Nejprve se generál vyjádřil ke stažení amerických, českých a dalších vojáků z Afghánistánu, kde Tálibán opět zesiluje svoji moc a ovládá území. Zda je odchod vojáků správným krokem, je podle něj poměrně diskutovaná otázka. Upozornil však, že ani původní úmysl nasazení vojsk – v počátku Američanů a později koalice, v níž působila i Česká republika, což se později změnilo na misi Severoatlantické aliance – nebylo působit dvacet let na území Afghánistánu. „Hlavním cílem bylo zlikvidovat buňky, které Al-Káida používala pro vysílání svých členů na území ať už Spojených států amerických nebo Evropy. Určitě nebylo naším cílem, abychom přebírali politické vedení. Mise byla neúměrně dlouhá, byla samozřejmě i velmi finančně náročná a jednou skončit musela. To se stalo v okamžiku, kdy jsme vyhodnotili, že afghánská vláda je dostatečně silná a ozbrojené bezpečnostní složky jsou natolik vycvičené, že ubrání území proti dalšímu postupu nebo navrácení se Tálibánu. Ukazuje se, že ten předpoklad nebyl úplně správný, protože Tálibán se dostává do poměrně ofenzivního postupu a ovládá podle některých údajů až 85 procent území Afghánistánu,“ zhodnotil situaci Jiří Šedivý.
Roman Janoušek se přibelhal do vězení. Myslíte, že je na tom zdravotně opravdu tak zle?Anketa
Pro něj samotného nebylo překvapením, že dojde ke střetu mezi Afghánskou vládou, tamním establishmentem a Tálibánem: „To bylo téměř stoprocentně jisté. Mě překvapuje ta rychlost, s jakou se Tálibán vrací na území, která jsme opustili, a která měla ubránit buď armáda, nebo policejní a další bezpečnostní složky legitimní afghánské vlády. Ta rychlost je skutečně velká a uvidíme, jak se bude afghánské vládě dařit udržet velká administrativní centra a hlavní komunikaci mezi nimi. Případně se zpátky s různými ofenzivními aktivitami dostat do území, která Tálibán dříve ovládl,“ řekl generál.
Válka v Afghánistánu nebyla jen americká
Zdůraznil také, že se zdaleka nejednalo pouze o americkou válku, a že je třeba se odpoutat od svádění všeho na Američany: „Od prvopočátku jsme nejdříve byli součástí americké mise a potom jsme byli součástí mise Severoatlantické aliance. A platí to i o našich spojencích.“ Za zbytečné dvacetileté působení vojsk na Středním východě ale nepovažuje. „Nebyla to válka zbytečná, byla samozřejmě dlouhá a bude se o ní dlouho diskutovat. Když nic jiného, tak jsme opravdu zastavili náběh poměrně nebezpečných aktivit. A to, co se odehrálo 11. září 2001, se mohlo opakovat, kdybychom do Afghánistánu nevstoupili a nezačala deklarovaná válka proti terorismu,“ zauvažoval Šedivý. Lídři teroristických nebo proteroristických organizací jsou si nyní vědomi, že pokud překročí určitou linii, tak se střetnou s velmi tuhým a rezolutním odporem. A to nejenom Američanů, ale celého mezinárodního společenství, ke kterému Česká republika také patří. „Nebylo to zbytečné, i když to samozřejmě bylo bolestivé,“ podotkl k tomu.
Pro svoji polohu se však dá očekávat zájem jiných mocností o Afghánistán. Na dotaz, zda by například Rusko mohlo mít zájem na tamním území, kde už buduje své vztahy, nebo i jiné státy, odvětil, že zcela určitě ano a nejde o nic nového. Avšak nedomnívá se, že to bude Rusko, ale spíše Čína, která už začala ovlivňovat teritorium. „Takže Čína bude podle mého názoru v budoucnosti tím, kdo bude hrát o roli velmoci, která bude ovládat Afghánistán. Typické pro Čínu je, že se nedívá na to, jaká je ideologie v zemi a bez ohledu na politické nebo ekologické dopady se bude snažit ovládnout relativně omezený průmysl a zároveň zdroje surovin, které jsou na území Afghánistánu také,“ řekl Šedivý redakci.
Rusové si misi v Afghánistánu nezopakují
Varoval i před dalším důsledkem odchodu vojsk, pokud se Afghánistán znovu stane doménou Tálibánu, a to pro Rusko. Rusko bude mít problémy zabránit, aby zejména nejradikálnější Tálibánci nebo představitelé podobných organizací nevyužili Afghánistán jako základny, aby začali pronikat zpět na území Ruska. Nešlo by pak pouze o problém Ruské federace, ale i dalších států jako například Uzbekistánu a jiných, které z toho mají poměrně velké obavy. Považuje to za jedno z největších témat budoucnosti z hlediska bezpečnosti a terorismu v Rusku. „Nemyslím, že by Rusové chtěli znovu vniknout na území Afghánistánu a zopakovat anabázi, kterou už mají za sebou z konce osmdesátých let,“ podotkl.
