ale stačí jedna reportážní fotografie, která ukazuje civilní nebo neformální rozhovor hloučku politicky těch nejosvícenějších, abychom pochopili, že dialog vedli/nevedli Donald Trump a Angela Merkelová. A to ještě ne příliš dlouho. Ti ostatní tvořili kompars, jehož řeči těla tentokrát nedokázali naslouchat ani vyhlášení odborníci, které tak rády prezentují různé české TV,“ uvedl Zbořil. „Kladu si proto také otázku, zda slovům amerického prezidenta rozuměly také ty početné štáby dobře placených analytiků a zpravodajců a zda se nebudeme za dva tři dny dovídat, že to bylo zase jednou tak trochu jinak. Jen až nám to naši hledači a objevitelé pravdy ‚předvaří‘,“ dodal.
Exprezident Klaus v už zmiňovaném rozhovoru uvedl, že nechávat Rusko mimo G7 je dětinské. O vztazích s Ruskem hovořil jako o zkarikovaném tématu dnešní doby. „Rusko není žádná hrozba.“ „Nemyslím si, že by nám Rusko posílalo direktivy do našeho zákonodárství, jako to dostáváme z Bruselu. Mě Putin opravdu ničím neohrožuje. A ten zlomek našich populistických politiků, kteří nemají vůbec jiné téma než boj s Ruskem, dětinský boj, ti by se nad sebou měli zamyslet,“ podotkl Klaus. „Do ‚války s Ruskem‘ investovaly všechny členské státy G7, a také mnozí jejich vazalové, tolik finančního, propagandistického a morálního kapitálu, že se dnes chovají vyplašeně a nejsou sto si zjistit, zda věřit kánonům, dogmatům, na které ještě před několika dny, týdny, možná měsíci přísahali,“ reagoval politolog. „Vyvolávání strachu z ‚ruského nebezpečí‘ je dáno jednak nedostatkem informací, jednak množstvím názorů (řečeno slovy Václava Klause z minulého týdne), tedy ideologizováním všeho, co má s Ruskem něco společného. Ať je to mistrovství světa v kopané, o kterém popletený britský MZV tvrdí, že bude zneužito Putinem stejně jako OH 1936 Hitlerem, protože mu doma neukázali fotografii anglické reprezentace vítající Adolfa Hitlera árijským pozdravem. V hodnocení Ruska a ruské politiky někdy převládá to, čemu se v minulosti říkalo třídní boj, a lidová tvořivost toto dogma vykládala jako boj těch, kteří za sebou měli víc nebo méně tříd studia na obecné škole,“ dodal.
Nejde o Orbána, ale o hrdost a odvahu
Vůči Evropské unii bychom se měli podle Klause vzchopit a uvědomit si, že nějaké vlastní zájmy máme. „Měli bychom se poučit Orbánovým Maďarskem či Kaczyńského Polskem a nebýt tou prázdnou ustrašenou zemičkou, která si netroufne otevřít pusu, aby někoho nepopudila v mocném Bruselu,“ sdělil Klaus, kterému s ohledem na to, jak voliči rozdali karty, ani nevadí, že nemáme zatím vládu s důvěrou. Abychom se vzchopili, podle něj totiž zatím reálné není. „O tom současnému vládnutí/nevládnutí si Václav Klaus dokonce myslí, že povede k větší prosperitě občanů ČR než jakákoli rozhádaná koaliční vláda. V tom má asi pravdu, zejména, když se tzv. parlamentní opozice zesměšňuje neustálými primitivními obstrukcemi v Poslanecké sněmovně,“ reagoval Zbořil. „Zdá se, že není třeba se jich bát, ale víme, že česká politika se také tvoří v zákulisí a různí ‚Šumani‘ anebo vykradači hrobů se neštítí ničeho. A to, i když se jedná o bezpečnost státu. Té poznámce o maďarském a polském modelu politiky, zejména té zahraniční, rozumím tak, že nejde o Orbána nebo Kaczynského, ale hrdost a odvahu, které se často české politice nedostává. Dnes stejně jako několikrát v minulosti,“ dodal.
Klaus se také vyjádřil k aktuální domácí politické scéně. Referendum ČSSD o vstupu do vlády je podle něj úhybný zbabělý manévr stranických lídrů. ANO je podle něj „ideově beztvará hmota“ a šlo o to, koho bude mít za partnera. Ze situace v ODS je čím dál tím smutnější, a když viděl heslo do komunálních voleb „Bolševická vládo, Praha není stádo“, domníval se, že jde o vtip. „Je to dětinsky hloupé,“ zkritizoval občanské demokraty, a dokonce uvedl, že kdyby měl copyright na název strany, požádal by kvůli aktuálnímu heslu předsedu strany Petra Fialu, aby změnili název strany. Jenže, proč je Klaus tak rozladěn z ODS, když jejich preference stoupají a navíc si prý podle posledního průzkumu Kantar TNS polepšila nejvíc? A co říci k jeho názoru o ideově beztvaré hmotě ANO a zbabělém manévru ČSSD?
