Jak hodnotíte stav současné zbraňové legislativy v České republice? Jsou v ní nějaké „díry“, které je potřeba řešit?
Jsem si jist, že naše současná legislativa patří k těm nejvyrovnanějším, na které by člověk mohl ve světě narazit. Nějakým vzácným způsobem se našim zákonodárcům povedlo postupem času utvořit takové zákony, které jsou dostatečně přísné, efektivní a funkční. Přitom respektují svobodu a práva našich obyvatel. Kdo splní velmi náročné zákonné požadavky, které jsou třeba k získání zbrojního průkazu, tomu na něj i vzniká nárok.
Není to jako jinde ve světě dále závislé na přemítání nějakého úředníka, zda již ten občan dostatečně splnil podmínky, což nezáleží jen na tom, jak se ten úředník zrovna vyspí, nebo jaký má světonázor, ale také třeba vytváří možnost pro korupční prostředí. U nás, pokud splníte velmi přísná kritéria, tak již nic nemůže bránit tomu, aby vám byl prostě zbrojní průkaz vydán.
Pokud byste porovnal úroveň zbraňové svobody v České republice se zbytkem Evropské unie, jak si stojíme?
V některých státech mohou mít dojem, že máme zákony velmi liberální. Ovšem posuzovat to z pozice státu, kde občan nemůže nosit nejenom legální soukromou zbraň, ale také například nesmí nosit v kapse nůž, či ženy nemohou v kabelce nosit běžný pepřový sprej… Na nějaké nošení soukromých zbraní můžete rovnou zapomenout. Je potom asi nabíledni, že z pohledu takovýchto států se naše legislativa může zdát dost volná.
Asi ale netoužíme žít v zemi, jako je Velká Británie, kde nejenom, že nemůžete mít nůž, teleskopický obušek, nebo jakýkoli jiný obranný prostředek, který je u nás naprosto běžný, nijak neomezený a ani nás tady nenapadne, proč by měl být omezován, ale tam je brán jako zakázaná zbraň. A kde, když vás potká policista a nepřeháním, najde u vás v kapse šroubovák, nebo v tašce kladivo... Pak budete horko těžko vysvětlovat, na co tu věc máte. Protože dle tamní legislativy jde o nebezpečný předmět! Jeho nebezpečnost posoudí policista a buď bude uspokojen vaším vysvětlením, proč u sebe takovou „nebezpečnou“ věc máte, nebo vám hrozí nejméně velmi vysoká pokuta a záznam.
Fotogalerie: - Přehlídka na Hradě
V takovýchto státech přitom jde zločinnost strmě nahoru, a nejen ta, ale i počet teroristických útoků. Je to buzerace slušných občanů, kteří respektují zákon a pravidla, která nic neřeší, protože ten kriminálník nikdy ta pravidla respektovat nebude. Jakákoliv sebepřísnější nesmyslná omezení vždy postihnou jen ty slušné občany. Není to ale jen jejich šikana, jsou takto rovněž připraveni o možnost efektivní a spravedlivé obrany.
Došla tedy v některých zemích snaha o zvýšení bezpečí na veřejnosti do hysterických rozměrů?
Ona to není snaha o zvýšení bezpečnosti. Říká se Cui bono? Neboli komu to prospívá? Komu prospívá mít občany dokonale odzbrojené a vystrašené? Ono se říká, že nejde jen o to, že tito bezbranní, násilí vystavení občané se daleko lépe podrobují státní kontrole a lépe se s nimi manipuluje. Ale také patřičně vystrašení, lépe přijímají různá nová pravidla, protiteroristické zákony. Více rámů, kamer, osobní kontroly, které se teroristé a zločinci jen smějí. Protože nejvíce to dopadne na ty obyčejné lidi. Prostě se nám zdá, že už je to někdy pouze snaha ty lidi sehnat jako tupé ovce do stáda, aby tam, celí vystrašení, byli vystaveni té manipulaci státem a jeho kontrole. Platí jedno motto, toho špatného člověka se zbraní zastaví jen dobrý člověk se zbraní. A jestli to bude náhodou policista, nebo kolemjdoucí ozbrojený občan, to je jedno.
