Jaký máte názor na kvóty EU na uprchlíky? Začalo se s pěti sty, nyní jsme o tisíc více a čísla pravděpodobně budou pokračovat rychlým vzestupem.
Kvóty jsou krokem správným směrem – to jest ke spravedlivějšímu rozložení zátěže v rámci Evropské unie. Máme právní závazky jak k uprchlíkům samotným, kteří podle Ženevské úmluvy z roku 1951 mají v případě pronásledování nárok na udělení azylu, tak vůči státům Evropské unie v oblasti solidarity v případě nouze. Nemůžeme se nečinně dívat na to, jak se tisíce lidí topí ve Středozemním moři, nebo jak naši unijní partneři jako Maďarsko nebo Itálie nezvládají situaci pod náporem běženců. Nelze přistupovat k EU tak, že budeme stále jen čerpat fondy, a nikoli se solidárně podílet na řešení společných problémů. Kdykoli jedu do Bruselu, tak buď trapně vysvětluji odpor ke kvótám, patnáct stále nedorazivších syrských dětí na přesídlení, výroky prezidenta a tak podobně, nebo se rovnou stydím. Ta mentální dělící čára mezi starými a novými zeměmi EU je neuvěřitelně zřetelná i v této oblasti. K tomu počtu, těch 525 na přesídlení – resettlement – je zatím na dobrovolné bázi, takže pochybuji, že státy typu České republiky, Bulharska nebo Slovenska dobrovolně skutečně těch 525 přijmou. Těch asi 1300 by bylo povinných, bude-li schváleno.
Kvóty samotné jsou ovšem nedopracované a měly by být doplněny dalšími opatřeními z tak zvané Agendy pro migraci, kterou představila Evropská komise. Navíc by podle mého měla být při rozdělování zohledňována kritéria existujících vazeb těch lidí, které již v nějakých zemích Unie mají; sám se obávám, že zejména to přijetí Eritrejců by bylo složité, protože tu nemají žádné krajany, žádné jejich organizace, žádné byznysmeny z jejich země v České reublice. A pak by podle mého názoru mělo platit, že pokud na kvótu někoho přijmeme, tak po udělení azylu nebo doplňkové ochrany musí platit toto rozhodnutí v rámci celého území Evropské unie, tedy svoboda pohybu i pro uznané azylanty. Je jasné, že například ti Eritrejci u nás nevydrží dlouho a byla by chyba, aby i po udělení azylu znovu spadli do nelegality a přežívali někde načerno, například ve Francii.
Řada lidí, včetně prezidenta Zemana, namítá, že o uprchlíky bychom se měli postarat především v jejich vlastní zemi a nedovážet je do pro ně zcela jiného prostředí.
Co výrok Zemana, to většinou nesmysl, takže ať mi řekne co Česká republika a Evropská unie udělaly pro uprchlíky například v několika hlavních zdrojových zemí příchodu uprchlíků do EU – Eritrei, Rusku, Súdánu, Somálsku, a tak dále. Jistě, bezprostředně po vypuknutí konfliktu má rozsáhlá pomoc v okolní zemi velký smysl, protože ti lidé doufají v brzký návrat a často nejdou dál, viz Syřané první dva roky po vypuknutí občanské války, ale jinak vidím spíše řešení v aktivním zapojení Unie jako světové velmoci právě v těchto zdrojových zemích, než přesvědčovat diktátora typu Bashara Assada, aby nás nechal starat se o uprchlíky, které vyhnal z domova.
Co říkáte tomu, že na lodích, které připlouvají z Afriky jsou – alespoň podle řady médií – především mladí muži, nikoliv celé rodiny? Také se argumentuje tím, že ty tisíce dolarů za převoz do Evropy nemohou přece zaplatit ti nejchudší, kteří vlastně nemají co prodat.