„Jistě i v tomto má Václav Klaus mnoho pravdy. Míra zbabělosti českých politiků všech možných politických stran roste se vzdáleností jejich reprezentantů k centru politické moci. A řekněme i s mírou ignorance politické praxe. Nejde o cynický machiavellismus, který také dobře známe, ale o politický realismus, který je u nás vždy první obětí ideologické zaujatosti a předpojatosti. Vzestup preferencí ODS není zas tak dynamický, aby se ho Václav Klaus obával nebo aby ho potěšil. Spíše si myslím, že mu jde o jakousi, po pithartovsku řečeno, rozvolněnost, nebo, jak říkal Josef Zieleniec, o větší rozkročení. Klaus za tím vidí jen snahu zbavovat se posledních idejí, které, při vší úctě\neúctě, otcové zakladatelé ODS vložili do svého programu,“ uvedl Zbořil s tím, že proto exprezident také kritizuje „beztvarou hmotu ANO“ a trochu zapomíná, zda to není právě ten jednoduchý politický slogan „spravovat stát jako firmu“, co přitahuje voliče ANO 2011. „Zatím to vypadá tak, že ANO hodnotami minulosti opovrhuje a nová doba jí žádné jiné než spravování země nenabízí. Manévrování ČSSD je pak zvláštní smutnou kapitolou dějin a současnosti této strany, která se stydí za socialistickou minulost a obává se své budoucnosti,“ dodal politolog.
Psali jsme:
Nejhorší ANO a nejlepší ODS? Odvážná interpretace
Podle nového volebního modelu, který přinesly Otázky Václava Moravce, by hnutí ANO získalo 27 %, což je v šetření nejhorší výsledek. Meziměsíčně spadlo o čtyři procenta. Druhé místo patří ODS se 16 %. Piráti vyrostli na 14,5 %, hnutí SPD by získalo 9 % hlasů, následováno komunisty a sociálními demokraty. Do Sněmovny by se podle průzkumu dostaly STAN i TOP 09. KDU-ČSL by zůstala za branami. „Jsou to opět jen data použitelná dnes jen politickými agitátory a volebními korteši před podzimními obecními a regionálními volbami. Vypadá to na předčasné zahájení volební kampaně. Budou prázdniny, a tak se ČTV musí snažit. Podle ní to vypadá, že nejhorší výsledek má ANO, nejlepší ODS. To je odvážná interpretace tohoto ‚Kantáre‘, doslova hodná OVM,“ říká Zbořil.
Na sněmovním volebním výboru bylo ve čtvrtek pěkně dusno. Situaci kolem čerstvě ohlášeného propouštění ve veřejnoprávním médiu přišel vysvětlovat poslancům generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Miroslava Němcová v debatě připomněla nedávný spor šéfa rozhlasu s reportérem Jankem Kroupou. „Chci se ujistit, že tyto kroky nemají být vyřízením účtů s těmi, kteří se ozvali a nesouhlasili s generálním ředitelem v jeho postoji,“ uvedla Němcová a varovala, že není možné, aby byla narušena svoboda lidí, kteří měli svůj názor a nebáli se generálnímu řediteli postavit. „Jistě musela být diskuse za účasti Miroslavy Němcové zajímavá. Její obava o narušení svobody lidí s názorem je jistě úctyhodná. Snad by také paní poslankyně mohla vysvětlit, kteří lidé mají na svobodné názory právo, a kteří nikoli,“ uvedl Zbořil. „Přece nejde jen o redaktory a zaměstnance ČRo, ale i o jejich posluchače, kteří pokud chtějí něco kritizovat, mohou tak činit jen na alternativních webech. Pokud tak činí, jsou označováni za populisty, dokonce i neofašisty a ‚hnědé‘, nebo dokonce za spřežence Putinovy. A jak je to s tím starým tématem, které vzpomínal už Mark Twain na počátku 20.století, zda existuje dost zákonů na ochranu tisku a kolik jich máme na ochranu před tiskem? Dnes tedy, kdo chrání redaktory ČRo a kdo chrání posluchače ČRo před ČRo?“ dodal.