Je držitel zbrojního průkazu v ČR nějak znevýhodněn oproti běžnému občanovi? Musí dodržovat nějaká speciální ustanovení? Hrozí mu například ztráta zbrojního průkazu, pokud se dopustí jiného, se zbraněmi nesouvisejícího přestupku, či trestného činu?
Samozřejmě. Nejenom trestného činu. Vždy, když se mě lidé ptají, jestli si mají pořídit zbraň, nebo jiný sebeobranný prostředek, říkám, že nejlacinější a nejjednodušší pro ně bude nějaký ten pepřový sprej v kapse. Nejenom proto, že je to jednodušší, ale ta zbraň, a to nejen ten samotný nabývací proces, který je celkem složitý a drahý, jim do jisté míry změní život. Ti lidé, a sami to potvrzují, musí být pečlivější. Budou muset být i odpovědnější. Ten člověk si již nemůže nikam jen tak vyrazit na pivo, protože už jen to, že by požil a měl u sebe zbraň, znamená dopustit se přestupku.
A jde nejen o tento druh přestupků. Jde i o jiné přestupky. Pokud se majitel zbrojního průkazu dopustí dvou přestupků, je mu zbrojní průkaz odebrán. Takže můžeme říci, že to lidi dělá lepšími, odpovědnějšími. Také musí doma zbraň zabezpečovat, přemýšlet o tom, jak se oblékat, aby splnili podmínku skrytého nošení tak, jak je určeno zákonem. A někdy také musí řešit určitá dilemata, to znamená, kam zbraň dají a zda ji vůbec s sebou mohou mít, když jdou na koupaliště, do tělocvičny a tak podobně. Prostě zbraň vám dočista změní život.
Každý tedy musí zvážit, zda na to má, nebo nemá. A to nejenom po finanční stránce, energií, nebo časově. Také by ten člověk neměl zbraň mít jen k tomu, že mu bude někde ležet v šupleti, nebo, jak by měla být, v trezoru. Pak na ni možná sáhne až po deseti dvaceti letech, kdy bez pravidelněji trénovaných dovedností může být více nebezpečný sobě a svému okolí než tomu kriminálníkovi. Chce to tedy také pravidelný trénink.
I my z naší LIGY LIBE teď tlačíme na to, aby na určitou skupinu zbrojního průkazu, která možná v budoucnu vznikne, a kde se ten ozbrojený občan stane po svém souhlasu určitou branně-bezpečnostní rezervou, museli držitelé trénovat povinně a pravidelně. Bude mít pro takovou skupinu určité výhody, třeba že by se na něj nevztahovaly, jako na jakousi státní branně-bezpečnostní rezervu, ony tak zničující a nesmyslné nové bruselské zákazy, ale právě by to také předpokládalo ten zmíněný pravidelný trénink, který by se mohl podepsat na tom, že ten občan skutečně v krizové situaci bude naší společnosti opravdu užitečný.
Fotogalerie: - Příjezd Viktora Orbána
Bývalý ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) vehementně prosazoval novelu ústavního zákona, která by výslovně umožňovala českým držitelům zbraní jejich použití pro obranu státu. Byla by tak nadřazená unijní zbraňové legislativě, která se postupně zpřísňuje. Chovancova novela prošla Parlamentem, ale zamítl ji Senát. Jednalo se o rozumný návrh?
Určitě šlo o správnou cestu. My tu máme něco kolem 30 tisíc policistů. A pak 20 tisíc vojáků, ze kterých navíc je jen asi 5 až 6 tisíc plně bojeschopných. A pak 2,5 tisíce aktivních záložníků. Což je směšně málo pro případ nějakých bezpečnostních problémů, nebo dokonce při odstartování nějaké situace, která by vedla k obraně vlasti nebo nějakému válečnému konfliktu. Tyto rezervy mohou být doslova přes noc vyčerpány lusknutím prstu. A to mohu potvrdit jako dlouholetý policista, který dnes jezdí po celém světě a trénuje tam speciální policejní složky.
