Profesorka Dvořáková nám sdělila jméno největšího nepřítele Andreje Babiše. Je to velmi podnětné

05.03.2015 7:11

POLITOLOGOVÉ Andrej Babiš má největšího nepřítele sám v sobě, říká politoložka Vladimíra Dvořáková. Jeho hnutí ANO nemůže dlouhodobě fungovat ve stejné podobě jako dosud, protože jakmile se jeho zakladatel a šéf vyčerpá a čistý marketing už nebude vyhovovat, nastane problém s výměnou vedení a nastolením nových témat. „Síla i slabost hnutí ANO tkví v tom, že je zaměřeno na řešení konkrétních problémů, není ideově zakotveno, jedinou spojnicí hnutí je Andrej Babiš,“ sdělila profesorka Vysoké školy ekonomické Vladimíra Dvořáková ParlamentnímListům.cz po víkendovém sněmu hnutí ANO, kde Andrej Babiš dostal nevídanou stoprocentní podporu při volbě předsedy.

Profesorka Dvořáková nám sdělila jméno největšího nepřítele Andreje Babiše. Je to velmi podnětné
Foto: Hans Štembera
Popisek: Profesorka Vladimíra Dvořáková

Anketa

Podporujete častější přítomnost vojsk USA či jiných států NATO na našem území v rámci cvičení, případně umístění stálé vojenské základny?

hlasovalo: 15339 lidí

Podle politoložky není stoprocentní podpora ve volbě předsedy obvyklá. „Není to úplně zvykem v politických stranách, ale vzhledem k tomu, že strana, její financování, vytváření i struktura je spjatá s Andrejem Babišem, nevidím v tom nic překvapivého,“ prohlásila. I když je to prý trochu úsměvné, vzhledem k tomu, že žádný jiný kandidát nebyl, se nelze příliš čemu divit. Horší podle ní bude, až přijde v hnutí na pořad otázka nástupnictví, ale je ještě velmi předčasné to řešit. Zatím je hnutí ANO úspěšné, dostalo se do parlamentu, uspělo relativně i v komunálních volbách, má například pražského primátora, a to všechno jsou pro stranu pozitivní výsledky, které nevyvolávají potřebu, aby se členové distancovali od svého šéfa. „Většina členů si je vědoma toho, že hnutí ANO je Babiš, že je s ním identifikováno,“ konstatovala profesorka Dvořáková. „A když je firma úspěšná, nemění vedení ani styl,“ dodává.

Není moc o čem diskutovat

Se současnou podobou hnutí souvisí i absence diskuse na sněmu z řad delegátů. „Ono to odpovídá určité fázi, jak strana vzniká, jak funguje. Vytvořil si ji Andrej Babiš především ze známých osobností, které chtěl dostat na kandidátky. Otázka je, jak to bude dál, jestli se ANO bude vytvářet jako klasická strana, v níž by rozdílné představy už měly zaznít,“ soudí politoložka. Stále podle ní platí, že ANO nemá výraznější ideovou ani hodnotovou orientaci, je pragmaticky zaměřené na určité řešení konkrétních problémů, bez toho, že by to bylo hlouběji zafixováno do nějakého ideového obalu, který by strana sledovala. Proto není vlastně moc o čem diskutovat. „ANO se vymezilo na to, že bude řešit problémy této země z hlediska zdravého rozumu. I když mohou být různé představy, co je zdravý rozum, jak efektivně to někteří lidé řeší, jak dalece jsou lidé, kteří se dostali do určitých pozic, profesionálové,“ prohlásila. Lidé se dostávali do pozic díky vztahu k Andreji Babišovi, v hnutí nejsou dotvořeny vazby, jaké jsou běžné v jiných stranách. A i když podle profesorky Dvořákové někteří ministři ANO nenaplňují představy a rozpaky vyvolává i jednání pražské primátorky, nemyslí, že by v některém úřadu řízeném lidmi za ANO vznikl nějaký výrazný problém.

Bělohradský? Babiš chce ukázat, že dává prostor různým názorům

Bývalo zvykem, že politické strany zvaly na své sjezdy zástupce jiných stran, například koaličních, ale Andrej Babiš to neudělal. Naopak na sněm ANO pozval diplomaty a třeba filozofa Václava Bělohradského. Jak si to politoložka vysvětluje? „Myslím, že se nechtěl dostat do situace, kdy by někdo odmítl jeho pozvání. Když nepozval nikoho z české politické scény, zmizí spekulace, proč někoho pozval a někoho ne, vyhnul se problémům.  Například se spekuluje o jeho vztahu k prezidentovi Miloši Zemanovi, jde o určitou strategickou spolupráci,“ míní profesorka Dvořáková.  Filozof Václav Bělohradský podle ní nevystoupil jako příznivec ani člen strany, není to jejich člověk, ani člověk, který sdílí jejich vizi.  Proč byl tedy právě on pozván? „Myslím, že tam chtěl mít Andrej Babiš intelektuála, aby na sněmu zaznělo něco, co bude mít intelektuální rozměr, protože to v této straně úplně přítomno není. Ukazuje tak, že naslouchá názorům lidí jinak přemýšlejícím, z jiného prostředí,“ vysvětlila politoložka, že byznysmen a politik chtěl předvést, že dává prostor různým názorům.

