Pane doktore, na Blízkém východě sledujeme konflikt mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé, který během posledních týdnů výrazně eskaloval a začíná mít dopady i na globální ekonomiku. V této souvislosti Francie odmítla přelet amerických letadel se zbraněmi pro Izrael, Španělsko uzavřelo svůj vzdušný prostor pro operace spojené s Íránem a Itálie nepovolila využití základny Sigonella. Nejde už o jasný signál, že se Západ v této krizi štěpí?

Pochopitelně Evropské státy se neangažují. Předně USA a Izrael zahájily útok, aniž by svůj záměr konzultovaly se spojenci. Za druhé vůbec není jasný cíl, kterého se má operací proti Iránu dosáhnout. Slyšeli jsme různé cíle, měnily se během času. Za třetí Hormuzská úžina je zablokována Íránem kvůli konfliktu. Evropské země jsou závislé na ropě a dalších komoditách z oblasti. Spojené státy mají své zdroje. Donald Trump potvrdil svým výrokem, že USA Hormuzskou úžinu nepotřebují. Obě strany, USA a Evropa, hájí své životní zájmy. Jde o krizový stav, ne však o krizi, která by měla zásadním způsobem rozdělit Západ. USA byly před Trumpem, budou i po něm. Stejně EU byla před Ursulou von der Leyen a bude po ní.

Americký prezident Donald Trump reagoval velmi ostře a Francii vzkázal, že si její postoj „USA zapamatují“. Zároveň vyzval spojence, aby si v případě problémů s dodávkami paliva „došli do Hormuzského průlivu sami“ nebo nakupovali od USA. Nepřekračuje tímto rétorika hranici běžného spojenectví a nepřechází do otevřeného tlaku na Evropu?

Donald Trump politicky, a to i pro své domácí publikum, potřebuje ukázat, že nejde jen o operaci tandemu USA – Izrael. Především protože USA a Izrael se budou muset stáhnout, protože Írán na kolenou není. Donald Trump v tom nechce být sám. Je třeba mít na paměti, že ani v týmu americké administrativy není úplný soulad. Míním vyjadřování ředitelky zpravodajských služeb Tulsi Gabbardové, nebo hlasité mlčení viceprezidenta USA J. D. Vance. Evropa nemá měnit svůj kurz.

Psali jsme:

„Vyrob mi kompro.“ Jakl: Minář a zákulisí kauz, o kterých se nemluví

Zahnaní do kouta. Samková se podělila o zkušenosti s Íránem. A varuje

„Ať méně jezdí.“ Rada z Bruselu při drahé naftě vás zvedne ze židle

Nepřátelé stop, přátelé zdarma. Írán mění Hormuz v nástroj nátlaku

Hormuzský průliv, kudy proudí asi pětina světové ropy, je omezený a ceny rostou. Evropská komise už mluví o šetření. Jsme na prahu nové energetické krize?

Anketa

Jste pro zastropování marží na benzinových pumpách?

Ano

84%

Ne

8%

Nevím / Je mi to jedno

8%

hlasovalo: 3145 lidí

Ano, jsme. Jednu závislost (na ruské ropě) jsme vyměnili za závislost na ropě z Blízkého východu. Je třeba změnit politiku a nezavírat si žádnou z možných cest.

Donald Trump zvažuje ukončení konfliktu i bez plného otevření Hormuzu. Někteří experti to označují za nezodpovědné. Jak byste to hodnotil vy?

Podmínky určuje Írán, ne USA. Těžko predikovat. Již z toho důvodu je dobře být stranou konfliktu.

Bývalá americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová varuje, že dražší ropa může posílit Rusko. Nehrozí, že konflikt ve výsledku pomůže právě Moskvě?

Anketa

Co říkáte na chování Petra Macinky?

Dokáže skvěle vystihnout situaci

95%

Je to hulvát a provokatér

2%

Macinka mě nezajímá

3%

hlasovalo: 13460 lidí

Nikki Haleyevá objevila zeměkouli. To je zjevné každému, kdo se dívá kolem sebe.

Čína, která je na ropě z regionu závislá, si podle zpráv dokázala průchod svých lodí vyjednat. Neukazuje to, že zatímco Západ se hádá, jiné mocnosti postupují pragmatičtěji?

Když praotec Čech na hoře Říp našel zemi oplývající mlékem a strdím, v Číně měli staletí vyvinutou civilizaci. „Čínský lid“ prostřednictvím své Komunistické strany Číny dobře ví, co má dělat. Čínská civilizace se odlišuje od evropské, americké i ruské a pochopitelně z třenic mezi nimi musí zákonitě těžit. Proto Henry Kissinger prosadil v sedmdesátých letech minulého století politiku dialogu s Čínou, proto na přání Číny byl Tchaj-wan vyloučen z organizace OSN a od té doby nemá uznání samostatného státu, ale jen subjektu mezinárodního práva svého druhu. Ze stejného důvodu Vladimír Putin usiluje dnes o náklonnost ČLR. Čína nehledá přátele, jiní hledají Čínu.

Objevují se úvahy, že vedle války sledujeme i hru o energetickou závislost – například tlak na Evropu, aby více nakupovala americký LNG. Má to podle vás reálný základ?

Odpověď: diverzifikace, diverzifikace. Všechny možné zdroje, včetně jaderné energie, a ze všech koutů světa.

Pane doktore, v Maďarsku se blíží volby a právě teď se objevila informace o odposleších ministra zahraničí Pétera Szijjártóa, který měl komunikovat se Sergejem Lavrovem o jednáních EU. Je to podle vás vážná kauza, nebo spíše součást předvolebního boje?

Samozřejmě jde o součást předvolební kampaně. Rozhovor se udál 30. 8. 2024, pokud se nemýlím. Určitě to má vliv na voliče. Zároveň je patrné, že rozhovor zřejmě unikl ze zpravodajské komunity. To je vážné.

Neotevírá to zároveň otázku, kdo podobné informace získává a jak mohou ovlivňovat důvěru mezi státy EU?

Boj o hlasy v Maďarsku je skutečně zápas kdo s koho. Rukavice aktéři sundali. To není poprvé a ani naposledy. Únik informací ze zpravodajské komunity je vážný varovný signál.

Psali jsme:

Zaorálek to řekl do kamer: Kdo stojí za únikem nahrávek v Maďarsku

Tajné služby a šéfové Petra Pavla. Drulák rozplétá „maďarskou kauzu“

Vance míří za Orbánem. A Zahradil si rýpl do „českých atlantistů“

Zeman o Orbánovi a „jistém velvyslanectví“, které rozdávalo peníze

JUDr. Cyril Svoboda

• KDU-ČSL

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Cyril Svoboda je český politik, bývalý ministr zahraničních věcí a někdejší předseda KDU-ČSL. V minulosti působil také jako ministr vnitra a místopředseda vlády, dlouhodobě se podílel na české zahraniční politice a evropské agendě. Po odchodu z vrcholné politiky se věnuje akademické a pedagogické činnosti a komentuje aktuální mezinárodní dění. V roce 2011 založil Diplomatickou akademii, kterou od té doby řídí.