Vezměte si ty počty, které jsem zmínil a srovnejte si je s tím, že je u nás přes 300 tisíc majitelů zbrojních průkazů. Lidí, kteří trénují za vlastní peníze, a navíc jsou vlastně permanentně prověřováni při každém prodlužování zbrojního průkazu. To znamená nejenom z hlediska své zdravotní způsobilosti, ale také nesmí mít ty přestupky, natož kriminální činy. Jsou to průběžně prověřovaní lidé a já si myslím, a nejsem v tomto státě sám, že by byl velký luxus nevyužít potenciál takto obrovského množství lidí, z nichž valná většina by se v extrémních situacích chtěla podílet na bezpečnosti, či přiložit ruku k dílu při budování brannosti, která je dnes prakticky nulová.
Jak tuto snahu Evropské unie vnímá česká komunita držitelů zbraní? Které chystané kroky by ji nejvíce zasáhly? Podnikají čeští majitelé zbraní něco na ochranu svých práv?
Ono nejde o to, co komu eventuálně v současné době zakáží, ta otázka by měla být položena jinak. Problém je v tom, že ta zákazová směrnice Evropské komise byla schválena jako takzvaně otevřená. To znamená, že pro nové zákazy již není zapotřebí schválení Evropským parlamentem a pak Radou Evropské unie, jak je zvykem. To znamená, že každé další vlny zákazů, kterými se Brusel bohužel netají, by byly tím způsobem, že má být každé dva roky a pak každých pět takzvaná „analýza stavu“ a mohou být zavedena tzv. „zvláštní opatření“. Jaká opatření to budou, nenechává na pochybách pan Juncker svými výroky, neboť dosavadní zákazy považuje za příliš měkké, málo ambiciózní a jak se vyjádřil, byl zklamán malou přísností těchto kroků.
To znamená, ať již bude mít příští Evropská komise jiné personální složení, tak co si obvykle Brusel vytýčí za svůj úkol, to splní. Jak se říká, je to pomalá mašina, ale jede jistě. A ty věci jsou většinou nezvratitelné. Takže nejde jenom o zákazy nyní, ale i o to, co zakážou v budoucnu. A tendence je jasná, to znamená ukrajováním svobod a práv držitelů zbraní plátek po plátku salámovou metodou.
My se coby LIGA LIBE pro to snažíme udělat leccos. Pět let bojujeme proti těmto nesmyslům, třeba ve formě dvou petic proti nesmyslnému odzbrojení těch slušných českých vlastníků zbraní. Tyto petice nasbíraly statisíce podpisů. Ty poté pod tlakem potvrdila Sněmovna, Senát, vláda, jednoduše většina politické scény. V současné době nám jde jenom o to, a tam se nyní soustředí naše snahy, abychom oprášili tu myšlenku nějakého ústavního ošetření práva českých občanů na soukromou, legální zbraň.
Naším plánem je v současnosti ošetřit to, co už máme funkčního. I dle názoru našich oponentů je to ověřené, funkční. Tak proč si na vyšší úrovni, tedy ústavní, neošetřit takovou věc, která je tak důležitá pro bezpečnost státu? Sem by nyní měly směřovat naše snahy. Chceme jakožto Liga LIBE, tedy LIGA lidskoprávní-bezpečnostní, kterou jsme před půl rokem pro tento účel nechali vzniknout, spolu s těmi statisíci lidí, kteří podepsali naše petice, posílit zásadně práva našich občanů.
Prezentaci platformy Liga LIBE můžete navštívit ZDE.
Petici proti regulaci zbraní ze strany EU můžete podepsat ZDE.
Kam až tyto snahy o odzbrojování mohou v České republice dojít?
My to vidíme na západ od nás, tam občané nemohou nosit ani malý nůž na uříznutí provázku nebo chleba. Teroristické útoky jsou na vzestupu, kriminalita nekontrolovatelně vzrůstá. Hoří auta v ulicích a policisté se do některých míst bojí chodit. To je ten obrázek a to nám tyto státy nabízí. Víte, ta západní Evropa má svůj životní styl a naučili se žít bez zbraní a sebeobranných prostředků. A to nyní žel vnucují i nám...
Fotogalerie: - Je Evropská unie reformovatelná?
