Politolog Jan Bureš je poněkud opatrnější, radí vyčkat na výzkumy dalších agentur, například na podle něj nejserióznější CVVM. „Z jednoho výzkumu se nedají dělat dalekosáhlé závěry,“ říká pro ParlamentníListy.cz. Zvlášť když tento průzkum proběhl na konci prázdnin, kdy se lidé tolik o politiku nezajímají, ani se toho moc neděje.

 

Podle Sokola už tento trend, že ČSSD dohání v preferencích hnutí ANO, dokázalo několik dalších průzkumů. Vidí dva hlavní důvody. „Některé kroky ministerstva financí jako v konkrétní části populace nesympatické zavádění elektronické evidence tržeb, a to, že se na mnoha místech v Česku ukázalo, že se hnutí ANO začíná na komunální úrovni štěpit a rozpadat. Takže si mohou voliči začít uvědomovat, že ANO je v tomto ohledu běžná politická struktura, kde se lidé mezi sebou dohadují a řeší různé spory,“ vysvětlil Sokol, že části voličů se mohou otvírat oči, když vidí, co se v domácí politice děje. „Vidí, že se v Praze rozpadá koalice na radnici hlavního města, ale k rozpadu už došlo kvůli sporům v hnutí ANO v Českých Budějovicích, v Ústí nad Labem. I v mém domovském Prostějově už se organizace ANO rozpadla na dvě skupiny. Začínají se projevovat různé zájmy různých skupin, veřejnost pak přestane vnímat tu iluzi, že hnutí ANO je lepší než tradiční politické strany,“ míní politolog.

 

Průzkum ppm factum:

• Další průzkum ukazuje vyrovnanost ČSSD a ANO. Voličů ale ubývá

 

Průzkumy dalších agentur v archivu ParlamentníchListů.cz:

Politologové už po sněmovních volbách, v nichž se ANO překvapivě dostalo na druhou příčku za sociální demokracii, předpovídali, že u ideově nezakotvené strany, která získala hlasy jen kritikou uplynulých pětadvaceti let a do nejvyšších pater politiky se vytáhla díky neoblíbenosti předchozí Nečasovy vlády, jejím úsporným opatřením v době krize, ale hlavně kvůli hádkám v předchozí vládní koalici i neslavnému pádu kabinetu, se poté, až se dostane do vlády a bude muset sama něco předvést, půjde obliba dolů. Ale zřejmě i díky rostoucí ekonomice to trvá déle, než předpokládali. Že by k tomu už teď začalo docházet?

 

„Dochází k tomu, ale řekl bych, že zatím v omezené míře, protože náskok těch dvou větších vládních stran je dost výrazný,“ upozornil Petr Sokol, že pravice zatím nemá příliš důvodů k radosti. „Ale jsme stále ještě svým způsobem na začátku volebního období, dá se tedy předpokládat, že i na základě toho, že se každá vláda okouká, bude tento trend pokračovat,“ myslí si politolog.

Odborníci jsou přesvědčeni, že současné vládní koalici nahrává rychle rostoucí ekonomika, jsme dokonce na špici v růstu HDP v zemích Evropské unie. „I když málokdy má na růst či zpomalení ekonomiky vliv vláda, která je právě v úřadě, může současný kabinet prosperovat z dobré kondice českého hospodářství, protože když vládnete za časů „blahobytných“, nenutí to k tomu dělat úsporná opatření a zasahovat do některých sociálních výhod různých skupin občanů. Určitě to vládě nahrává, i když podle některých odborníků toho vlastně moc neudělala, neposunuje zemi nikam dál, je jen udržovací vládou,“ prohlásil pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol, že sílící ekonomika umožňuje Sobotkovu kabinetu vládnout a nesahat občanům na jejich peníze.