Pro ParlamentníListy.cz také komentoval spor mezi maďarským premiérem Viktorem Orbánem a Evropskou unií kvůli maďarskému zákonu. Ten zakazuje propagaci homosexuálů a změny pohlaví ve školách, médiích a nezletilým do 18 let. Společně s tím se z Bruselu ozvaly výzvy, aby Maďarsko, pokud nechce respektovat pravidla, unii opustilo. Nakolik by tedy Evropská unie měla zasahovat do legislativy členských států? „Evropská unie by měla zvažovat více, do jaké míry intervenuje do práv suverénních států. To se netýká jen Maďarska, ale víme, že existuje poměrně ostrý spor i ve vztahu k Polsku a také my jako Česká republika máme své problémy. Například debaty ohledně migrace a rozdělování migrantů na našem území. Měli by být přece jen trochu smířlivější, protože každý národ má nějaké své zásady a nějaké svoje kulturní zvyklosti a normy. A konkrétně téma homosexuality dramaticky neohrožuje právo v Evropě,“ uvedl Šedivý s tím, že každý má rozdílný názor. Tlak, který je nyní veden z unie na Maďarsko a výzvy, aby odešlo, označil za překročení určitých norem.
Psali jsme:
Zvyšování napětí v Evropské unii
„Samozřejmě že je třeba zákon pořádně vyhodnotit a řešit vše v klidu, ale pokud to Maďaři svojí kulturou a svým přístupem k problému cítí jinak, než například v Bruselu anebo v Amsterodamu, tak závěry měly být přece jen poněkud uvážlivější. Zvyšuje to napětí celkově v Evropské unii a vytváří poměrně nepříznivou situaci, kde by byli evropští lídři schopni řešit mnohem závažnější otázky,“ uvedl generál.
Problémy s Evropskou unií má i zmíněné Polsko, které čelí rozhodnutí Evropského soudního dvoru, že některé tamní soudní procesy neodpovídají evropskému právu. Polské soudy budou zase naopak zkoumat, zda je evropské právo polskému nadřazeno, nebo nikoliv. Šedivý tvrdí, že evropské právo by mělo být nadřazeno právům jednotlivých států pouze v otázkách vzájemných vztahů a vnitroevropských záležitostí, čili vztahů mezi členy unie. Vnitřní právo by mělo být naopak považováno za suverénní rozhodnutí daného státu, dokud negativně neovlivňuje vztahy vnější. „Ale platí, co jsem řekl na adresu Maďarska. Pokud mají Poláci názor, že mají soudní systém uzpůsobený, jak říkají, tak by se vše mělo řádně vyhodnotit. Přece jen by se mělo vzít v úvahu, že každý ze států má svoji historii, která je ovlivněna i naturelem národů, způsobem řešení problémů. Jak s nadhledem řeší některé věci státy v západní Evropě, je ve střední Evropě považováno za vážnější problém, než třeba ve Francii. A to platí i naopak,“ vysvětlil bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky.
A pokračoval: „Takže myslet si, že se vytvoří jakási jednotná kultura Evropské unie, kde se všechny národy podřídí nějakému diktátu z Bruselu, je až příliš přitažené za vlasy. Pokud by se prokázalo, že Poláci skutečně překračují nějaké normy, pak by to mělo být řečeno zase konstruktivně, nikoliv nějakým vyhrožováním. Je pravda, že průběh hodnocení polských soudních rozhodnutí je poměrně dlouhý a pravděpodobně asi bude ještě pokračovat. Bylo by nepříjemné, aby se kvůli tomu narušily vztahy mezi Polskem a zbytkem Evropské unie,“ tvrdí Šedivý.
Šedivý: Silové řešení a jednotný názor je na škodu věci
Problém vidí i v tom, jak členské státy unie otevřeně vystupují proti sobě. „Pravděpodobně, a myslím konkrétně západní Evropu, nechápou, že podobné konflikty a vzájemné nepochopení vedlo k odchodu Velké Británie z Evropské unie. Způsob až někdy necitlivého řešení problémů, který deklarovali Britové jako poměrně zásadní, de facto skončil tím, že Velká Británie odešla,“ řekl generál s tím, že kdyby bylo jednoduší odejít z Evropské unie a ne tak bolestivé, jako v případě Anglie, řada Evropských států by o odchodu uvažovala. A věří, že by k nim patřilo jak Polsko, tak Maďarsko. „Jednoduše silové řešení a prosazování jednotného názoru, které nebere v úvahu národní zvyklosti, je na škodu věci,“ dodal.
Nakonec upozornil, že všechny státy včetně Polska a Maďarska podepsaly smlouvu, která jim ukládá, co je a co není akceptovatelné a co se musí plnit. Je prý potřeba se vrátit zpátky a podívat se, zda je vůbec smlouva správně nastavená nebo zda je správně interpretována. V této souvislosti připomněl debatu, jestli je Evropská komise skutečně reprezentantem států Evropské unie, když není nikým volena. „I to je téma k debatě, která probíhá, kdy řada států včetně České republiky požaduje, aby hlavní slovo neměli úředníci, kteří jsou v Evropské komisi, ale představitelé, kteří byli zvolení jednotlivými státy a kteří mají právo dané výsledkem voleb,“ řekl Jiří Šedivý.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
