Fotogalerie: - Mimořádná 13. schůze zrušena
Fotogalerie: - Bitva o služební zákon začala
Který politik se nejvíc zasloužil o dobré věci v České republice?Anketa
Ale političtí analytici mají zřejmě o politické kultuře jiné představy. Dva politologové, z nichž jeden má blíž k levici a druhý k pravici, se shodují v tom, že ať je u vlády kdokoli, využívá většiny, aby prosadil bez ohledu na názor opozice, co chce, mnohdy až na hraně, či dokonce za hranou zákonů. „Zdá se, že současná vláda se chová stejně jako ta předcházející, snaží se opozici válcovat většinou, kterou má. Jen se otočily role i rétorika,“ řekl ParlamentnímListům.cz politolog Petr Sokol. Podle politologa Lukáše Jelínka vládní koalice v posledních týdnech ukazuje, že těch zlozvyků při využívání vládní většiny při fungování sněmovny se zbavuje ze všeho nejhůř. „Ale myslím, že to, co se odehrávalo za Nečasovy vlády, je těžko dostižitelné a že tak daleko Sobotkův kabinet nepůjde,“ míní Jelínek.
Vládní koalice překročila všechny meze
Mnozí politici i analytici považují za překročení všech mezí události, které se odehrály v minulém týdnu v Poslanecké sněmovně při projednávání zákona o zelené naftě. Poté, co prošel pozměňovací návrh sociálního demokrata Milana Urbana na snížení spotřební daně z pohonných hmot, protože ho podpořilo i sedmnáct poslanců ČSSD, nastalo ve vládě zděšení. Po hodinové přestávce jeden z poslanců sociální demokracie zpochybnil hlasování a po dvou dnech se zákon schvaloval znova, tentokrát už kromě Urbana hlasovali všichni sociální demokraté proti snížení spotřební daně. Hned poté se sociální demokracie snažila obejít opozici, když se v její nepřítomnosti snažila prosadit rozšíření hlasovacích dnů. Po kritice i z řad vládní koalice prohlásil šéf sněmovny hlasování za zmatečné.
Opozice je rozhodnuta obrátit se na Ústavní soud
Opoziční politici označili takové jednání vládní koalice za protizákonné a jsou rozhodnuti podat stížnost k Ústavnímu soudu. „Myslím, že to je vrcholná ostuda poslanců ČSSD a poslanců hnutí ANO, to už je chucpe,“ řekl ParlamentnímListům.cz místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Potvrdil, že opozice podá stížnost k Ústavnímu soudu na dvojí hlasování. „O tom není pochyb, zákon byl schválen mimo jakékoli ústavní procedury, to bychom mohli zrušit Poslaneckou sněmovnu, kdyby se takhle měly schvalovat zákony,“ dodal Kalousek. Obává se prý toho, že ve významných funkcích jsou lidé, kteří by si to přáli. Ale praktiky vládní koalice kritizují i politologové. Profesorka Vladimíra Dvořáková přiznala, že jí vadilo dvojí hlasování o zákoně. „To není opravdu dobře, tím se porušují procedury. To už je za hranou,“ potvrdila ParlamentnímListům.cz.
Povede to k ještě nižší popularitě sněmovny, než má dnes
Politolog Petr Just souhlasí, že ze strany vládní koalice to bylo „hodně nestandardní a problematické jednání“. „Napadli to i někteří koaliční partneři, což svědčí o tom, že sociální demokraté si to strategicky příliš dobře nevypočítali. Pokud podá opozice podnět k Ústavnímu soudu, i když nejsem právník a nechci předjímat rozhodnutí ústavních soudců, je šance, že Ústavní soud dá opozici za pravdu, alespoň teoreticky velmi vysoká,“ je přesvědčen Just.
Bohuslav Sobotka se podle něj asi ne vlastním přičiněním jako šéf strany a premiér vůbec od svého jmenování do nejméně záviděníhodné pozice, pokud jde o jeho autoritu uvnitř strany, protože obhajoval zpochybnění hlasování tím, že poslanci sociální demokracie nevěděli, o čem hlasovali. „To nedělá dobrou vizitku poslancům obecně, protože jejich rozhodování ovlivňuje život deseti milionů lidí v České republice. A pokud by k podobným kiksům docházelo častěji a byly vysvětlovány stejně, vedlo by to k ještě nižší popularitě sněmovny, než má nyní,“ upozornil ParlamentníListy.cz. Druhá věc je, jestli to bylo pomýlené hlasování. „Jestli to není třeba nějaký signál, zatím jen drobný, ale viditelný, pokračujícího nebo znovu se objevujícího vnitřního boje uvnitř ČSSD,“ uvažuje politolog Petr Just.
