Německo prý varuje, že světu hrozí největší hladomor od druhé světové války, a to kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Paní poslankyně, je podle vás situace v tomto směru až takto vážná a existuje nějaké řešení?
Samozřejmě, že existuje. Jestliže 1 % nejbohatších během covidu zdvojnásobilo své majetky, pak je evidentně problém nikoli v tom, že nedokážeme nasytit chudé a hladovějící, ale že nedokážeme nasytit nejbohatší, kteří pořád zjevně nemají dost.
Majetková nerovnost je tak obrovská, že se vytrácí jedna ze základních podmínek demokratického zřízení – sociální mobilita. Dneska je socioekonomický status většinou zděděný po předcích a možnost jej ovlivnit se smrskla na minimum. Tedy lidově řečeno – to, jaký budete mít život, neurčují vaše schopnosti nebo pracovitost, ale to, do jaké rodiny se narodíte.
Navíc když si vezmeme, že Rusko a Ukrajina jsou obilnicí světa a v podstatě jsou zpřetrhány základní potravinové řetězce, může to mít opravdu katastrofální důsledky pro celý svět. Zvlášť když západní politici používají stále stejné špatné recepty, a to další a další sankce místo diplomacie, která povede k rychlému vyřešení konfliktu.
„Více než třicet let po revoluci jsme nyní zemí, kde polovina lidí nemá na dovolenou, maso je těžko dostupným luxusem, většina mladé generace si může nechat zdát o vlastním bydlení a samoživitelé jsou odkázáni na pomoc svých rodičů,“ uvedla jste ve svém internetovém pořadu Bez obalu. Kdo za to podle vás může a co s tím dělat?
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
