Předseda Senátu Miloš Vystrčil říká, že jsme svobodná země a demokratické země se musí podporovat. Na druhé straně zaznívá, že je nezvyklé, aby vysoký zástupce státu jel na Tchaj-wan. Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák uvedl, že mu volají z Berlína, „jestli máme rozum“ a nechápou, co se děje. Máme rozum?
Máme již třicet let svobodu. Jsme suverénní demokratická země. Stejně tak je svobodnou demokratickou zemí Německo nebo všechny země EU, Spojené státy, Kanada, Austrálie, Japonsko, Indie, Brazílie... a přitom předseda žádného parlamentu z těchto zemí na Tchaj-wan nejezdí. Proč tam nejezdí? Protože si uvědomují... Ano, Čína je komunistická země, kde vládne jedna strana, ale zároveň Čína představuje 20 procent světového HDP, každý pátý obyvatel naší planety je Číňan, Čína hraje velkou roli v ekonomice, mezinárodní politice, mezinárodních vztazích, je členem Rady bezpečnosti. Žádný světový problém, ať už ekonomický nebo co se týká globálního oteplování, nelze řešit bez Číny. Představitelé svobodných demokratických suverénních zemí se snaží spojovat tuto realitu se svými hodnotami lidských občanských práv, právního státu a demokracie. O tom je jejich politika, aby dosáhli co nejvíc.
Čína je dnes jak pro zmiňované Německo, tak pro celou EU obchodní partner číslo jedna. Pokud jde o Německo, každý rok činí vzájemný obchod 100 miliard eur v každém směru. Pokud jde o EU, každý den se vymění zboží mezi zeměmi Evropské unie a Čínou v hodnotě jedné miliardy eur. Musíme prosazovat demokratického hodnoty, ale nezapomínat na ekonomické, kulturní a diplomatické zájmy.
Když jede Angela Merkelová do Číny, a jezdí tam často, tak veze plné letadlo podnikatelů, ale zároveň hovoří o lidských právech, setká se se studenty, má na univerzitě přednášku o demokracii. Snaží se o spojení všech zájmů.
Jak nahlížíte na Čínu?Anketa
Jdeme z jednoho extrému do druhého. Celý svět uznává politiku jedné Číny. To neznamená, že bychom neměli s Tchaj-wanem obchodovat a nemít dobré kulturní vztahy. Tchaj-wan má i u nás své obchodní a kulturní zastoupení. Já sám, když jsem měl Čínu na starosti, jsem se setkával pravidelně s šéfy tchajwanského zastoupení, ale uznávala se politika jedné Číny. Teď jsme šli do druhého extrému.
Vystrčil často hovoří o Václavu Havlovi, jehož odkaz považuje za zásadní pro českou demokracii. Jeho jméno zaznělo i v proslovu přímo na Tchaj-wanu. Vystrčil připomínal dobu minulou, kdy Češi „utíkali do českých hospod nebo za ploty svých zahrádek a zdi svých domů“. V proslovu zmínil spolek Milion chvilek. Uvítal, že dnešním mladým lidem není lhostejný osud demokracie. V Karlovi Schwarzenbergovi zanechal projev tak silné pocity, jaké míval u projevů Václava Havla. Jak proslov působil na vás?
Při vší úctě k panu Vystrčilovi jej nelze srovnávat v prezidentem Havlem. Prezident Havel měl určitý osobní příběh. Strávil roky ve vězení kvůli prosazování hodnot, ve které věřil. Projev Václava Havla, ať přijel kamkoli, byl důvěryhodný. Pan Vystrčil tento svůj osobní příběh nemá. Je samozřejmě dobře, že se snaží hodnoty prosazovat, ale když to nespojí s tím, co jsem zmiňoval před chvílí, s obchodními, ekonomickými a diplomatickými zájmy, tak se obávám, že na rozdíl od Václava Havla, který byl v politice úspěšný, to může dopadnout jinak. Díky Václavu Havlovi jsme byli ve světě pozitivně vnímáni, měli jsme nějaké postavení, když jsme chtěli něčeho dosáhnout na diplomatické úrovni, tak i díky němu se to dařilo. Mimochodem, Václav Havel ve své funkci na Tchaj-wanu nikdy nebyl.
Pokud jde o mladou generaci, přál bych si, aby to bylo tak, jak pan Vystrčil říká. Ale když se podíváme na českou realitu, je to jinak. Ano, Milion chvilek, to jsou často mladí lidé, jeden z prvních cílů, s kterým jsem sympatizoval, byl vzdělávání a kultivování společnosti. Ale když se podíváme na volební účast mladých lidí, na rozdíl od voličských skupin v důchodcovském věku, je velmi malá. A když jdete do škol a vidíte nezájem o veřejné dění... Místo toho, abychom radili Tchajwancům a Číňanům v otázkách demokracie, tak bychom se v zájmu uchování naší demokracie měli soustředit na výchovu našich mladých lidí. Tady by Milion chvilek mohl hrát pozitivní úlohu. V posledních měsících ale hraje akorát roli někoho, kdo se snaží sjednocovat opozici. Jenže od toho jsou politické strany, ne uskupení typu Milion chvilek.
