Jak to s tou Ukrajinou celé dopadne? Ptáme se od 21.7.2014.Anketa
Mezinárodní vztahy se v kontextu událostí spojených se situací na Ukrajině vyostřují. Ruský prezident Vladimir Putin upozornil na to, že musí posílit svou vojenskou moc v reakci na aktivizaci NATO ve východní Evropě. Politolog Jan Kubáček vnímá „řinčení zbraní“ spíše jako snahu Ruska o odvedení pozornosti od anexe Krymu a snahu kontrolovat oblast Černého moře, Gruzii, Moldávii, Bělorusko a mít větší vstup do dění na Ukrajině. „Tyto aktivity už v podstatě probíhají a obě strany se snaží být ve svém regionu aktivní a viditelné. Rusko sází i na to, že bude příležitost mluvit o jiných tématech, například o vojenských systémech, a anexe Krymu bude pasé. Sází na to, že problém Krymu, následná anexe a debata o tom, zda má anexe nějaké mezinárodně právní posvěcení pominou a v podstatě se stane faktickou situací, která bude formálně tolerována,“ popsal pro ParlamentníListy.cz Kubáček. „Nesmíme ale zapomenout, že Ukrajině stále více hrozí scénář Balkánu a Bosny a Hercegoviny, tedy rozděleného státu, kde polovina obyvatel má srbské občanství, tady to bude ruské občanství. Navíc Bělorusko takticky hraje tak trošku pozici neutrálního hráče v tomto pokeru,“ dodal.
Evropa oslabí. Vyhrožování sankcemi prý bude postupně utichat a zmizí
Spojené státy a Evropská unie už zavedly sankce vůči Rusku, zmrazují konta, omezují cestování do Evropy a USA. Na sankčním seznamu americké vlády se objevila řada klíčových ruských firem a jakékoli obchodní kontakty s těmito firmami vláda zakazuje. V reakci na ruský postup hodlá EU výrazně omezit aktivity ruských bank se státní účastí na finančních trzích, sankce by se mohly týkat kapitálového trhu, obrany nebo moderních technologií využitelných v energetice. Naopak Rusko zveřejnilo seznam občanů Spojených států, jimž zakázalo vstup na své území. „Čím více se budeme přibližovat k podzimu a zimě, tak tyto hrozby postupně utichnou a zmizí, protože si mnohé evropské vládnoucí hlavy uvědomí, že jsme závislí na ruském plynu a ropě,“ uvedl Kubáček. „Očekávám, že bude vzájemné hřmění a vyhrožování sankcemi postupně utichat a zmizí,“ dodal s tím, že EU bude postupovat v sankcích pomaleji a její počínání bude velmi odlišné od postupu Spojených států. „Všem začne docházet, že zase začne přicházet etapa, kdy se bude vyjednávat o množství, cenách, pravidelnosti dodávek ropy a plynu a pozice Evropské unie rázem mnohem více oslabí. S přibývajícím časem začnou promlouvat obchodní elity a začnou upozorňovat na obraty a na křehký ekonomický růst, který by mohl utrpět a začnou poukazovat na vnitropolitický život na Ukrajině,“ upozornil na další možný vývoj politolog.
Psali jsme:
Na Ukrajině vypukla regulérní občanská válka. Česko vyčkává
Hrozba sankcí Evropy vůči Rusku nebude podle politologa tak horká i z titulu toho, co se děje teď na Ukrajině. „Ukazuje se, že opozice vůči předchozímu režimu je velice roztříštěná, vzájemně vůči sobě nepřátelská a značně nedemokratická,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz Kubáček. „Strany, které vzešly z demokratických a svobodných voleb, jsou vylučovány, vyháněny ze zákonodárného procesu. To, že se v přímém přenosu už určuje, kdo je správný občan Ukrajiny a kdo není, je samozřejmě špatný a varovný signál. Je to velice nebezpečná situace a myslím si, že USA i Evropa si to začíná uvědomovat,“ dodal.
