„Rozpuštění sněmovny a nové volby jsou jedinou možností, aby se navolila nová sněmovna, vytvořila se nějaká jasná většina, aby parlament mohl začít fungovat,“ prohlásila politoložka. Je to podle ní jediné možné řešení, které mělo přijít už dříve.
ODS straší, protože má prý zájem, aby se sněmovní volby odložily až na termín 17. listopadu. „ODS nemá dlouhodobě slušný volební program, který by předložila svým voličům. Proto chtěla, aby toto symbolické datum zafungovalo, díky ideologizaci kampaně by nebyla tolik vidět prázdnost jejich programu,“ tvrdí politoložka.
Psali jsme:
Žádné riziko nehrozí
Podle politoložky je nesmyslné říkat, že by se sněmovna neměla rozpouštět, protože teď nikdo nebude moci prezidenta hlídat. „Nevidím žádné riziko v tom, že tady budou za šedesát dní volby. Jde o normální situaci, legislativní proces dobíhá, vláda vládne, dokud se neustaví nová sněmovna, Senát je tu jako určitá kontinuita, kdyby něco hořelo,“ konstatuje. Není třeba se podle ní obávat, že Rusnokova vláda a levicový Senát zneužijí dvouměsíční období bez sněmovny k přijetí různých zákonných opatření, protože sám premiér prohlásil, že předloží jen nejnutnější zákonná opatření, která jsou nezbytná k chodu státu nebo jejichž nepřijetí by poškodilo Českou republiku, například opatření o zdravotnických poplatcích.
„Nemyslím, že by to bylo nějak příliš využíváno, že by to přesáhlo nějakou míru,“ nepovažuje za pravděpodobné přemíru zákonných opatření Dvořáková. Podotýká, že za šedesát dnů by jich vláda ani nestihla mnoho předložit. A vzhledem k tomu, že se za dva měsíce sejde sněmovna, která musí zákonná opatření Senátu na svém prvním zasedání schválit, ani by nemusela začít platit. To je podle ní dostatečná pojistka. „To v případě, že by o tyto normy sněmovna nestála. A kdyby Senát přijal něco, co by sněmovna stejně schválila, tak je to jedno,“ dodala Dvořáková.
Psali jsme:
Nehledají se politické kompromisy, ale kupují se hlasy
Dvořáková je přesvědčena, že předčasné volby mohou zklidnit situaci. „Podnikatelé, investoři budou vidět, jak se situace bude vytvářet,“ míní. „Po třech letech v dosavadní sněmovně už nebylo jasné, co je většina a co menšina, už se to úplně ztrácelo, před každým hlasováním se přepočítávaly hlasy, někdy se hlasy nějakým způsobem získávaly,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz politoložka, proč považuje nové rozdání karet za nevyhnutelné.
Připouští, že do podobné situace se nedostala dolní komora poprvé, velké problémy nastaly po volbách v roce 2006, kdy došlo k patové situaci a rozdělení sněmovny na polovinu pro vládní koalici a opozici. Pat se podařilo odblokovat až pomocí dvou přeběhlíků. „To byla také složitá situace,“ potvrdila Vladimíra Dvořáková, „ je to problém, protože se u nás nehledají politické kompromisy, jak je běžné ve všech demokraciích, ale hlasy se kupují.“
Psali jsme:
Stojednička neexistovala, to byl hlavní důvod rozpuštění sněmovny
Rozpuštění sněmovny bylo nezbytné i proto, že neexistovala nějaká většina. „Ukázalo se to při hlasování o důvěře vládě, kdy vládní koalice deklarovala, že bude mít sto jedničku, aby za pár hodin zjistila, že ji nemá,“ připomněla trpké chvíle bývalé vládní koalice ve sněmovně při hlasování o důvěře Rusnokově vládě. „To byl hlavní důvod, proč se TOP 09 rozhodla, že rozpuštění sněmovny podpoří,“ uvedla.
Ing. Miloš Zeman
- BPP
- První přímo zvolený prezident ČR
Předčasné volby jsou tak podle profesorky Dvořákové jediným řešením, které může dát sněmovně znovu jasnou legitimitu a omezit i pravomoci prezidenta. „Miloš Zeman teď říkal, podivejte se, koho mám jmenovat, když druhá nejsilnější strana - ČSSD, která vyhrála volby, vládnout nechce,“ konstatuje politoložka. Ale podotýká, že prezident mohl s parlamentními stranami po pádu Nečasovy vlády diskutovat o nějakém přijatelném řešení pro všechny. „Ne že si je jen pozval a zase nechal odejít. Měl s nimi hledat nějaké řešení, na kterém by se shodla koalice a opozice na nějaké období,“ přiklání se Dvořáková k podezření politiků i odborníků, že schůzky prezidenta Miloše Zemana s představiteli parlamentních stran byly jen formální, ve skutečnosti měl Zeman o budoucí vládě jasno už před nimi.