K situaci v Českém rozhlase se vyjádřil v už zmiňované Partii Václav Klaus, který uvedl, že by rozhlas mohl propustit daleko více než sto zaměstnanců. Podle něj existuje stále „vata, docela pěkná“. „Čekám, kdy Česká televize řekne, že když rozhlas 100, tak my uvolníme 1000. A všichni tihle lidé by mohli pracovat třeba v automobilovém průmyslu a zvýšit potenciál českých subdodavatelů pro německé automobilky.“ Zbořil k tomu říká: „Mnohá data o počtu zaměstnanců ČRo i ČT, o jejich platech a pracovním vypětí jsou obtížně přístupná. Někdy se zdá, že utajovaná. Na rozdíl od informačně nehájených sportovců, o jejichž příjmech v domácí i zahraniční měně jsme detailně a opakovaně informováni. Proto je okolo těchto dvou médií tolik dohadů a nejasností. V ČT už od roku 2001. Pokud odpovídají realitě data, která prezentoval pan Soukup, majitel TV Barrandov ve svém pořadu, pak se zdá, že pan Klaus sice ironicky srovnává dvě rozdílná pracovní prostředí, ale konstatuje, že u VW v Mladé Boleslavi a přidružených závodech je všechno přesně spočítáno do posledního šroubku a odborové organizace vědí do poslední koruny, kolik a za co je tam možné vydělat. Možná by se nějaká podobná výrobní optimalizace mohla aplikovat i jinde. Zejména tam, kde si občané provoz takového podniku musí povinně zaplatit, by měli vědět, kolik je ta veřejná služba vlastně doopravdy stojí.“
Doufejme, že ani v Plzni nikoho nenapadne upalovat…
Na besedě, kterou uspořádali studenti Západočeské univerzity v Plzni s Erikem Taberym z Respektu se debatovalo o pravdivosti informací na internetu. „Problém v Česku i ve světě je, že mladší generace vůbec nerozlišuje zdroj informací. Zda Parlamentní listy nebo Český rozhlas... Vše na stejné rovině. To může do budoucnosti způsobovat velké problémy. Všichni říkají, že jediná šance je zavést důkladné mediální vzdělávání, ve školách vysvětlovat, jak se pozná fake news, manipulace, dezinformace,“ uvedl Tabery. Studenti si stěžovali na to, že vzdělanějším lidem lze vysvětlit, co mají číst, ale v hospůdkách se probírá, co píší v Parlamentních listech. „Nevysvětlíte jim to.“ „Nechce se mi kritizovat učitele a studenty Západočeské univerzity. Jsou po známých skandálech snadným terčem. Ale, proboha, kde jinde než na univerzitě a v prvním semestru, v prosemináři, by se měli dozvědět, že univerzitní vzdělání není žádná ‚nalejvárna‘, ale kritické zkoumání zdrojů nebo pramenů,“ reagoval Zbořil. „To je subdisciplína, která by je měla provázet celý život. Tak jako jejich dávné předchůdce na Pražském vysokém učení, kteří studovali a diskutovali se svými Mistry o přečteném a připravovali se tím na závěrečné obhájení teze. Ale zřejmě všem leží v žaludku zejména to, proč sedí v hospůdkách nevzdělanci, kterým vzdělanci nic neumějí vysvětlit. To už vypadá zase na rozlišování kacířů a těch druhých a doufejme, že ani v Plzni nikoho nenapadne čtenáře Parlamentních listů upalovat. Mohli by přijít na svět jiní kacíři a upalovat ty první. Jak to známe z Goyových obrázků Miloše Formana,“ dodal.
Velký kříž za zásluhy od Spolkové republiky Německo dostal za snahu o společné blaho primátor Brna Petr Vokřál. Brno se v minulosti omluvilo za poválečný odsun německy mluvícího obyvatelstva po druhé světové válce, každý rok se koná Pouť smíření jako připomínka obětí odsunu, připomíná ČTK. „Doufám, že pan Vokřál nedostal Velký kříž 1939, ale jen ten současný, spolkový. Možná, že by mohl také vysvětlit, zda se neuvažuje o odškodnění nebo restitucích konfiskovaného majetku německy mluvících obyvatel Československa, kteří se hned po Mnichovu hlásili k říšskému občanství. Jistě by to bylo i pro jiné starosty inspirativní. Konečně by našli i jiný předmět společenské vyžití u sebe doma, než jim působí vyvěšování tibetské vlajky a portrétů Vladimira Putina s knírkem a la Adolf Hitler. Možná, že takové nápady ocení i někde mimo Brno,“ reagoval Zbořil.
