V Partii na televizi Prima přišla řeč i na možnou kandidaturu europoslance Jiřího Pospíšila na post prezidenta. Nyní se bude účastnit debat, na které je zván v rámci Kroměřížské výzvy. Jeho cílem je prý pomoci k tomu, aby u nás byl kvalitní prezident. Ve svých 42 letech ale nemá ambici stát se za každou cenu prezidentem. „Pana europoslance Pospíšila jistě těší zájem jeho přátel a jejich žádost, aby se pokusil kandidovat na funkci prezidenta ČR. Dokonce bych řekl, že je i dost ambiciózní a mohl by se ve vhodný okamžik o návrat do ‚velké politiky‘ pokusit,“ říká k jeho případné kandidatuře politolog Zdeněk Zbořil. „Ale na druhé straně jeho postavení v Bruselu mu přináší dost hmotného prospěchu, aby věděl, že je i v politice lepší mít vrabce v hrsti, než toužit po holubovi na střeše. Koneckonců jeho příjmy v Bruselu se od gáže prezidenta ČR příliš neliší. A vstupovat do prezidentské kampaně s hendikepem Kroměřížské výzvy není také příliš šťastné. Dokonce ani jeho bývalí přátelé v ODS na něho nevzpomínají pouze v dobrém a ani TOP 09 s celým svým politickým personálem by mu nemusela být dobrým pomocníkem,“ dodal.
Že ČSSD podpoří Jiřího Drahoše? „Někdo bude pro, někdo proti…“
Do úvah v souvislosti s prezidentskými volbami se pustil i mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. „V příštích měsících bude pikantní pozorovat, jak pod rouškou proklamací o levicovém kandidátovi bude růžový a pokorný bizon B. Sobotka se svou klakou všestranně podporovat konformního akademika Jiřího Drahoše.“ Ovčáček se také domnívá, že tím Sobotka udělá „Bruselu a Berlínu radost“. Je tato varianta pravděpodobná? A koho podpoří ČSSD podle Zbořila? „Pravda je, že Bohuslav Sobotka se může rozhodnout pro přidělení své přízně jakémukoli kandidátovi. Nikdo možná dnes ani nebude překvapen, i kdyby to byl po poslední nabídce KSČM třeba Vojtěch Filip. Ale pan Sobotka je přece jenom ‚jen‘ předseda strany, a nikoli celá strana. Za čtrnáct dní nám to bude trochu jasnější a jenom si připomeňme, že tato strana si ‚svého prezidenta‘ ještě nikdy nezvolila, a to dokonce i tehdy, když si svého kandidáta vybrala ve stranickém referendu,“ uvedl politolog. „A pokud se ptáte, zdá ČSSD podpoří pana prof. Drahoše, pak mohu se zkušenostmi z posledních přímých i nepřímých voleb odpovědně prohlásit: někdo bude pro, někdo proti, někdo bude propagovat někoho jiného. Jak nedávno ČT ukázala v historickém dokumentu o poslancích Pohankovi a Melčákovi, v ČSSD nejsou zrada a neloajálnost nedostatkovým zbožím,“ doplnil.
Chcete, aby byl Radovan Krejčíř vydán do ČR?Anketa
„Andrej Babiš je strana a strana je Andrej Babiš!“
Andrej Babiš ve vysílání Seznam.cz mimo jiné uvedl, že ANO by mělo o svém kandidátovi rozhodnout do června a měli by o něm hlasovat všichni členové hnutí v referendu. Zároveň řekl, že Martin Stropnický je možný kandidát, ale dalšími větami dal najevo i jistou pochybnost. Dá se očekávat, že ANO postaví svého kandidáta, nebo spíš podpoří Miloše Zemana? „Pan ministr obrany je sice docela úspěšným volebním maskotem ANO 2011 a již jednou byl označen Andrejem Babišem za možného kandidáta, ale ani z těchto vyjádření bychom neměli usuzovat na prezidentskou kariéru Martina Stropnického. Vynikající herec může hrát populární, ale i nepopulární role, dokonce stejně dobře, ale až se budou vážit jeho předpoklady pro výkon prezidentské funkce, budou na rozdílné misky vah položeny nejen jeho herecká popularita, ale i výkon funkce ministra obrany, anebo dokonce i zvláštní vztah veřejnosti ke členům jeho rodiny,“ reagoval Zbořil. „A v ANO je to přesně naopak než v ČSSD. Andrej Babiš je strana a strana je Andrej Babiš! Bez jeho vůle nebude kandidovat na prezidenta ani Martin Stropnický, ani Martin Komárek,“ doplnil.