Vážná rána parlamentní kultuře
Lukáš Jelínek nevidí problém jen ve dvojím hlasování, ale ve znásilnění jednacího řádu sněmovny. „Sociální demokraté jednak dezinterpretovali termín „bezprostředně“, kdy se proti tomu může poslanec, kdy chce zpochybnit hlasování, což se v tomto případě nestalo, ale kromě toho, v okamžiku, když poslanec hlasuje jinak, než původně zamýšlel, chce svým vystoupením opravit výsledný dojem. V okamžiku, kdy hlasování dopadlo s jednoznačným výsledkem, požádá jen o úpravu svého hlasování pro stenozáznam, pak nedojde k opakovanému hlasování,“ vysvětlil Jelínek, jak to obvykle ve sněmovně probíhá. A považuje za velmi nestandardní, že když sociální demokraté požádali o nové hlasování, názor kromě poslance, který hlasování zpochybnil, změnilo dalších patnáct poslanců. „Možná to někdo označuje za docela komické, ale podle mne je to velmi vážná rána parlamentní kultuře,“ kritizuje Jelínek.
Opozice si vždycky bude stěžovat na vládu
Politolog Petr Sokol si myslí, že jednání vládní koalice nabralo už dramatické obrátky. „Koalice říká: máme většinu, prosadíme si, co chceme. Opozice říká: musíte s námi jednat. Pokračuje to ve stejném duchu, jak to bylo v minulosti. Pikantní je na tom to, že sociální demokracie proti tomu, co teď sama dělá, v minulosti ostře protestovala. Podávala podněty k Ústavnímu soudu, teď jí připadá normální, když se chová stejně,“ konstatoval. Ale opozice si podle něj vždycky bude stěžovat na vládu, není to nic, co by bylo za hranou. Ovšem zcela něco jiného je podle něj opakované hlasování.
„Zpochybnit hlasování po dost dlouhé době a pak to vysvětlovat tím, že poslanci jsou zmatení a nevěděli, o čem hlasují, je podle mne velmi problematické. To je na samé hraně Ústavy. Po tom, kdy jeden poslanec hlasoval za druhého, se myslím v českém Parlamentu nic takového nedělo,“ marně vzpomíná na podobnou situaci. Kdyby se to používalo častěji, hrozilo by, že se o všem bude hlasovat donekonečna. Hlasování by se mohlo opakovat dvěstěkrát, protože dvě stě poslanců by mohlo postupně říkat, že tomu nerozumí. Proto je podle něj tato rétorika chybná a navíc škodlivá.
„Jak se mají občané dívat na Parlament, když se kvůli nějakým politickým hrám používá argument, že poslanci nevědí, o čem hlasují? To je poměrně velká rána parlamentní demokracii, navíc se zdá, že to asi nebylo úplně pravdivé, protože šlo o návrh, který sociální demokraté podávali v minulosti už dvakrát,“ je tedy přesvědčen, že poslanci ĆSSD moc dobře věděli, o co jde. Podle Sokola se tak otvírá Pandořina skříňka, protože to může standardní parlamentní proces úplně zablokovat.
Za Topolánka a Nečase docházelo k větším faulům
Znamená to, že si nemají parlamentní strany co vyčítat, protože se chovají stejně přezíravě k opozici, pokud se samy dostanou k moci? Topolánkova a Nečasova vláda prosadily proti odporu levice ve sněmovně zdravotnické poplatky, druhý pilíř důchodové reformy, církevní restituce.... Jakmile se ČSSD dostala k moci, poplatky zrušila a chystá se zrušit i druhý pilíř. S církevními restitucemi je to těžší, protože už byly podepsány smlouvy s církvemi o vydání majetku i finančním odškodnění.
