Ustojí podle Jelínka ministr vnitra tlak, kterému čelí kvůli kauze Dozimetr i kvůli jmenování Petra Mlejnka do čela Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI)?

„Podle toho, co vyšlo ze středečního jednání vlády, má Rakušan důvěru koaličních partnerů a premiéra Fialy, kteří za ním stojí. Sám se k rezignaci nechystá a zdá se, že situaci ustojí. Možná, kdyby zavčasu rezignoval na ministerské křeslo, mohl si ještě zajistit politickou budoucnost, ale o co déle zůstane ve funkci, tím více můžeme mluvit o začátku jeho politického konce. Když se nedokáže se situací, v jaké se ocitl, férově vypořádat, je pravděpodobné, že voliči to dříve či později spočítají jemu, STANu i zbylým koaličním stranám, které se za něj postavily,“ řekl Jelínek.

Vysvětlil také, že pravdu mají politici, když říkají, že pokud je politik zatížen problémem a podezřením, je nejlépe se stáhnout, odpracovat si to a pak se vrátit.

„To, že Rakušan zůstává ministrem nejen po předchozích aférách Starostů a nezávislých, ale i po současné aféře, prostě jen vypovídá o tom, že je mu bližší košile než kabát a na politickou budoucnost svoji a svého hnutí nemyslí. Jinak mám dojem, že situace je neudržitelná,“ míní politolog. S tím, že není možné, aby ministr vnitra za STAN, jehož někteří politici museli skončit kvůli kontaktům s Redlem (zlínský podnikatel vazebně stíhaný jako hlava korupční kauzy Dozimetr), jmenoval do čela rozvědky dalšího člověka, který byl s Redlem rovněž v kontaktu.

„To si měl vzít Rakušan k srdci a vyhodnotit, že je to třeskuté a měl sáhnout po jiném člověku z bezpečnostní komunity. Pokud by tedy nechtěl tvrdit, že mezi bezpečnostní komunitou nezbyl nikdo, kdo si netykal s Redlem. Doufám, že tomu tak není,“ podotkl s nadsázkou Lukáš Jelínek. „A za tento chybný krok by Rakušan měl nést odpovědnost.“