„Přímá volba prezidenta republiky nejsou chuchelské dostihy.“
Podle sázkových agentur, které vypsaly kurzy na prezidentské volby, je favoritem současná hlava státu Miloš Zeman. Píše o tom server iDNES.cz s tím, že šance jeho protivníka Michala Horáčka pomalu klesají. Černým koněm voleb je prý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. „Lidé, kteří v ČR od roku 1990 začali hystericky sázet na cokoli a očekávají miliardové, anebo alespoň milionové výhry, si budou muset zvykat, stejně jako všechny sázkové kanceláře na to, že přímá volba prezidenta republiky nejsou chuchelské dostihy. A pokud se tak nestane, bude sázecí mánie jen dalším nedůvěryhodným ‚výzkumem veřejného mínění‘. A protože už od dob Benjamina Franklina víme, že veřejné mínění obvykle není veřejné a často není ani míněním, měli bychom se uklidnit a rozhodovat se, dokonce i sázet, až o těch rychle se objevujících a opět rychle mizejících kandidátech budeme vědět víc,“ hodnotí Zbořil.
Lidé nakažení digitální debilitou si těžko přečtou knihu
Prezident Miloš Zeman pokřtil ve Slovenském domě v Praze Černou knihu České televize, která je ohlédnutím za tím, co se o tomto veřejnoprávním médiu objevilo na serveru ParlamentníListy.cz v rámci pravidelného Týdne v médiích. Prezident při té příležitosti poznamenal, že by i tato kniha mohla trochu přispět k prozření uživatelů České televize, jakož i politiků. Politolog Zdeněk Zbořil tento názor nesdílí: „Pan prezident je příliš velký optimista, který věří, že lidé v zemi nakažení ‚digitální debilitou‘ si přečtou nějakou knihu o ČT. I když je od Petra Žantovského. Jak už snad před třemi roky řekl v nějakém interview A. J. Liehm, když se ho ptali, co říká někdy až brutální kritice ČT ze všech stran, abychom se nemýlili. Kdyby se to lidem skutečně tak nelíbilo, ČT by nevydržela snášet ‚zlatá vejce‘ svým vedoucím pohlavárům a různým ‚tvůrčím skupinám‘ ani týden. Když ale někdo vydrží sledovat např. programy ČT1 a neztratí schopnost orientovat se, v jaké době vlastně žije, bude platit bez reptání povinný ‚občanský desátek‘ a žádná kniha, i kdyby vyzařovala oheň sv. Eliáše, nikoho neosvítí.“
Psali jsme:
„Naši furianti“ se obvykle před volbami hádají o výši daní
Premiér Bohuslav Sobotka přišel s daňovou revolucí, která má snížit daně pro čtyři miliony lidí s běžnými příjmy. Proti progresivnímu zdanění se postavila nejen opozice, ale i samotní členové ČSSD. Někteří hejtmani, jako Josef Bernard nebo Martin Netolický, tvrdí, že by měla být hranice vyšší. Vyhraje Sobotka s touto předvolební kartou, nebo mu naopak zlomí vaz? „Od roku 1990 se členové Poslanecké sněmovny i Senátu PČR opakovaně dohadují, zda se mají vybírat vyšší, nebo nižší daně. Erasmus Rotterdamský, velký idealista začátku 16. stol., tvrdil, že by bylo ideální, kdyby stát daně nevybíral vůbec, ale protože uznával, že provoz jakéhokoli státu nějaké peníze potřebuje, přišel s nápadem, aby daně byly stanoveny nikoli vyšší nebo nižší, ale optimální. Protože ale toto optimum většinu těch, kteří o výši našich daní rozhodují, nezajímá, hádají se ‚naši furianti‘, obvykle před volbami, zda víc, nebo méně,“ říká Zbořil. „Toto náhlé předvolební probuzení je podezřelé, ale už dávno víme, že po volbách bude zase všechno jinak. Tak jim tuto hračku ponechme a jen jim připomínejme, že třeba francouzský král Ludvík XVI. skončil na popravišti, dokonce i se svojí ženou, protože se nedokázal s Generálními stavy dohodnout, kolik by se mělo vybírat a od koho. Dnes jsme trochu dál, ale ne zase tolik, aby se výběrčí daní a ti, kteří tyto peníze utrácejí, mohli cítit bezpečně ve stínu svých bankovních poradců a účtů,“ poznamenal.
