Jak bude dle vás vypadat v roce 2050 naše země?Anketa
Svou knihu Soumrak bílého muže už ani sám nenabízíte k prodeji. Znamená to, že je vyprodaná a nechystáte dotisk?
Je vyprodaná a nakladatelství Eminent dotisk chystá letos na podzim.
Velmi rozporujete myšlenku vzniku dvoustátí Izrael–Palestina. Podle vás by tím Izrael ztratil na Blízkém východě půdu pod nohama. Nesouhlasíte s tím, že by šlo o vstřícné gesto vůči islámskému světu? Ostatně kniha – ač velmi dobrá – působí podporou judaismu až nevyváženě. Je tento tvrdý postoj zapříčiněn tím, že jste konvertita k judaismu anebo čím?
Nejsem si vědom, že bych někde – a vůbec už ne v této knize – myšlenku dvoustátí „rozporoval“, tím méně „velmi“, ani že bych mudroval o nějaké „ztrátě půdy pod nohama“, ani že bych komentoval nějaké „vstřícné gesto“ vůči islámskému světu. Ani nevím, čemu říkáte „tvrdý postoj“ a „nevyváženou podporu judaismu“. Jestli tam něco takového nacházíte, je to asi jen tím, že Izrael vnímám jako demokratický stát západního typu se západní kulturou, vědou, technologií a politickým uspořádáním, čili součást západní civilizace, čili „košili bližší než kabát“, zatímco palestinská území vidím ovládaná teroristickými organizacemi, které by vytvořily teroristický stát, kdyby jim byl dnes darován. Ostatně stát jim byl nabízen již několikrát a pokaždé se ho zřekly. Nezřekly se však závazku Izrael zničit. S mou konverzí k judaismu to nemá nic společného. Vnímal bych to stejně, kdybych konvertoval na křesťanství, buddhismus, hinduismus, sikhismus, šintoismus nebo zůstal ateistou. Možná bych to vnímal jinak, kdybych konvertoval na islám, ale to si dovedu těžko představit.
Máte nějakou vlastní hranici novináře či publicisty mezi územím kritického hlasu a územím rasismu, antijudaismu, antiislamismu?
Ta hranice je jasná a jednoduchá. Na jedné straně fakta, na druhé výmysly, myšlenky zplozené přáním, a růžové brýle.
Psali jsme:
V knize celkem opatrně obcházíte islám. Jak hodnotíte drsné kritiky až odsudky islámu, jako to třeba udělala Oriana Falaci v knize Hněv a hrdost?
Má kniha se nezabývá islámem, nýbrž pádem západní civilizace. Je to jako být kritizován, že se nezabývám bramborami v knize o mrkvi. Islámem se zabývám podrobněji v knížce „Jak zabít civilizaci“, která vyšla už v roce 2010, je dávno vyprodaná a její nové rozšířené vydání vyjde v Eminentu také letos. Oriana Fallaci byla v době ještě téměř celosvětového informačního zatmění hrdinka novinářské profese a určitým způsobem i prorokyně varující západní civilizaci před smrtelným nebezpečím, které pro ni současné trendy islámu představují. Že vývoj a události islámu její varování nejen dohnaly, ale ještě překonaly, si může dnes každý ověřit ze zpráv z Islámského státu, Iránu, Nigérie, Libye, Afghánistánu, Saúdské Arábie a dnes už i zatím ještě sporadických, ale čím dál častějších událostí v evropských městech.
Na severu Rusko a válka na Ukrajině, na jihu Islámský stát. Rusové, i když si to po jejich sovětské anabázi možná odmítáme připustit, nicméně také patří k euroatlantické civilizaci. Kde vidíte větší nebezpečí, na severu nebo na jihu a proč?
Rusko je dědicem civilizace byzantské, čili Západu hodně podobné kulturně, tedy hudbou, literaturou, vědou a tak dále, ale odlišné politickým uspořádáním vycházejícím z tradice „samoděržaví“, v Byzanci definované jako „cesaropapismus“, čili soustředění moci světské a ideologické. Západní tradice naopak vychází z už středověkého rozdělení těchto dvou mocenských prvků. Proto se Západ mýlí, když od Rusů, ale i Ukrajinců, očekává zavedení klasické parlamentní demokracie, kterou oni jednoduše nemají „v krvi“. Nedorozumění a kiksy, které z toho vznikají, vytvářejí podobný konflikt, jaký existoval mezi Byzancí a západní Evropou, a který oba oslabil natolik, že Byzanc podlehla tureckému islámu do poslední mrtě a Evropa se mu taktak ubránila v roce 1683 u Vídně. Doufejme, že oba brzy procitnou a nové hrozbě islámu dokáží čelit společně. Protože kdyby ji nechali zvítězit, mohl by to být konec civilizace jako takové, celosvětově a nadlouho.