Politolog Jan Bureš si stagnaci popularity hnutí ANO neumí úplně vysvětlit, ale nemyslí, že by na to, že popularita hnutí ANO už neroste jako dřív, mělo vliv připravované zavedení elektronické evidence tržeb. „Běžného občana to tolik netrápí, trápí to spíš drobné podnikatele, pro které to bude znamenat změnu, ale ostatní to buď nezajímá, nebo naopak kvitují s povděkem, že všichni budou platit daně, jak mají. Většina občanů to schvaluje jako nápravu nespravedlnosti, protože obecně se ví, že když drobní obchodníčci nevydávají doklady, že asi neplatí daně, jak by měli,“ konstatoval. Jako důkaz uvádí, že preference pravicových stran zůstávají stále nízko, i když opozice kritizuje nápad Babiše s elektronickou evidencí tržeb. „Na voliče to pravici nezabírá, naopak jí to škodí, protože voliči odmítají její argumentaci. Kdyby ji přijímali, tak jejich popularita poroste. Voliče to nezajímá, a ti drobní živnostníci, kteří mají důvod podporovat opozici, ODS nebo TOP 09, už ji stejně podporovali před tím, nejsou to tedy noví voliči, kteří by jí přibyli,“ vysvětluje Bureš důvod, proč je přesvědčen, že plánované zavedení elektronické evidence tržeb nemá na současné preference hnutí ANO negativní vliv. Ale připouští, že do určitého poklesu popularity se mohly promítnout spory na pražském magistrátě. „Když voliči vidí otevřený boj uvnitř ANO, mohlo by jim to uškodit,“ souhlasí.

Podle Petra Sokola je část pravicových voličů, kteří volili tradiční pravicové strany, stále „na vandru“ v elektorátu ANO. „Předpokladem úspěchu pravicových stran je, že se jim podaří dostat tyto voliče zpátky, což je ještě čeká. Protože preference ANO ukazují stále velký náskok, ale mezi voliči ANO nejsou jen pravicový voliči, i když je jich tam veliká část. Ale ANO je stále silnou politickou stranou, která bere z různých částí politického spektra, i když mnozí politologové tvrdí, že to nemůže trvat věčně,“ upozorňuje Petr Sokol na to, že do více než dvaceti procent podpory hnutí ANO mají ODS a TOP 09 s 6,5 a 10,5 procenty ještě hodně daleko, byť TOP 09 lehce posílila a pozice ODS se podle průzkumu pps factum nezměnila.

ODS uškodila kauza Nagyová a s ní související pád Nečasovy vlády, ale i když se olomouckému vrchnímu státnímu zástupci Ivo Ištvanovi rozplývá před soudy do ztracena, protože se jeho obvinění nepotvrzují, na návrat voličů k ODS to žádný pozitivní vliv zatím nemá. „Pokud nedojde k nějakému odsuzujícímu závěru, může to ODS částečně pomoci,“ připouští Petr Sokol. „Ale to, že to zatím vliv na návrat voličů k ODS nemá, ukazuje, že kauza Nagyová nebyla jediným důvodem, proč došlo k poklesu podpory ODS, i když to asi byla ta pověstná poslední kapka,“ dodává. Hlavní důvod poklesu popularity ODS vidí především v tom, jak Nečasova vláda fungovala. „Mám na mysli koaliční rozmíšky, problematické věci typu zvyšování daní, pak se to ztělesnilo do kauzy Nagyová, ale problémů, které vedly k poklesu podpory pravice, bylo víc,“ je přesvědčen politolog.

Jan Bureš si myslí, že volič se nerozhoduje podle soudních kauz a soudních rozsudků. „Kauza Nagyová je zajímavá a důležitá, ale nemyslím, že by výsledek, ať jakýkoli, mohl přilákat nebo odradit větší množství voličů,“ namítá Bureš. Když se bude volič rozhodovat, koho volit, bude se rozhodovat podle ekonomické politiky strany, podle obecnějších témat, z nich bude podle něj určitě důležité téma uprchlické krize. Ale ne soudní kauzy, v nichž se voliči nevyznají. „A když se objevuje řada komentářů i ze strany právníků a politiků, kteří zpochybňují osvobozující rozsudek, například v kauze Vojenského zpravodajství, může to naopak nahrávat spíš Andreji Babišovi,“ míní Bureš.