Babiš se nesnaží prezentovat politickou lidovost, ale přirozenost
Zásadní událostí uplynulého víkendu byl sněm hnutí ANO. Výroku Andreje Babiše o tom, že chce udělat Česko znovu skvělým, ale Zbořil nepřikládá inspiraci Donaldem Trumpem. „On vlastně šel do politiky s tímto programem už v roce 2011. Ale jistě mu Trumpova politika, byť je na svém počátku, dodala sebevědomí. Babiš vždy mluvil o potenciálu českého národního hospodářství, o práci, a nikoli finanční spekulaci, a mimochodem, čeho si jeho kritici příliš nevšímají, i o úctě k rodině, dětem, k jejich výchově. Jistě ví velmi dobře, jaké jsou meze jeho ‚Czech Republic first!‘, ale to neznamená, že to nemůže být přitažlivým volebním sloganem. Rozhodně lepším a zajímavějším, než od ČSSD projevovaná až přílišná pokora před evropskými autoritami a jejich pokusy diktovat těm, o kterých si myslí, že jsou malí a slabí,“ říká Zbořil. „Někdy se mi zdá, že je Andrej Babiš i ‚mezi svými‘ o svém poslání přesvědčen víc nežli oni, a skutečně mne zajímá, jak se mu právě po sjezdu, který se odehrával v jeho ideové režii, v tom pomalu lenivějícím ansámblu ANO 2011 bude dařit,“ dodává.
„Pan Babiš si trochu zvykl na parlamentní ‚rozpravy‘, a i když ho oponenti z různých politických stran zesměšňují, kupodivu to jeho popularitu nesnižuje a jemu osobně to nevadí. Dovolil bych si tvrdit, že se nesnaží prezentovat nějakou politickou ‚lidovost‘, ale spíše ‚přirozenost‘ a u mnohých občanů ČR dostává body za to, že mají dojem, že obhajuje jejich zájmy. Ostatní parlamentní ‚parléři‘ toto nejen nechápou, ale hlavně nedokážou a potom se diví, že se někomu mohou zdát nudní,“ doplňuje politolog k Babišově rétorice.
Psali jsme:
Ústavní kutilství je nebezpečné, ale proč se návrhy nezabývat?
Od Andreje Babiše zazněl návrh, že by stačilo místo 281 poslanců a senátorů jen 101 poslanců. Pavel Šafr ze Svobodného fóra tyto záměry nepodceňuje a varuje před diktaturou. Babiš by stál také o omezení délky trvání mandátu poslance jen na dvě volební období podobně jako u prezidenta. „Dlouhodobá nespokojenost občanů ČR s prací mnoha poslanců, dokonce i těch, které volili, rodí nápady měnit Ústavu, zrušit Senát, zmenšit počet poslanců, ale to ještě neznamená, že by to mělo být ‚nastolení diktatury‘. Pravda je, že ‚ústavní kutilství‘ je samo o sobě nebezpečné, zejména je-li nepřiměřeně rychlé a naléhavé. Svou zkušenost máme s přímou volbou prezidenta, s několika ústavními zákony, které ústavní pořádek ČR spíše ochudily než obohatily,“ komentuje návrh Zbořil. „Změna Ústavy je příliš vážná věc nikoli vždy se snadno dohlédnutelnými důsledky, a proto by se nemělo spěchat. A hlavně nesnažit se ji opravovat a doplňovat po každých volbách, které se nám nezdají, nebo někomu. Proč o změnách navrhovaných panem Babišem neuvažovat, ale to ještě neznamená, že se musíme snažit vše nově uspořádat v jednom volebním termínu,“ doplňuje.
