„Nemám možnost ověřovat všechno, co se objevuje na všech možných sítích, ale zprávy o tom, že Jiří Přibáň a Ivan Gabal vyhrožují prezidentovi a ještě úřadujícímu ministerskému předsedovi tresty 8–12 let (myslím, že dle § 310 TrZ 2009) a propadnutím majetku z důvodů rozvracení republiky, jsou dost hysterické,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil události uplynulých dnů po parlamentních volbách. „I když vím, že oba zmínění pánové, jeden z nich se zabývá filozofií práva a druhý je sociolog a politik, rádi vystupují na veřejnosti, přece jen mne zaujalo, že tato jejich mně neuvěřitelná vyjádření mohl někdo publikovat a že se o nich diskutovalo,“ dodal.

Politolog si všímá i dalších reakcí: „Podobnou zlobou a hněvem dosud politickou kulturou obohacovali členové ODS z okolí Prahy, ale přece jen to byli lidé spíše nevážní než akademik a křesťansko-demokratický politik. Stále ještě si myslím, protože oba pány osobně znám, že to není pravda a že jejich osobní trápení nejsou tak velká, aby si je museli tímto způsobem kompenzovat.“ Zbořil podotýká, že jistě všichni chápeme euforii těch, kteří se považují za vítěze nad Andrejem Babišem, ale mohli by si také všimnout, že jejich vítězství není zas tak vítězné. „Za toto spolčení budou platit povinným přátelstvím s lidmi, se kterými ještě ani dnes mnozí z nich spolupracovat vlastně nechtějí,“ dodává.

ANO míří do opozice. „Je to typické ‚manažerské“ rozhodnutí. Proč se trápit hledáním dohody s někým, kdo se dohodnout nikdy nechtěl a komu jde o vysedávání v poslaneckých lavicích z důvodů osobního prospěchu,“ komentuje Zbořil. „Andrej Babiš se občas některým z poslanců, kteří s ním vedli boj na život a na smrt, smál, ale většinou měl pravdu, když se ptal, co by mnozí z nich dělali, kdyby neměli Babiše. A kdyby jako on, a jak už v 16. století navrhoval Erasmus Rotterdamský ve svém spisku Jak vychovávat křesťanského vladaře, svou službu státu a společnosti dělal jen z úcty k občanům a nikoliv za peníze. A jak psal Jindřich Šimon Baar, občas i za ‚vlčí halíř‘,“ dodává.