Občanské demokratické straně se zatím nepovedlo vyměnit svého bývalého stranického kolegu Václava Klause mladšího v čele sněmovního školského výboru. Jaký bude podle vás další průběh?
Zatím bylo vždycky zvyklostí, že funkce v Poslanecké sněmovně byly rozděleny mezi strany tak, jak se dohodly na začátku volebního období. A protože se klub ODS nijak zásadně nezmenšil, bylo by asi namístě, aby to zůstalo, jak to je, aby si strany ponechaly původní portfolia. Leč je údělem opozice, pokud se koalice rozhodne, že tohle neumožní, že tak vlastně koalice nakonec tohle místo ODS odebrala.
Proč koalice původní dohodu teď nerespektuje?
Má to asi nějaké politické důvody. Představitelé hnutí ANO argumentovali případem z minulého funkčního období, kdy se dělo něco podobného. Ale je logické, že to opoziční strana zkusí, protože pro opoziční stranu jsou křesla v čele výborů důležitá, víc než pro koalici. Ale koalice to ODS neumožnila, minimálně její část.
Co bylo pro vládní koalici podle vašeho názoru důvodem nevyhovět požadavku ODS na změnu v čele sněmovního školského výboru? Byl skutečný důvod, nebo jen záminka, že pan Baxa, který měl Václava Klause mladšího nahradit, nebude mít jako plzeňský primátor dost času na funkci předsedy sněmovního výboru?
Je to podle mne spíš záminka. Může to souviset s možným budoucím spojenectvím Václava Klause mladšího s těmito stranami. On je jim v řadě případů bližší než ODS. Předpokládám, že to byl hlavní důvod spíš než hledání argumentů proti panu Baxovi, protože v Poslanecké sněmovně sedí řada poslanců z různých stran, kteří mají těch funkcí víc.
Myslíte si, že může ODS v očích voličů nějak uškodit, pokud se jí nepovede nahradit bývalého člena strany Václava Klause mladšího poslancem ODS? Nebo bude jediným výsledkem jen to, že ODS přijde o místo předsedy sněmovního školského výboru?
Myslím, že na sílu strany v preferencích to, jestli opoziční strana získá nebo udrží místo v čele výboru, nebo ne, nějaký zásadní vliv nemá. Kdyby se udělal nějaký průzkum, určitě by prokázal, že kdyby se podařilo zvolit do čela výboru někoho z řad ODS, tak by to nějaký výrazný příliv hlasů neznamenalo. Je to podle mne spíš epizoda, která víc mluví o vztahu koalice a opozice než o síle jednotlivých stran do budoucna.
Jak se vůbec díváte na postoj Václava Klause mladšího? I když ho poslanecký klub vyzýval k odchodu z klubu ODS, čekal až na vyhození ze strany, výzvu k rezignaci na post šéfa školského výboru, kam byl zvolen za ODS, jejímž členem už není, také nevyslyšel.
On se z toho podle mého názoru snaží získat maximum bodů do budoucnosti a vybudovat si na tom předpolí pro nějakou další politickou stranu nebo uskupení, ke kterému směřuje. On tady bojuje za své zájmy a je mu asi celkem jedno, co to celkově přinese. Asi věděl, že rozchod s ODS je jasný, jen se snaží získávat čas a možná nějaké body pro své příznivce.
Nedává tak Václav Klaus junior za pravdu svým bývalým kolegům z ODS, že je solitér, který nebojuje za tým, ale jen za sebe? Nebo je to už v politice pravidlo, že všichni politici hrají jen na sebe, zvlášť ve chvíli, kdy se rozcházejí z nějakých důvodů se stranou, v níž byli? Stalo se tak v případě jeho otce exprezidenta Václava Klause, v případě Miloše Zemana i Jiřího Paroubka, kteří po odchodu ze stran, v nichž byli dokonce předsedy, dělali všechno pro to, aby těm stranám škodili.