Nejhlasitější oponent Babiše Miroslav Kalousek reagoval na Babišovo rozhodnutí kandidovat z posledního místa. „Pokud se bojí jít se mnou do debat lídrů kandidátek ve Středočeském kraji, tak holt jako lídr kandidovat nebude. To je jeho věc, bojí se panicky,“ uvedl na Twitteru Kalousek. „Zdá se, že zatím pan Kalousek nedostatečně realisticky posuzuje svůj význam nejen v očekávaném předvolebním klání, ale dokonce i v české politice. Myslím, že Andrej Babiš nejen ‚nechce s panem Kalouskem jít do debat‘, ale nikoli proto, že se Miroslava Kalouska bojí. Spíše jde o to, že z Poslanecké snmovny ví, že hádat se s ním nemá cenu a že si pan exministr financí bude v těchto volbách rozhodovat o svém osudu, a dokonce i o osudu TOP 09 sám,“ říká Zbořil.
Trump nezahajuje v roce stého výročí VŘSR druhou světovou revoluci
45. prezident USA Donald Trump vystoupil na shromáždění Americké konzervativní unie ve Washingtonu. Předvedl tradičně bouřlivý projev, v němž ostřeloval média, zastal se dělníků a popisoval své plány do budoucna. Éra mlácení prázdné slámy skončila, hřímal Trump. Jeho a další občany prý spojuje jedna myšlenka: „Všechno pro Ameriku!“ „Snažím se nehledat v každém projevu Donalda Trumpa recept na nějaké definitivní řešení. V EU a někdy i u nás si myslíme, že Trump zahajuje v roce stého výročí VŘSR nějakou druhou ‚světovou revoluci‘. On ale se jen snaží přesvědčit své voliče a snad i ostatní občany Spojených států, že pouze plní svůj volební program. To, co považujeme za ‚tvrdá‘ slova nebo ‚brutální‘ gesta, odpovídá jeho stylu politiky, který mu pomohl vyhrát volby. Jeho evropští kritici by si měli uvědomit, jak oni plní své předvolební sliby a v čem jim D.T. nastavuje zrcadlo. A možná by si měli všimnout, že Trumpovo heslo America first! Je myšleno vážně a měli by se snažit mu konečně porozumět. Nemusí to být snadné ani pro Evropu, ani pro budoucnost transatlantických vztahů. Zatím je to jen měsíc od slavnostní inaugurace a možná bychom měli začít přemýšlet o tom, jakou budoucnost si nikoli Donald Trump, ale my sami připravíme,“ uvedl Zbořil.
Ani v tomto proslovu se Trump nevěnoval Ruské federaci. „Ještě jednou opakuji, že je teprve jeden měsíc od slavnostní inaugurace a americký prezident si dělá pořádek v Bílém domě. Mnozí, zejména ‚Evropané‘, chtějí, aby hned řešil a vyřešil právě jejich problémy Myslím si, že si budeme muset nějakou dobu počkat, ale že na ‚Rusko‘ dojde, se opravdu bát nemusíme,“ vysvětluje politolog.
Někteří politici se vyhýbají nechvalně známým pořadům
Naopak Trump opět ve zmiňovaném proslovu neopomněl kritizovat média. Nezúčastní se ani tradiční galavečeře s novináři akreditovanými v Bílém domě. „Donald Trump přišel, respektive jeho lidé, na zajímavý způsob komunikace, nejen s občany, ale i s politiky a dosud zdánlivě všemocnými médii. Možná že i u nás cítí někteří dosud nedotknutelní, že k něčemu podobnému může dojít i tady. V každém případě se tento strach projevuje hanobením nezávislých médií při každé vhodné příležitosti. A na druhé straně přibývá politiků, kteří se prostřednictvím těchto ‚dehonestovaných‘ obracejí k veřejnosti. Nemyslím si, že jsme blízko stavu, kdy se politici budou obávat navštěvovat třeba pořady zpravodajství ČT, ale někdy se zdá, že se už dnes někteří (možná už mnozí) některým nechvalně známým pořadům vyhýbají,“ analyzuje situaci s přesahem na domácí scénu politolog.