To je paradoxní, když to vyprávím někde v západní Evropě, nebo dokonce v některých státech USA, protože tam není všude ta zbraňová legislativa stejná, někde nesmíte nosit ani ten příslovečný nůž v kapse, tak kdybyste u nás měli na zádech dva japonské meče katana a šli jste ulicí, tak vás vlastně policista nemá ani důvod zastavit. Přesto se nic zlého po ulicích neděje. Navzdory tomu, že u nás nikdo není šikanován, jsme již několik let po sobě šestým až sedmým nejbezpečnějším státem na světě. A naše snahy směřují k jednomu – aby nám tento stav prostě vydržel.
Protože podle některých mých známých ze západní Evropy, a někteří z nich již nadobro opustili své původní domovy a bydlí dnes v České republice, jsme určitým ostrovem. Jedním z posledních ostrůvků v Evropě, který takovýto je. Prostě, udržme si to, co máme. A není to jen dnes o legálních zbraních, ale i o jiných věcech. Dělejme na tom, aby to pokud možno bylo ještě dlouho stejné jako dnes, stojí to za to.
Vy jste zároveň zkušebním komisařem u zkoušek z odborné způsobilosti. S jakou motivací se nejčastěji setkáváte u zájemců o zbrojní průkaz?
Dříve byl takovým největším motorem pro zisk zbrojního průkazu sport. I já se v poslední době často ptám lidí, proč si dělají zbrojní průkaz. A paradoxně dnes velmi často odpovídají, že dříve ani sami neměli zbraně rádi, nijak k nim neinklinovali. Ale mít doma zbraň nyní považují za určitý druh odpovědnosti vůči svým nejbližším, své rodině. Tedy aby jednou neselhali coby otcové, coby ti, kteří by se měli o svou rodinu postarat, pokud možno v jakékoli situaci. Takže naplnění toho, co se někdy tvrdí: lepší je zbraň mít a nepotřebovat ji, nežli ji potřebovat, ale nemít.
Svět se zdá být totiž na nějaké podivné křižovatce a nikdo neví, kam ta křižovatka povede. Vezměte si, že válečný konflikt probíhá ob jeden stát na východ, míněno Ukrajinu. Vezměte si, jak se kvapem zhoršuje bezpečnostní situace v západních státech. Lidé přemýšlí, že až jednou budou potřebovat zbraň, a ona doma nebude, získání legální zbraně bude znamenat měsíce a oni zjistí, že ten čas prostě nemají… To je nyní stále častější uvažování lidí.
Lidé si taktéž začínají uvědomovat svá práva, která jsou v Evropě tak ojedinělá. Zbraň totiž mohou nejenom mít, ale také ji naprosto volně, dle svého vlastního uvážení, i nosit. Je v tom i určitý symbol svobody – každé ráno můžete zvážit, zda si na bok vezmete zbraň, nebo ne. Je to prostě jenom vaše volba. A i ten stát, který má nejlepší bezpečnostní složky na světě, nemůže totiž zaručit bezpečí vaše a vašich nejbližších vždy a všude.
A pokud je ten stát skutečně demokratický - a u nás se ukazuje, že je - neměl by v tom svým slušným a prověřovaným občanům bránit. My tímto vlastně i všem v zahraničí ukazujeme, že taková věc u nás funguje a oni by se spíše mohli inspirovat naším dokonalým, vysoce funkčním stavem. Čeští občané si čím dál více svých práv v této oblasti váží, protože vidí, zejména na západ od nás, kam to vede – tedy nesmyslné odzbrojování a šikana občanů, které potom jejich stát nedokáže ochránit.
Jak byste zhodnotil přístup Čechů ke zbraním, mají z nich zdravý respekt? Co třeba mladí muži, jsou méně opatrní?
Všichni jsou samozřejmě prověřovaní, ale takto byste se mohl zeptat i na řidičské průkazy. Stejná otázka by mohla být, zda se všichni čerství držitelé řidičských průkazů, včetně osmnáctiletých floutků, kteří si za pár peněz koupí staré, ale hodně výkonné auto, chovají zodpovědně. Je to těžké odpovědět. Je to jenom o lidech. Naštěstí těch excesů v oblasti zbraní, i když vidíte, jak je to obrovská masa lidí, je skutečně minimum.