I z toho, jak jste uvedla ty příklady, se ukazuje, že to většinou skutečně probíhá tímto způsobem. ODS poukazovala na to, že Václav Klaus mladší se takhle choval ještě předtím, než bylo aktuální nějaké rozcházení s ním, takže se v jeho případě pojí oba momenty. Na jednu stranu je to spíš obvyklé, když se někdo rozchází se svou politickou stranou nebo jako v tomto případě ona s ním, a zvlášť když došlo k rozchodu na základě názorových rozdílů, tak nešlo čekat nic jiného.
Může rozchod s Václavem Klausem mladším, synem zakladatele strany, jejím dlouholetým předsedou a exprezidentem, uškodit ODS ve volbách? Existují členové ODS a její voliči, kteří souzní s názory Václava Klause mladšího, jsou například také pro odchod z Evropské unie, mají i obdobné razantní národní postoje, blížícími se politice SPD.
Myslím si, že rozchod ODS s Václavem Klausem mladším stranu nějak výrazně nepoškodí. Velký potenciál mezi ODS a SPD není. Myslím, že elektorát ODS a SPD je velmi odlišný a je podle mne iluzorní, že by se podařilo převést nějaké voliče z ODS do nějakého subjektu, který bude víc národně orientovaný, který bude zpochybňovat naši orientaci na Západ nebo naše aktivity v NATO. Jsou věci, které voliči považují za danosti a nemyslím, že by došlo k nějakému zásadnímu odlivu voličů tímto směrem.
Jsem přesvědčen, že ty dvě voličské skupiny jsou tak odlišné, že když někdo odejde z jedné skupiny do druhé, neodnese si s sebou příliš mnoho voličů. Mezi voliči ODS určitě fanoušci Václava Klause jsou, ale na druhou stranu platí, že určitě někteří voliči, kteří by byli ochotni ODS volit, to zase kvůli některým výrokům Václava Klause mladšího zatím neudělali, takže to zase nějaké nové voliče může přinést. Tudíž nepředpokládám žádný propad hlasů pro ODS kvůli tomu, že z ní odešel Václav Klaus mladší.
Spekuluje se, že Václav Klaus mladší založí nějakou novou politickou stranu. On sám potvrdil, že nový projekt připravuje. Má podle vás šanci na úspěch, nebo jen získá pár procent hlasů, ale do politiky nijak zvlášť nezasáhne?
Podle mého názoru to může být za určitých okolností pro různé národní protestní subjekty konkurence. Největší hrozbou bude jeho případná nová strana pro SPD Tomia Okamury. Pokud Václav Klaus mladší bude pokračovat ve stylu politiky a v rétorice, kterou doposud prezentoval, předpokládám, že skutečně bát se musí především SPD, protože na její voliče by nová strana hlavně mohla mířit.
Kritici předsedy ODS Petra Fialy a zastánci konzervativní a euroskeptické politiky včetně Václava Klause seniora i juniora vyčítají vedení ODS, že se příliš rozkročila, odklonila se od původních idejí a principů a že se svou politikou blíží středu. Myslíte si to také? A není to nutnost k tomu, aby ODS získala ve volbách i další voliče než jen ty své skalní, které má?
Myslím, že ODS v podstatě díky svým současným preferencím dokázala získat všechny konzervativní voliče, takové to jádro ODS. Víc vpravo, směrem k voličské základně SPD už podle mne není co brát, jediná varianta je brát tím směrem ke středu. Když si vzpomenete na volební výsledky jak Klausovy, tak Topolánkovy ODS, tak to voličstvo bylo skutečně rozkročené. Já si opravdu nemyslím, že ODS dělá dneska nějakou politiku blížící se středu, ale zisk těch voličů není pro další růst pravicové strany a její posilování nad dvacet, ke třiceti procentům možný jinak, než že se osloví tito voliči. Myslím, že to pravé křídlo je teď obsazené ODS, a pokud chce strana pokračovat v růstu, musí získat voliče mimo tuto svoji tradiční základnu. Ovšem nesmí samozřejmě ztratit své tvrdé jádro, ale myslím, že to jí zatím nemá v tuto chvíli kdo brát.