Psali jsme:
Proč by Tomáš Halík nemohl založit novou vědu? Byla to tradice
Kněz Tomáš Halík se rozhodl založit nový vědní obor s názvem kairologie. „Šlo by v něm o rozeznávání znamení doby. Spojoval by perspektivy sociologie, teologie, hlubinné psychologie a filozofie kultury,“ plánoval c Českém rozhlasu zakládající kairolog, který se, jak zdůraznil, ve všech oborech, které by nová věda měla zahrnout, po desetiletí vzdělával. Podstata nové vědy by měla spočívat v „pečlivém studiu civilizačních trendů“. Kairologie by podle Halíka mohla pomoci všem lidem dostat se z povrchního přístupu ke světu, masových názorů a mediální masáže. „Podstatou je dívat se na svět nejen očima žurnalistiky, ale umět naslouchat hlasu svědomí,“ vysvětloval před časem Halík v rozhlasovém vysílání. „Když ještě bývaly univerzity univerzitami, a nikoli učilišti ‚předmětů‘ nebo ‚oborů‘ schválených ministry a ministryněmi školství, bylo běžné, že (u nás) ‚mistr vysokého učení‘ založil vědní obor, za který ručil nejen svým umem a rozmyslem, ale i existencí. Někdy jej upálili, někdy jej jako mistra Jessenia na veřejném prostranství sťali, symbolicky vyřízli jazyk, tělo rozčtvrtili a za branami města vpletli do kola. Jindy se těšil úctě a obdivu císaře, prezidenta, a dokonce i generálního tajemníka,“ upozorňuje Zbořil. A v připomínce historie pokračuje: „Měl své žáky, o kterých předpokládal, že budou pokračovat v jeho učení. Pokud se tak nestalo, odchodem takového profesora jeho obor zanikl nebo v lepším případě posloužil jako inspirace pro vznik oboru jiného. Dnes je to sice byrokraticky složitější, ale proč by Tomáš Halík nemohl založit novou vědu díky univerzitě, která mu nabídne pomoc, a pokud se tak nestane, měl by se pokusit shromažďovat své žáky a s nimi se učit. Bylo totiž také tradicí, že univerzitní učení bylo dialogem a nikoli ‚nalejvárnou‘, dodal.
„Studovat ‚civilizační trendy‘ nebo ‚umět naslouchat hlasu svědomí‘ je vznešený cíl, tak proč by se Tomáš Halík o něco podobného nemohl pokusit. Koneckonců v Evropě se o to snažili mnozí asi tak 2,5 tisíce let a také mnozí budou o něco podobného usilovat i v budoucnosti. Já si sice myslím, že ‚stará slova‘, jak se říkalo v Anglii od Shakespeara, jsou lepší, ale proč by někdo nemohl přijít s něčím novým?“ uvedl Zbořil.
Halík inspiroval tajemníka kardinála Duky Milana Badala: „Získám profesuru na oboru ‚duchovní gastrokoučing a enokoučing‘. Povedu vás jídlem a pitím do Božího království,“ uvedl s nadsázkou na sociální síti. Je třeba dodat, že Milan Badal skutečně je kromě kněžských aktivit rovněž vyhlášeným gurmánem a odborníkem na vaření. „Různí i vážení představitelé katolické církve mají různý smysl pro humor, ale to ještě neznamená, že by nám to muselo vadit. Je to jejich svět, a pokud nám nechtějí ‚dělat něco, co by nechtěli, abychom dělali my jim‘, tak toto jejich žertování snad přežijeme,“ uzavírá dnešní Rozjezd politolog.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