Hodně mě potěšil konec vaší knihy. To neurčité rozdělení na lidi, co jsou spokojeni, a na lidi, co se chtějí stále překonávat, stále jít dál. Ten apel na všechny, aby se snažili vylézt z pokojů své vlastní pohodlnosti. Nicméně, nemyslíte si, že jen tohle k záchraně západní civilizace nebude stačit?
Západní civilizace byl vytvořena téměř posedlostí svět nejen vysvětlovat a chápat logikou i imaginací, ale taky zlepšovat a zdokonalovat, tvořit, překonávat překážky, a tím zároveň pěstovat charakter. To je naše dědictví pocházející z helénismu a hebraismu, čili antiky a Bible, spojené v křesťanství, ale roubující na ně taky renesanční humanismus, osvícenství, vědeckou a industriální revoluci a nekonečné miliony vynálezů a uměleckých děl. K tomu všemu se potřebujeme vracet, abychom si uvědomili, co všechno ztrácíme, když se toho zříkáme. A ač je to nutné, samozřejmě to už dnes nepostačí. Žádná civilizace nepřežila bez silné armády, výzbroje a výcviku. Chceš-li mír, cvič se na válku, říkávali mudrcové od Césara přes Machiavelliho po Eisenhowera.
Nedošlo v západní společnosti k určitému přepólování? Muži se změnili na metrosexuály, ženy na sekernice a humanita na ztrátu pudu sebezáchovy. Loni v Evropě zvítězila zpěvačka neurčitého pohlaví s vousy, což je takový symbol přepólování. Není nyní zapotřebí snažit se o to, navrátit pořádek věcí do dřívějších kolejí? Nejspíš zavrhnout postmodernu?
Kdosi, na jehož jméno si nevzpomínám, přesně toto analyzoval taoistickou teorií „jin-jang“, v níž jin představuje ženství a jang mužství. Jang naší civilizace se vymlátil ve dvou světových válkách a od té doby se celý Západ „zjinštil“ čili zženštil a stal se logicky terčem „jangství“, jímž je teď drsný, násilnický a „chlapácký“ islám. Zda se staneme i obětí jeho znásilnění, bude záviset na tom, zda se v nás ještě probudí dostatečně silný jang na obranu a protiútok.
Evropa se bojí imigrace. Ostatně obrazy třeba za Calais jsou jako z hororového filmu. Jaký scénář dalších událostí je podle vás nejspíš nevyhnutelný – přijímání dalších a dalších uprchlíků, jednotný evropský stát s vojáky na svých hranicích, kteří zabrání za každou cenu přílivu nových migrantů, nebo promyšlený výběr uprchlíků? Nebo máte jiný recept, scénář?
Mám a popsal jsem jej podrobně v článku pro Reflex, který by teď někdy měl vyjít. Takže nebudu předbíhat a nechám vás zvědavé.
Není již pozdě se zamýšlet nad Soumrakem bílého muže? Není nyní spíše zapotřebí naznačit cesty, jak by jeho pád trval co nejdéle?
Západ – od antického Řecka a biblického Izraele – za ta tři tisíciletí prokázal mimořádnou schopnost regenerace, až skoro vstávání z mrtvých podle biblického Lazara či z popela po vzoru starořeckého ptáka Fénixe. Helénsko-biblický objev svobody a tvořivosti se nedá zničit na trvalo, je to pramen života, který musí zas někdy vyvěrat. Někdy to však může trvat staletí. Bylo by od naší generace trestuhodné odevzdat potomkům civilizaci krachující a nezachránitelnou. Musíme se znovu učit riskovat v boji svoje životy na záchranu našich dětí, vnoučat a pravnoučat.
Nechystáte se při své plodnosti na toto téma napsat nějakou další knihu?
Loni jsem v Eminentu vydal knihu „Bláhové snění o světě bez padouchů“, která právě sleduje souběžně historickou posloupnost tvoření civilizace vymýšlením etických kodexů od antického Řecka a biblického Izraele. Ta je k dostání ne-li běžně v knihkupectvích, tak přímo od nakladatele na www.eminent.cz. V září vyjde v Eminentu nové rozšířené vydání „Jak zabít civilizaci“, která ilustruje sebeničivé sklony současného Západu i ničivé sklony současného islámu. A často těmto tématům věnuji i svůj pravidelný sloupek v Reflexu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