Ruský prezident Vladimir Putin vyrazil na první zahraniční cestu do členského státu Evropské unie po svém opětovném zvolení do úřadu prezidenta. Setkal se s ním kancléř Kurz i prezident Bellen. Jeden mluvil o zrušení sankcí, druhý o stavění mostů. Mezitím se staví plynovod. Maďarsko, Řecko, Itálie a nyní Rakousko. „Cesta V. V. Putina do Rakouska je naplánovaná jako cesta do země, které chce udržovat s Ruskou federací hospodářské a kulturní styky na vysoké úrovni. Není to konečně ani zadarmo. Jen se obávám, aby pánové Kurz a van Bellen nedostali vynadáno od významných kritiků Ruské federace v Parlamentu ČR, anebo abychom neuvalili na sousední Rakousko nějaké sankce. Za stavu mírného nepokroku v mezích zákona, který prožívá celá EU, je to zvláštní situace,“ reagoval Zbořil. „Autority a symboly EU se hroutí nebo se alespoň přiznává, že se opakovaně mýlily, ale zatím ještě nikdo nemluví o odpovědnosti jedněch za drolící se EU. Vypadá to, že už ‚to nezvládne‘ ani Angela Merkelová na pražském Žofínském fóru označená americkým řečníkem za političku, která bude mít v dějinách zapsáno hodnocení jako ta nejhorší v 21.století. Ona ale ta přívětivost k Rusku nemá jiný důvod než nepřívětivost Spojených států k EU. Ale neobávejme se toho. Třeba si ty naše politické korouhvičky ještě vzpomenou na svoji školní ruštinu,“ dodal.
„Ono se vždy lépe mluví o těch druhých než o sobě.“
Teolog Tomáš Halík poskytl rozhovor serveru Info.cz. Sdělil v něm mimo jiné, že počítá i s tím, že by mu někdo mohl usilovat o život. S odkazem na situaci, kdy ho při mši někdo polil kávou, zmínil: „Představte si být zavražděn u oltáře, to je na svatořečení, na mučednictví, jak já se do toho nebe dostanu, to by byla nejkratší cesta,“ uvedl. Vážně už pak konstatoval, že je to jedna z věcí, s kterou musí počítat. „Člověk, který stojí proti většině, musí počítat s tím, že bude nenáviděn, bude napadán, možná musí počítat s tím, že ho možná nějaký blázen zastřelí.“ Na začátku rozhovoru také sděloval: „Já jsem pro řadu lidí velmi dobrej terč, protože je část lidí v týhle společnosti, kteří nenávidí intelektuály, nenávidí katolíky, nenávidí Pražáky, nenávidí disidenty, nenávidí lidi spojené s Václavem Havlem, nenávidí lidi, kteří jsou proevropští, nenávidí lidi, kteří nejsou úplně podělaní z uprchlíků, a já jsem tohleto všechno dohromady,“ Tomáš Halík podle Zbořila trochu přeceňuje svůj význam. „Ale má pravdu, že část české společnosti je postižena chorobnou nenávistí. Ale je to ta společnost, kterou mj. vychovávali lidé veřejně činní, jako je právě on, Václav Havel a disidenti etc. Snad by se mohl zamyslet i nad tím, zda on sám někdy někomu neublížil a měl by se mu omluvit, že neprojevil dostatek pokory a nebyl příkladem křesťanské lásky. Ono se vždy lépe mluví o těch druhých než o sobě. A také hrozit ‚těm druhým‘ by nemělo být vlastností ani těch, kteří věří tomu, že jsou menšinou spravedlivých,“ uvedl politolog.
V rozhovoru Halík zmínil i toto: „Já jsem přesvědčen, že pravda je vždycky u menšiny.“ Teolog má totiž obavy, aby se demokracie nezvrhla v diktaturu většiny, která je ochotna jít za populisty. „Jakmile se někdo snaží mluvit jménem lidu, tak si na něho dejme bacha,“ zdůraznil. „Já lidu nevěřím, já věřím (jednotlivým) lidem,“ doplnil Halík. Bůh stvořil lidi jako jedinečné bytosti, a když se přidáváme k davu, něco z té specifičnosti lidské jedinečnosti ztrácíme. „Doufám, že při svých výletech do bažin politické filosofie nezapomněl Tomáš na Aristotela a Platóna. Dokonce i velcí autoři konce 20.století nepochybovali o tom, že se demokracie může změnit v tyranii nebo despocii. Američtí otcové zakladatelé dokonce mluvili o volební despocii. Není to tak jednoduché, když jsme se my v Evropě a za dva a půl tisíce let k podobnému pochybování nedobrali. Doufám ale, že svém pojetí jedinečnosti si Tomáš nevěřící lidu nezvolí život askety a neoddá se touze po nirváně,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