Ano, v letošním roce je na lodích skutečně více mladých mužů ze západní Afriky a nikoli skutečných uprchlíků například ze Sýrie a Eritrey. Ve většině případů se tedy nejedná o uprchlíky a měly by být vráceni zpět do země původu a odkázáni na případné legální možnosti pracovní migrace. Loni tomu bylo jinak, azyl nebo doplňkovou ochranu získalo 45 procent uprchlíků v Evropské unii. A k tomu složení – samozřejmě se nejedná o ty nejchudší a nejméně vzdělané – obvykle na migraci za prací se složí jednomu mladému muži celá široká rodina o on jim to do smrti vrací, v případě migrace uprchlíků prodají například Syřané dům pod cenou a jede celá rodina. Ale ani v té uprchlické migraci není výjimkou, že peníze na převaděče má široká rodina jen pro jednoho člena a zbytek zůstává někde v Jordánsku, odkud by pak alespoň rodina měla mít možnost se legálně sloučit s tím hlavním žadatelem.
Mezi státy, které napadají rozhodnutí EU, je hodně slyšet Maďarsko. Viktor Orbán dokonce hovoří o posledním zdrcujícím útoku na evropskou křesťanskou civilizaci.
Ano, Maďaři jako první stát Unie jsou dramaticky postiženi vlnou uprchlíků, v tom se ukazuje právě ta nesmyslnost Dublinského nařízení Evropské unie, které nutí uprchlíky setrvat v první zemi EU, do které vstoupí. To není nikdy Finsko, Irsko nebo Česká republika, ale skoro vždycky země na jižní nebo východní hranici Unie, tedy Itálie, Řecko či Maďarsko. Takže Maďaři měli za první tři měsíce tohoto roku celkem 33 000 azylových žádostí, Češi jako stát bez vnější pozemní hranice EU jen asi 450. I proto jsou důležité kvóty jako pomoc těm nejvíce postiženým a hledání společných řešení.
Kolik jsme zatím jako Česká republika ročně přijímali uprchlíků a jak jsme na tom v porovnání se sousedními zeměmi, například Rakouskem, Polskem a Slovenskem?
Česká republika od roku 2004, kdy právě začalo platit Dublinské nařízení EU i pro nás, má velmi nízký počet uprchlíků. Loni to bylo 1156, v roce 2013 jen 707 žádostí o azyl, v roce 2012 jen 753. Slovensko je na tom srovnatelně, Polsko a Rakousko jsou početně mnohem výše, v průměru 10 000 respektive 20 000 žadatelů o azyl ročně. Takže my z pravidel EU maximálně těžíme i v této oblasti a pokud se má přiložit ruka k dílu a ukázat, že jsme důstojným členem Unie, tak to na naší straně dost vázne. A to i směrem k Ukrajincům, o nichž tvrdí naši politici, že v jejich případě by to byla jiná situace. Vůbec ne, zavíráme je do detence a posíláme do Maďarska, Polska nebo na Ukrajinu úplně stejně jako ostatní, a to mohou být klidně z Doněcku a mít tu i příbuzné. Ale abych byl objektivní, finanční a technickou pomoc pro společné operace v Itálii nebo třetích zemích nabízíme velmi nadprůměrnou, ve srovnání například s Polskem, Slovenskem nebo Maďarskem.
Říká se, že západní svět je vystaven největší migraci v nových dějinách. Kolik lidí se vlastně vydává hledat lepší živobytí?
Loni bylo kolem 626 000 žádostí o azyl v Evropské unii. Já spíš vidím důvod tohoto vysokého čísla v mnoha konfliktech v blízkosti Evropy než v nějakém zásadním migračním zlomu a snaze nových miliónů dostat se z ekonomických důvodů k nám. Letos evropská agentura FRONTEX v lednu očekávala milion žádostí o azyl v EU. Nepřijde mi to tak tragické, když si uvědomíme, že ve světě se nachází 55 milionů uprchlíků, jen ve čtyřmilionovém Libanonu 1,2 milionů, v Turecku 1,8 milionu. To uprchlické břemeno se tedy ani zdaleka netýká hlavně Evropy, pořád drtivá většina lidí na útěku zůstává ve třetím světě. V minulých letech ty počty azylových žádostí v Evropské unii byly nižší zhruba o 400 tisíc ročně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