A je na politické scéně dost místa pro ODS i TOP 09, nebo je pro pravici důležité, aby se spojily alespoň do nějakého volebního bloku? Ale je takové spojení vůbec možné, vzhledem k řadě odlišností, například v rozdílném postoji k Evropské unii? ODS je k EU mnohem kritičtější, TOP 09 je víc proevropská.
Vzhledem k tomu, že přetrvává rozdíl mezi eurorealistickou ODS a víc proevropskou TOP 09, tak zatím ty strany budou existovat odděleně. Zatím nejsou vidět žádné snahy o jejich spojování. Celý vývoj stranického systému u nás ukazuje, že tady vždycky byly dvě pravicové strany, jedna větší, jedna menší. Uvidíme, jak se to vyvine dál. Ale zatím ten rozdíl v postoji k Evropské unii je pro to rozhodující.
Jak vidíte budoucnost? Přijde zase doba, kdy pravice bude vyhrávat volby a sestavovat vládu? Zatím se zdá, že vyhrávají populistické a socialistické politické subjekty, které slibují a rozdávají peníze, aby si koupily voliče.
Ať už se objevují nové subjekty, myslím, že v politice tak dvojnásob platí, že žádný strom neroste do nebe a strany se tradičně po čase ve vládě vyměňují. To je podstata demokracie a železný zvyk, ze kterého se žádná tradičně demokratické země nevymanila. Myslím si, že k té obměně ve vládě dřív nebo později dojde. Když si vezmeme, že dneska máme tři typy subjektů, tradiční pravice, tradiční levice a potom různé, ne úplně uchopitelné, často na jedné osobě postavené subjekty, a vzhledem k tomu, že levice je dneska ve vládě s hnutím ANO, které patří do té třetí skupiny „ani pravice, ani levice“, tak by se to kyvadlo logicky mělo přiklonit na stranu pravice a pravice by se měla dostat do vlády.
Samozřejmě je otázka, zda ta síla bude pravici stačit k tomu, aby vládla samostatně, nebo to bude muset být v kombinaci s nějakými novými subjekty typu Piráti. Předpokládám, že v následujících volbách vznikne možnost, aby byla sestavena vláda jinak. Ale do voleb je ještě daleko na to, abychom mohli říci, že to bude vláda pravice a středu, nebo vláda pravice s nějakými novými subjekty.
Myslíte si, že takové změně musí nutně předcházet vystřízlivění v podobě nějaké ekonomické krize nebo minimálně výraznějšího zpomalení ekonomiky, kdy už nebude možné si kupovat voliče? A nečeká pak pravici, pokud se dostane k moci, zase povinnost hlídat veřejné finance a šetřit, a tím se stane jako v době ekonomické krize velmi nepopulární?
Současná vláda nastavila politiku, která v momentě, kdy v rozpočtu nebude dost peněz, nebude možná. A pak se ukáže, že hlasy začnou naskakovat opozici. Když se vrátíme k vládě pravice v době krize, nejsem úplně přesvědčený, že příčinou její neoblíbenosti bylo zvládání krize a utahování opasků. Myslím, že to byly některé chyby, které vedly k tomu, že se pravicové strany staly nepopulárními. Tehdy byly dvě funkční období s pravicovou vládou, takže to ukazovalo, aby pravice i v tak složité situaci mandát obhájila.
Samozřejmě to vypadá, že pravice se může dostat k vládě, až ekonomika nebude tak dobře fungovat. Ale možná je to pro tu zemi lepší, protože pravice dá zemi do pořádku. A když to udělá rozumně, voliči to ocení. Není to vždycky tak, že toho, kdo vládne za krize, voliči potrestají, může to být i obráceně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
