Které náboženství je vám nejbližší?Anketa
Teroristické masakry v Paříži byly politickým a mediálním mainstreamem přijaty tak, že se to vůbec netýká islámu a muslimů. Jinými slovy, že muslimové a islám nejsou špatní a nemá to s islámem nic společného a za vraždami stojí radikálové, ať už jsou z jakékoli skupiny nebo národnosti. Jak se na takové vnímání díváte?
Takovou argumentaci nelze přijmout. Samozřejmě, že je třeba odlišovat mezi extremisty, radikály a prostými lidmi, tedy naprostou většinou jistě mírumilovných mohamedánů, ale přesto zůstává poměrně nepříjemná otázka. Do jaké míry je násilí zabudované ve víře, která mohamedány spojuje? A druhá s tím spojená otázka, do jaké míry je podprahová násilnost tohoto náboženství něco, co mohou jeho představitelé nějakým způsobem oslabit nebo neutralizovat?
Mám dojem, že islámu chybí náboženská autorita, která řekne "věci jsou takové a tak se budou vykládat“. To, že taková instituce v islámu neexistuje, vede k tomu, že kdejaký duchovní si může korán interpretovat, jak se mu zlíbí a poskytuje prostor pro cokoli – pro mírumilovnost, ale i pro násilí.
V Německu proběhla a zřejmě i bude probíhat množství demonstrací proti islamismu, které se setkávají s určitými problémy. Dá se říci, jak a pokud vůbec se s tím Německo vypořádá? Tedy ve smyslu vládní úrovně a povede to k nějaké širší debatě, zamyšlení nebo případně přehodnocení imigrační politiky?
Oficiální Berlín samozřejmě říká, že všechno, co se dosud v této oblasti dělo, bylo správné. I když vždycky se zpětně mnohdy ukáže, že některá politická rozhodnutí byla prostě chybná. S odstupem to pak jde tak daleko, že před nějakou dobou sama kancléřka prohlásila, že multikulturní koncept selhal, ačkoli patřil dlouhá léta k mainstreamu, a mám dojem, že v mnohých hlavách nejen v Německu patří k mainstreamu do dneška.
Pokud jde o skutečné právně závazné a konkrétně operativní vyrovnání se s novou situací, tak jsem si naprosto jistý, že německá vláda udělá dostatečná opatření pro to, aby ochránila své občany. I když na úrovni mediální komunikace se budou odehrávat různé přestřelky, nakonec dojde k tomu, co je potřeba; v první řadě kontrola komunikace (internet), kontrola pohybu (zaznamenávání pohybu podezřelých osob) a podobně. Co je dnes ještě sporné, bude provedeno z toho jednoduchého důvodu, že ohrožení je reálné a vážné a voliči nebudou trpět, aby je vláda nechala bez ochrany.
Evropské mainstremové síly v otázkách přistěhovalectví zvláště (ale nejen) z islámských zemí stále mluví o tom, že imigranty přijímat musíme a je naší povinností jim pomáhat a postarat se o ně. Kde se tohle vzalo? A je nějaká pravděpodobnost, že se to v blízké budoucnosti začne na politické úrovni přehodnocovat?
To, co se bude odehrávat ve společnosti na úrovni debatní, v médiích a na akademické půdě je jedna věc a tam zůstanou přítomny všechny myšlenky - ať ty, které kritizuji, nebo ty, které přijímám. Ale to je celkem nezajímavé. Zajímavé je to, co se stane na politické úrovni, tzn. která konkrétní rozhodnutí budou přijata. A v předchozí odpovědi jsem už naznačil, že jsem si jistý, že nutná rozhodnutí prostě přijata budou.
Samotná argumentace mainstreamu je samozřejmě snadno napadnutelná z mnoha pozic. Asi to nejsamozřejmější je zjištění, že Západ není zodpovědný za neštěstí celého světa. Západ není ten, jenž má narovnávat nespravedlnosti, bestialitu a hrůzy, které se odehrávají po celém světě. Není za to zodpovědný, nemá na to prostředky, a když k těmto faktům nepřihlédne, povede to k tomu, že ta která společnost bude přetížena přívalem migrantů. Přičemž určitě neplatí něco takového jako kvocient, kolik procent cizinců z které země můžeme přijmout, aniž by to znamenalo ohrožení. Pocit ohrožení a nespokojenosti je svrchovaně subjektivní a svrchovaně lokální, tudíž nelze říct, že tady přišlo tak málo cizinců, jejichž životní styl neharmonuje s naším, že vlastně není vůbec oprávnění se rozčilovat. V tu chvíli, když většinová společnost rozhodne, že jí tato porce přistěhovalců vadí a porušuje její sourodost, tak v tu chvíli je to reálný politický fakt, který má svoji váhu. Označit jej jako iracionální na tom, že je politický a závažný, pranic nezmění.