„Myslím, že to, co se odehrálo za Topolánka a Nečase, zneužívání stavu legislativní nouze nebo snaha proválcovat sněmovnou zákony, které neměly ani oporu v ústavní většině, ve veřejnosti a často nevycházely ani z programu Nečasovy vlády, už se nestane. Tehdy docházelo k mnohem větším faulům proti parlamentarismu a proti politické kultuře,“ uvedl politolog Jelínek, že dnes jde o takové jedovatosti, jakoby chtěli sociální demokraté něco současné opozici oplácet.Co s
Co se ve sněmovně stalo si poslechněte ZDE
Sociální demokraté odvedli Parlamentu medvědí službu
Ale Lukáš Jelínek si nemyslí, že ze strany sociální demokracie jde o snahu obcházet Parlament. „Byla to snaha ukázat opozici svaly, že my máme převahu a my si to budeme dělat po svém. Je to špatně, je to zlozvyk, který je v českém politickém spektru totožný pro strany pravicové i levicové a nedělá to dobrou pověst politikům v době, kdy důvěra veřejnosti v politiku, politické strany a parlamentarismus je na bodu mrazu,“ doplnil. Místo toho, aby se politici snažili politiku jako řemeslo v očích voličů rehabilitovat a ukázat smysl Parlamentu, jen nahrávají novým hnutím a populistickým stranám, které mají tendenci nabízet nějaké jiné recepty než standardní parlamentní demokracii. „Myslím, že tady sociální demokraté odvedli Parlamentu medvědí službu,“ shrnul Jelínek.
Babiš na procedury kašle stejně jako Hitler a Stalin
Mnohé politiky nadzvedl v této souvislosti výrok vicepremiéra Andreje Babiše, který na upozornění, že nové hlasování je v rozporu s parlamentními procedurami, prohlásil, že ho procedury nezajímají, že na ně kašle. „To je přesně vyjadřování, které měli Hitler se Stalinem. Procedury jsou to, co drží demokracii pohromadě,“ řekl poslanec ODS Marek Benda ParlamentnímListům.cz. Pohrdání parlamentarismem, kolektivním rozhodováním a kolektivní správou země – to je to, co podle Lukáše Jelínka mají společné oligarchové jako Andrej Babiš, nejrůznější autoritáři a totalitáři.
„Pro ně je jednodušší manažerské řízení a nejsou schopni za žádných okolností se svého úhlu pohledu vzdát. Myslím, že Andrej Babiš je z tohoto úhlu pohledu pohroma pro českou politiku, protože místo toho, aby on jako vicepremiér a podle současných volebních preferencí šéf nejsilnější strany pracoval na ozdravění nebo rehabilitaci politického systému, má tendenci ten systém dál zesměšňovat, ironizovat a srážet,“ nešetří kritikou na adresu šéfa ANO politolog.
Nebezpečnější pro parlamentarismus je Babiš
V tomto ohledu je podle Lukáše Jelínka Babiš dítkem minulých volebních období: když lidé viděli třenice mezi koalicí a opozicí, rozhodli se hlasovat pro někoho úplně jiného, nového, s novou rétorikou. „Teď to mají, a my koukáme na to, jak se Babiš odmítá sžít se současným ústavním půdorysem politického systému u nás. I personální politikou, jak obsazuje nejrůznější rady podniků se státní majetkovou účastí nebo Ministerstvo financí, je Babiš z tohoto hlediska jako osoba mnohem nebezpečnější pro parlamentarismus než ty schválnosti a zlomyslnosti, které si budou dělat tradiční strany v Poslanecké sněmovně.“ V jejich případě se prý jedná o klasické hašteření a pošťuchování, zatímco snahou Babiše je celý Parlament marginalizovat. „Veřejnost na to slyší, dokud se nespálí a nezjistí, že metody oligarchů, autokratů a autoritářů jsou mnohem nebezpečnější. Ale aby už nebylo pozdě,“ varuje Lukáš Jelínek.
Jednou se třeba probudíme a Parlament nebude
Podle politologa Sokola brnká Babiš na přesvědčení části společnosti, že Parlament není třeba, že demokracie je zbytečně pomalá. „Samozřejmě to vyvolává otázku, co Babiš v politice chce. Odstranit ty procedrury?“ ptá se Sokol, protože pokud ty procedury podle Babiše nemají žádný smysl, nabízí se otázka, proč je tedy neodstranit. Sokol je přesvědčen, že tak by demokratický politik fungovat neměl. Je prý možné diskutovat, jestli není možné nějaké procedury změnit, ale Babiš často své odsudky různých parlamentních procedur paušalizuje, a to by prý navozovalo otázku, jestli Parlament vůbec potřebujeme, jestli i procedura Parlamentu není nadbytečná. „Já považuji tuto rétoriku za populistickou a škodlivou, brnká to na nějaké temné názory části společnosti. Kdyby tohle převážilo, můžeme se jednou probudit a už ten Parlament nebude,“ obává se i Petr Sokol.
Psali jsme:
autor: Libuše Frantová