Ano, hodnoty, principy demokracie, lidských práv v projevu zazněly, ale s Václavem Havlem bych pana Vystrčila nesrovnával. Václav Havel i při nedostatcích, které měl, si uvědomoval politický dopad toho, co dělá. Obávám se, že tohle si pan Vystrčil neuvědomuje.
Psali jsme:
Čína reagovala příkře. Směrem k Vystrčilovi už zaznělo, že „zaplatí vysokou cenu“, že jde o vměšování, že byla překročena červená čára. Jde o vydírání nebo něco, s čím jsme museli počítat? Jak vše ovlivní naše vztahy s Čínou?
Je dobře, že Miloš Vystrčil jel na Tchaj-wan?Anketa
Jaké kroky z čínské strany se dají předpokládat?
Jaké konkrétní následky to může mít, teď nevíme. Číňané si vše analyzují, dávají do kontextu i do kontextu s Evropskou unií. Čína a státy EU se snaží mít novou investiční dohodu. Koneckonců je to i jedna z priorit německého předsednictví. Číňané si situaci vyhodnocují. Nemyslím si, že dojde k postihu např. u Škoda Auto. Největší trh pro ni je v Číně, prodají tam nejvíc aut, asi 300 tisíc. Pokud by byla Škoda Auto čistě českou firmou, jsem přesvědčen o tom, že by už nelibost pekingského režimu pociťovala. Myslím si, že bude mít štěstí, protože je součástí koncernu Volkswagen, takže ji to nějakým způsobem nepostihne. Je ale otázka, jak na to doplatí či nedoplatí menší firmy, které na obrovském trhu chtěly rozvíjet aktivity. Také je otázka, jak to bude s kulturními tělesy. Obávám se, že mnohá se do Číny nepodívají, a to nejen kvůli koronaviru. Postih může být na mezinárodní diplomatické scéně. Čas od času zástupce České republiky kandiduje na nějaké prestižní místo v rámci institucí OSN. Obávám se, že jen tak někoho už neprosadíme. Čína mezinárodní vliv má. Otázkou je, jak to bude s turistikou, dřív jsme měli čtyři linky. Vše může mít dopad i na turistiku, což pocítí hlavně hoteliéři a restauratéři v Praze, kteří by byli rádi za jakéhokoli turistu.
Vždy jsem se snažil radit, abychom, pokud chceme dělat takovou politiku, si vytvořili podporu uvnitř mezinárodního společenství, v prvé řadě uvnitř EU. Pokud by se rozhodli předsedové všech parlamentů EU, Spojených států amerických, Kanady, Austrálie, Brazílie, Indie, Japonska, že budou jezdit na Tchaj-wan, reakce Číny by byla úplně jiná, než když tam jede předseda Senátu desetimilionové země. To je umění politiky, které my bohužel moc nezvládáme.
Vůči vyjádření čínské strany se důrazně vymezil starosta Řeporyjí Pavel Novotný. V dopise ministrovi zahraničí ČLR požaduje omluvu. „Vy kašpaři drzí, bezohlední, nevycválaní,“ cupuje Novotný Čínskou lidovou republiku. „Koukejte se probrat!“ vzkázal... a dál už raději nebudu citovat. Co k tomu říci?
Toto ukazuje na celkovou úroveň a pokleslost jak naší politiky, tak novinařiny. V Německu, v Rakousku atd. není představitelné, aby se starosta malého městečka nebo obce takovýmto způsobem neustále vyjadřoval a míchal do politiky. Bohužel u nás máme situaci, že čím hloupější řeči někdo vede, čím sprostější je, tím více dostává publicity ve sdělovacích prostředcích. Ukazuje to na pokleslost našich médií a politické kultury a v prvé řadě na pokleslost uvnitř strany, která si říká konzervativní a která by měla hájit tradiční dobré konzervativní hodnoty. Na pana Novotného nemá vůbec cenu reagovat.
Na závěr, když to shrneme, jak bychom, pane doktore, měli podle vás naše vztahy s Čínou směrovat?
Do roviny, jakou má Německo, Rakousko a další západní země. Abychom byli schopní stát na hodnotách, na kterých stojí náš systém, to znamená lidská práva, občanská práva, abychom se vyjadřovali k situaci na Tchaj-wanu – ale na druhou stranu, abychom byli schopní hájit i naše zájmy ekonomické, kulturní, sportovní atd. Jinými slovy, tak, jak to dělají západoevropské země.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