Psali jsme:
Zároveň jde o to, že společnosti Západu, z nichž některé jsou již tak v krizové situaci, o to více potřebují tak zásadní věci jako je sourodost a soulad. Všude a také v západních společnostech záleží na tom, do jaké míry existuje důvěra k jiným lidem a do jaké míry existuje vůbec ochota přijímat cizí lidi a ochota sdílet s nimi svůj majetek. Právě v situacích zemí, které jsou v hluboké krizi (jako například v jižní Evropě), je něco takového zásadní problém. Od určité úrovně krize se každá společnost podobá kmenové společnosti, která si brání to, co má a odmítá to sdílet. To je úplně jiná situace, než když je společnost na vrcholu svého blahobytu a rozdává pak materiální statky, nabízí toleranci, je přátelská, solidární a ochotná.
V této situaci je opravdu jen velmi málo společností, a navíc je třeba říci, že ačkoli ti mírumilovní muslimové za to opravdu nemohou a je mi jich proto líto, tak faktem zůstává jedno. Ty bestiality, které Islámský stát pouští na internet a snaží se tím na sebe upozornit a odstrašit, ty se u prostého člověka (a nikdo mu to nemůže zazlívat) slijí s islámem i s těmi osobami, které se k němu hlásí a žijí v jeho okolí. On si to spojí, že ti také mohou mít něco společného s těmi, co dělají ty stvůrnosti v Sýrii nebo v severní Africe.
Po těch tragických pařížských událostech se objevily komentáře, že i díky tomu má šéfka Národní fronty Marine Le Penová ještě víc našlápnuto k Elysejskému paláci. Dá se na něco takového přistoupit? Mohly by toto záležitosti Le Penové reálně pomoci k tomu, aby se stala příští prezidentkou Francie? A jsou ty obavy z ní a její strany důvodné?
Většina lidí se o politiku nezajímá a není to ani jejich povinností, protože mají svůj život a své starosti. Takoví lidé vnímají politiku víceméně povrchně. Ale když vidí, jak jejich vláda a ani ty předchozí se o určité problémy nestaraly a popíraly, že vůbec existují, tak vítá politickou stranu, která osloví přesně to, co lidé považovali dlouhá léta za opomíjené. Pak se zavedená politická třída nemůže divit, že tyto strany (ať už Front National, UKIP nebo jiné strany v Evropě) dostanou najednou podporu.
Co se nakonec stane? Pokud jde o Francii, tak podle mě záleží na tom, jak bude reagovat současný prezident, a to nejenom v konkrétním operativním zásahu v souvislosti s teroristickými útoky, nýbrž obecně. Jestli dá věrohodně najevo, že odmítá tolerovat, aby v Paříži byly čtvrti, do kterých není radno, aby běloch chodil. Ani ve dne. Jestliže dá současný prezident jasné signály, že toto tolerovat odmítá a učiní konkrétní kroky, které povedou k tomu, aby se společnost znormalizovala, tak má dobré šance. Neudělal by tak nic jiného, než že by se poučil od těch jako je Marine Le Penová. Ať už se nám jejich rétorika či vzezření líbí nebo nelíbí, oni oslovují také zásadní problémy. Když se jim etablovaná politika věnuje, může tím opět získat voliče k sobě. Když to ale neudělá, musí počítat s tím, že strany, které oslovují tuto tematiku, budou mít v budoucnosti podporu.
Není tajemstvím, že tisíce evropských muslimů se vydaly bojovat po bok Islámského státu a lze registrovat názory, že tito navrátivší se bojovníci představují významné riziko pro Evropu. Jak na tuto otázku pohlížíte?
Často slyšíme, že těch zhruba pět tisíc Evropanů, kteří se odebrali do Sýrie pod vlajky Islámského státu a ta část z nich, která se navrátí, jsou extrémní nebezpečí… Já si říkám, že to úplně nemusí být pravda, když si představíme, co to asi je za lidi. Ti, kteří se navrátí, mohou být právě ti, kteří se nehodili a nebyli vhodnými bojovníky. Může se stát i to, že je celá situace tak šokovala, že je to odpudilo a vrátili se. Může to znamenat i to, že utrpěli psychický šok z válečných zážitků. Ale samozřejmě, že může znamenat i to, že část z nich jsou extremisté vyslaní zpátky, aby tady páchali atentáty. To je jeden aspekt problému.
Dále si neumím představit, že z někoho, kdo je pár měsíců někde v bitevní vřavě v poušti, se stane někdo, kdo získá takové schopnosti, že je podstatně nebezpečnější pro svoji hostitelskou společnost na Západě, než byl předtím. Řekl bych tedy, že jde trošku o optický klam. Tyto lidi je samozřejmě nutné pozorovat, ale řekl bych, že podstatně nebezpečnější jsou ti, kteří zůstávají tady a budou se snažit nějakým způsobem podporovat boj Islámského státu na domácí frontě v Evropě.
Psali jsme:
autor: Radim Panenka