Psali jsme:
Odposlechy, pokusy o puč, podezření z korupce, dva poslanci za mřížemi
Dvořáková připomíná, čeho všeho byla veřejnost za uplynulé tři roky svědky. „Odposlechy, pokusy o puč, odešla čtvrtina ministrů kvůli spekulacím o korupčních aktivitách jejich nebo jejich spolupracovníků, dva poslanci jsou ve vězení, x poslanců se vydávalo policii k vyšetřování.,“ vypočítává. Ale kde bere politoložka jistotu, že bude příští sněmovna „lepší“ než ta dosavadní, že budou nově zvolení poslanci zodpovědnější, že budou věrní svým politickým stranám, nebudou je opouštět ani je vydírat, že budou odolnější ke korupci, když budou vybíráni na kandidátky stejnými metodami a voleni stejným způsobem jako ti před nimi?
„Je úplně jedno, jaký je volební systém. Tady se problém svádí na chyby ve volebním systému, ale to je zástupný problém,“ namítá profesorka Dvořáková. Ale připouští, že nikdo nemůže zaručit, že po nových volbách bude situace v dolní komoře lepší. „Bude potřeba ještě mnoho tlaku veřejnosti, aby došlo k nějakým základním legislativním změnám z hlediska fungování státu i z hlediska kontroly chování politiků,“ dodává. Podstata všech demokracií je prý v tom, že politici budou dělat jen to, co jim lidi dovolí. Volební systém to může ulehčit, ale není klíčový.
Psali jsme:
Chybějí důležité zákony proti korupci a zneuživání moci
Volební systémy mohou být různé, různě aplikované, ale představa, že když zrušíme vliv stran na podobu kandidátek, bude konečná sestava v parlamentu lepší, je podle Dvořákové mylný. „Pak se může stát, že se místo vyjednávání s pěti stranami bude vyjednávat s dvěma stovkami poslanců,“ varuje. Hlavní problém podle politoložky tkví v tom, že je třeba řešit klíčové věci z hlediska korupce a zneužívání pravomoci. „Je třeba už konečně schválit zákon o státní službě, který měl být přijat už dávno, aby se posílila nezávislost státního aparátu, zákon o střetu zájmů, etické kodexy, regulace lobbingu, aby se odlišilo, co je lobbing a co korupční chování,“ poukazuje na důležité normy, které by pomohly v boji proti korupci a zneužívání pravomocí.
Psali jsme:
Zákon o úřednících spadne pod stůl
Politoložka upozorňuje, že zákon o státní službě se jen v době vlády Petra Nečase předělával třikrát. „Celou dobu se ho vláda snažila udělat tak, aby vůbec neomezoval korupční prostředí. Nakonec se díky připomínkám podařilo prosadit, aby se posílila nezávislost státního aparátu,“ konstatuje. Jenže normu sněmovna nestihla projednat ani v prvním čtení, takže skončí v koši, což může způsobit Česku i finanční škody, protože Evropská unie schválením tohoto zákona podmiňuje čerpání peněz z evropských fondů v letech 2014 až 2020.
Obavy o osud zákona proti solárníkům
Profesorka Dvořáková oceňuje, že sněmovnou ještě před rozpuštěním prošly důležité předlohy, například doprovodné zákony, které jsou třeba, aby občanský zákoník vstoupil od nového roku v platnost. Občanští demokraté mají největší obavy o osud zákona, který má omezit podporu solárníků a dalších obnovitelných zdrojů energie. Sněmovna ho schválila, ale kdyby ho senátoři odmítli, nebo ho s pozměňovacím návrhem vrátili sněmovně, která už ho kvůli svému rozpuštění nemůže znovu schválit, od nového roku bychom zase připláceli za energie o tisíce korun víc. Stejný osud by zákon stihl, kdyby ho vetoval prezident. Proto představitelé ODS prohlásili, že sněmovnu rozpustili solární baroni.
„Samozřejmě zákon o fotovoltaice je důležitá věc. Je dobře, že na to poslanci upozornili, teď média budou velmi silně hlídat, až se norma bude projednávat v Senátu i jak se zachová prezident,“ je přesvědčena politoložka. A namítá, že kdyby předlohu chtěla levice v Senátu nebo prezident odmítnout, stejně by bývalá vládní koalice ve sněmovně pro přehlasování veta nemusela najít potřebných sto jedna hlasů.
S čistkami by vláda v demisi měla přestat
Objevují se spekulace, že jednotliví ministři hodlají pokračovat v personálních změnách, i když je Rusnokova vláda v demisi. Mluví se o tom, že ministr zemědělství chce jmenovat nového šéfa Lesů ČR, ke změnám má dojít údajně i ve vedení ČEZu. „Myslím, že přechodná vláda, navíc bez důvěry, byl tyhle čistky dělat neměla, pokud to z nějakých důvodů není naprosto nezbytné. Nemluvě o tom, že se musí zaplatit lidem odstupné. Nedělám si iluze o lidech, kteří na vysokých postech sedí, ale ani o těch, kteří je nahradí. Při takových čistkách navíc nikoho nezajímá, kdo je kvalitní a kdo ne, protože jde spíš o mocenské zájmy,“ pochybuje o smyslu změn Vladimíra Dvořáková. Ale kdyby už fungoval zákon o státní službě, tak bychom takové věci při každé změně vlády prý už řešit nemuseli.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