Kriminalita a problémy se páchají buď zbraní nelegální, nebo, a v tom hodně selhávají média, sice zbraní legální, ale tou, kterou si může pořídit jakýkoli občan od osmnácti let volně, to znamená třeba vzduchovky, různé plynovky, flobertky, expanzní zbraně, airsoftky. Tedy pokud čtete o tom, že „V Brně se střílelo po ulicích“, není tam už známka o tom, že to byla obyčejná plynovka a že se někdo opil, obvykle třeba nějaký zahraniční dělník na ubytovně. Bohužel potom takto tendenčně předávané zprávy lidem, kteří možná ani nevědí, co je to expanzní zbraň, ničí jejich pohled. Oni pak doma říkají: „Mámo, vidíš jak jsou ti majitelé zbraní svému okolí nebezpeční!“
Jak je podle vás v rámci české společnosti nahlíženo na držitele zbraní? Mají dobrou pověst?
Myslím, že je to čím dál lepší, protože té osvěty bylo uděláno nemálo. Také prostřednictvím našich dvou petic, se kterými se zpravidla též pojilo vysvětlování, „o čem to je“. Mezi těmi statisíci lidí, kteří je podepsali, nebyli jenom samí držitelé zbrojních průkazů, ale i další sympatizanti, rodiny. A pro někoho možná překvapivě také lidé, kteří nemají rádi zbraně. Oni nám říkají, že vědí, že ty nesmyslné zákazy teď nejsou jenom o zbraních. Ptají se totiž, co zakážou příště. A třeba nyní jim. Někdo třeba vymyslí, že jejich pes je „bojový“ a octne se na nějakém seznamu zakázaných plemen, nebo příliš silný motocykl, velké auto a tak podobně.
Fotogalerie: - Česká hospoda v Hanoji
Ty tendence již v Evropě vidíme, a kam to povede? Budou vám snad měřit, jestli nemáte příliš velký dům? Další věc potom je, že těch excesů se skutečně reálnou zbraní, která je na to povolení, je minimum, prakticky nula. Víte, nejčastější věci, které se s tím dějí, které se bohužel stávají, jsou případy sebevražd. Ale jestli se ten člověk rozhodne skončit svůj život legálně drženou zbraní, to mohl stejně tak skočit z mostu do řeky, sníst prášky, nebo se oběsit. Těžko z toho tedy budeme vinit tu zbraň a tvrdit, že by to ten člověk jinak neudělal.
Lidé také jinak začali vnímat myslivce. Kdysi myslivec byl zmíněn jen v případě, že se myslivci někde opili, jsou to vrahové zvěře a podobně. Veřejnost dnes začíná chápat, co je to redukování stavů zvěře, například tlumení černé zvěře, dnes jsou to divočáci, kteří páchají neuvěřitelné škody. Jsou to zvířata, jejichž stavy ani není možno nijak výrazně tlačit dolů. Přitom nejde jen o škody zemědělců nebo na zahrádkách. Čím dál častější jsou i útoky divočáků na psy, na lidi, nebo geometrickou řadou rostoucí počet autonehod. A myslivost, a to mohu osobně potvrdit, je více o zakrmování zvěře a péči o přírodu vůbec než o nějakém střílení...
Jak je na držitele zbraní nahlíženo v českých médiích?
Za posledních pět let se toho, i naší mravenčí snahou, hodně změnilo. Zbraně byly před pěti sedmi lety zmíněny, jen když si někdo doma omylem prostřelil nohu. Dnes čím dál častěji vidíme velmi vyrovnané reportáže. A to musím říct i o TV Nova a také o České televizi, která byla velmi protizbraňová. Poslední rok jsou její reportáže naprosto vyrovnané, skutečně tak, jak má zpravodajství vypadat. Můžeme vždy říkat výhody či nevýhody a kladné či stinné stránky.
Nejenom, že se povedlo politiky nějakým způsobem upozornit a udělat z tohoto politické megatéma. Vezměte si, že zbraně byly první otázkou v prezidentské debatě, když byli pánové Zeman a Drahoš na Primě. A asi by se nám nesnilo o tom, že i obraz majitelů zbraní bude za pár let takto oddémonizován.
A tak by to mělo být. Neb zbraně nejsou ani dobré, ani špatné. Jsou vždy jen takové, jaký je ten konkrétní člověk, co je zrovna drží v ruce. A u nás naštěstí ty LEGÁLNÍ drží v ruce ti lidé dobří. Tak na tom nic, proboha, neměňme...
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