Puč v rámci devíti členů světová politologie nezná

Profesorka Dvořáková říká, že strany s malou členskou základnou mají obdobné problémy. Jako příklad uvedla hnutí Úsvit. „Fascinoval mě puč v rámci devíti členů, to světová politologie nezná,“  neubrání se úsměvu nad dalším, nepříliš potěšitelným prvenstvím české politiky. Srovnává Babišovo ANO s TOP 09, kde je v obou případech členská základna omezená a kde jsou lidé ve funkcích propojení. „V momentě, kdy by zmizel z čela Karel Schwarzenberg, s nímž se občané výrazně identifikovali, tak tam zůstává prázdno. U ANO je to ještě výraznější, ale na nic si nehrají, je to prostě efektivně řízená strana a hotovo,“ dodává. Současně připomíná, že výměna vůdců je problémem ve všech politických stranách. Zažila to ODS i ČSSD, ale i když to strany poškodilo, nepadly, což by možná hrozilo hnutí ANO, kdyby Andrej Babiš z nějakého důvodu skončil. „Větší problém mají strany s minimem členské základny, ODS i ČSSD měly pevné členské jádro, které se ztotožňovalo se základní hodnotovou orientací strany. I když tam při výměně předsedy došlo k obrovskému konfliktu a nestabilitě, něco zůstávalo dál,“ poukázala na rozdíly mezi stranami s početnějším a malým zázemím  členů a větším či menším regionálním zakotvením.

Lidé vnímají současnou vládu pozitivně jako celek

Faktem zůstává, že Babišovo ANO stále vévodí žebříčkům volebních preferencí. Jak dlouho mu to vydrží, když ministerstva, v jejich čele stojí zástupci hnutí ANO, včetně ministerstva financí, které řídí sám Babiš, nepředvádějí nijak oslnivé výkony, které by opravňovaly k vysokému sebevědomí šéfa hnutí ANO a kritice ministrů koaličních partnerů. „Vláda je pořád vnímána víceméně pozitivně, i když lidé vidí, že Andrej Babiš je ministr financí, který má nějakou odpovědnost, vnímají vládnutí jako celek,“ vysvětluje politoložka. Hospodaření státu podle ní neskončilo zas tak špatně, ekonomika roste, což je vnímáno pozitivně, vláda za ministra financí Miroslava Kalouska se podle ní omezila na škrty, takže lidé měli pocit, že ekonomika stále klesá a nemůžeme se z recese dostat. A dnes, když se škrty omezily, lidé běžně nevnímají, jestli ekonomika roste díky tomu, nebo proto, že rostou ekonomiky okolních zemí. „Navíc deficit státního rozpočtu je menší než plánovaný, výběr daní je sice slabší než vloni, ale cesta ke zlepšení se teprve připravuje, výběr daní mají zefektivnit elektronické pokladny. Takže podpora může nějakou dobu fungovat, až do momentu větších problémů, větších konfliktů. Ty se mohou objevit před krajskými volbami na podzim roku 2016, ty jsou pro lídry stran důležité, proto může napětí v koalici růst,“ konstatovala profesorka Dvořáková, že do té doby nic vážného nehrozí. Myslí si, že preference ANO budou spíš klesat jako u každé nové strany, ale nepůjde prý o nic zásadního, pokud ovšem nedojde k nějakému poklesu ekonomiky nebo velkému skandálu.

Čeští občané by na další předčasné volby reagovali velmi negativně

I když na sněmu ANO staronový šéf hnutí Andrej Babiš zaútočil na koaliční partnery a oni mu to vzápětí vrátili, politoložka v tom nespatřuje zásadní koaliční konflikt, ale spíš politickou hru, která je zaměřena částečně dovnitř vlastních stran. „Nepřesahuje to běžnou míru mezi partnery ve vládě, kteří jsou zároveň politickými konkurenty,“ uvedla.  Ke stabilitě vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL přispívá i to, že vyvolání předčasných voleb by bylo velmi rizikové. „Občané by na to reagovali velmi negativně, pokud by tomu nepředcházel nějaký výrazný konflikt nebo problém, nesmělo by to být uměle vyvoláno. Kdyby někdo vyprovokoval předčasné volby bez nějakého výrazného důvodu, občané by ho potrestali,“ dodává Vladimíra Dvořáková, byť by prý záleželo i na tom, jak by to bylo mediálně podané.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

12:08 Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „V této souvislosti mne ale také zaujalo nadšení mladých lidí v některých evr…