Česká reprezentace podle jeho názoru zaujala vyčkávací pozici a její postoj ke konfliktu by se dal označit za opatrný pragmatismus. „Česká republika čeká na společný postoj Evropské unie,“ uvedl politolog. Situaci pak podle jeho slov vnímají naši politici značně realisticky zejména z pohledu přísunu strategických surovin, z pohledu společného ekonomického obratu jak s Ruskem, tak Ukrajinou a s vědomím toho, že dílčí pozice států nemají efekt. Zároveň tvrdí, že výsledkem celé krize bude realistické jednání, do kterého se zapojí i Rusko.
Psali jsme:
Mezi exportéry teroristů vidí politolog epicentrum napětí globálního významu
Mnohem větší nebezpečí ohniska případného konfliktu, který se může celosvětově šířit, vidí ale politolog jinde než na Ukrajině. „Za větší nebezpečí pro globální vývoj považuji to, co se dnes děje na pomezí Jordánska, Sýrie, Turecka, Iráku, Afghánistánu s přesahem do zemí typu Egypt, Izrael, Libanon, Pásmo Gazy. Jen v tomto výčtu slyšíte, že se bavíme o množství států a přidávají se další, kde dochází k destabilizaci režimů, k vytváření kvazistátů, které nemají vůli fungovat jen chvíli loutkově, momentálně, ale mají vůli si vytvořit svou vlastní ideologii postavenou na radikálním náboženství,“ vysvětlil Kubáček. Dnes už prý kontrolují významné nerostné suroviny a významné finanční objemy, a to je podle politologa samozřejmě pro svět velice nebezpečné. Jedná se také o lokality, které jsou určitou dopravní křižovatkou, jsou exportéry teroristů všeho druhu v rámci celé planety. „Tam je epicentrum aktuálního napětí globálního významu a do budoucna se tam může vytvářet destabilizovaná zóna, která může světový vývoj například deset let blokovat tím, že bude exportovat násilí, kriminalitu, teroristy, vydírat cenou nerostných surovin a fungovat jako černý trh počínaje zbraněmi a konče opiáty. To je velké nebezpečí pro celý svět a má přesah do všech kontinentů,“ varuje Kubáček.
Páté kolony radikálů se pohybují od Turecka po Egypt
A právě to, čemu se věnuje menší pozornost, vnímá politolog za signál pro větší koncentraci nebezpečí. „Bohužel musím říct, že mě nepřekvapuje, že se toto téma neřeší,“ uvedl v souvislosti s hrozbou islamizace Kubáček. „Je to pro mě neklamným důkazem toho, že poměry jsou mnohem vážnější, než si dokážeme představit. Státy řeší, koho vyzbrojovat, koho nevyzbrojovat, často se stává, že zbrojařské firmy moderního světa stojí proti sobě nebo zbrojí zároveň obě strany konfliktu, což samozřejmě vytváří velké pnutí a víme, co to ve své době vyvolalo v Afghánistánu, kdy nejdřív bojovník proti světovému komunismu a SSSR posléze otočil americké zbraně, které dostával téměř gratis, proti Americe samotné. Došlo k fenoménu 11. září a vleklé válce v Afghánistánu,“ dodal s tím, že hrozí rozšíření konfliktu do dalších států a na další kontinenty a to je samozřejmě velký a zásadní problém. „Páté kolony radikálů, kteří se dnes pohybují mezi územími od Turecka přes Afghánistán po Egypt najdete ve spoustě dalších států Afriky, některých asijských státech, Arabském poloostrově a v podobě jednotlivců i v rámci bohatých zemí jak evropského, tak amerického světa, takže situace je velice vážná,“ zdůrazňuje pro ParlamentníListy.cz.
Česká republika může světu nabídnout znalce arabského světa
Česká reprezentace by měla věnovat konfliktům na Blízkém a Středním východě větší pozornost. Podle politologa by mělo dojít k širší souhře funkčních mezinárodních organizací. „Jestli má Česká republika v něčem dobrou a dlouholetou zkušenost, tak je to v arabském světě a arabských vědách i z toho titulu, že mnozí vysocí akademici minulosti znali systémy školení, tehdy ještě v době sovětské éry arabských zemí, a to se příliš nezměnilo. Česká republika přes tyto své osobnosti má poměrně rozvážný pohled do tohoto světa. Měla by nejen z pohledu zbrojařského průmyslu, ale i z pohledu know–how světu co nabídnout,“ upozornil Kubáček.
- Další odborné názory v rubrice Politologové
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
