Čarnogurský vlepil Kolářovi: Hlupák, sochu koupím. I nám Koněv pomohl. Češi, pamatujete radar USA? A důsledky...

22.04.2020 16:16

ROZHOVOR Socha maršála Koněva a jiné památníky sovětských generálů či padlých vojáků nám připomínají, že od fašismu a národního zničení nás osvobodil Sovětský svaz, říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz bývalý slovenský premiér, ministr zahraničních vztahů a spravedlnosti Ján Čarnogurský. Odstranění takových památníků bývá často prvním krokem ve vytváření nástupního prostoru proti Rusku. Následuje přítomnost ozbrojených sil Američanů nebo NATO, dodává.

Čarnogurský vlepil Kolářovi: Hlupák, sochu koupím. I nám Koněv pomohl. Češi, pamatujete radar USA? A důsledky...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ján Čarnogurský

Na online konferenci ruského Valdajsého diskusního klubu jste uvedl, že odstranění sochy maršála Rudé armády Ivana Stěpanoviče Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6 je pokusem revidovat výsledky druhé světové války a že se jedná o „projev boje za změnu geopolitických výsledků druhé světové války“. Proč si to myslíte?

V tomto případě socha maršála Koněva, ale i jiné památníky sovětských generálů či památníky padlých sovětských vojáků trvale připomínají, že od fašismu a hrozby národního zničení nás osvobodil Sovětský svaz, právní předchůdce současného Ruska. Dokud památníky stojí, je daleko těžší proměnit současný prostor těchto objektů na nástupní prostor proti současnému Rusku.

Zároveň bývají památníky místem shromažďování odpůrců směřování proti Rusku. Odstranění památníků bývá často prvním krokem ve vytváření nástupního prostoru proti Rusku. Následuje vytváření určité formy americké vojenské přítomnosti či přítomnosti sil Severoatlantické aliance. Po skončení druhé světové války náš středoevropský prostor takovou roli neplnil.

Anketa

Byl Mirek Topolánek dobrý politik?

3%
97%
hlasovalo: 26950 lidí

Kdo je oním hybatelem, který si přeje výsledky druhé světové války revidovat? A jakým směrem by tato revize měla jít?

Hybatelem jsou Spojené státy, respektive kolektivně Západ. Rusko je totiž jedinou zemí, která by mohla tyto státy v případě války ohrozit, a ve spojení s Čínou i porazit. Revize by měla maximálně možně připravit nástupní prostor využitelný proti Rusku. V té souvislosti bych připomenul pokus starý několik let, vybudovat v Česku americký radar a spolu s tím i raketová sila v Polsku. Tehdy se říkalo, že údajně na obranu proti Íránu. Byla to tragikomická výmluva. Na Slovensku již známe doslova úpornou snahu Spojených států o vybudování letišť („rekonstrukci“), která by byla použitelná pro americká vojenská letadla. Zatím se jim to ovšem pro odpor ze strany Slováků nedaří.

Jak do toho ovšem zapadá starosta Prahy 6 Ondřej Kolář? Jedná se právě o jeho popud a svého druhu i osobní akci...

Ondřej Kolář do toho všeho zapadá svou hloupostí a oportunismem. Jeho hloupost spočívá v tom, že si neuvědomuje, jaké závažné důsledky vyvolá svým chováním pro bezpečnost České republiky. V důsledku aféry Koněv totiž v Rusku zaznívají vůči Česku pouze negativní hlasy. V ruské televizi například zaznělo, že kauzou Koněv se cítí uraženi všichni Rusové bez výjimky. Po podobných krocích v Polsku z Ruska zaznělo, že již nebude garantovat polské západní hranice. Potřebuje něco takového i Česká republika? Oportunismus Kolářova kroku spočívá v tom, že jeho postoj zapadá do převládajícího pohledu a tónu českých médií.

Na druhou stranu, proč by radnice nemohla odstranit Koněva? Vždyť o tom bylo na zastupitelstvu demokraticky hlasováno...

Jakým je ale Česká republika státem? Na jedné straně uzavřela s Ruskou federací smlouvu o ochraně kulturních a historických památek vázajících se na společné dějiny, ale v případě, kdy minimálně jedna smluvní strana (Rusko) tvrdí, že v případě sochy Koněva byla tato smlouva porušena, čeští členové vlády se vymlouvají na to, že pomník odstranila samospráva Prahy 6, která na to má právo a vláda či parlament ji do toho nemůžou zasahovat. Jsem rád, že se Slovensko oddělilo od české části bývalé společné republiky.

Rusové tvrdí, že se na sochu Koněva vztahuje bilaterální dohoda mezi oběma zeměmi o ochraně válečných pomníků a hrobů. Starosta Kolář si ovšem nechal udělat posudek od kanceláře Patton-Boggs (shodou okolností v ní pracuje jeho otec jako konzultant), podle které se tato dohoda na Koněvovu sochu nevztahuje. Jaký je váš názor?

Starosta Kolář by měl ještě říci, kolik této americké kanceláři za posudek zaplatili. Není mojí rolí zaujímat právnické stanovisku k obsahu smlouvy. Ale v tomto případě jedna ze stran smlouvy, Rusko, tvrdí, že druhá strana, Česká republika smlouvu porušila. A druhá strana přitom o této námitce nehodlá ani jednat. Dokonce tvrdí, že nemá ani vnitrostátní kompetenci do celé věci zasáhnut. S takovou stranou (Českem) bych já už žádnou smlouvu neuzavíral.

Výsledkem nicméně bude pravděpodobně další ochlazení vztahů mezi ČR a Ruskem. Co vlastně říkáte na to, kdy se radnice a samosprávy pouštějí do velké politiky? Koněv není v ČR první případ v takové věci...

Na Slovensku takové aféry nemáme. V Košicích se dva blázni pokusili zneuctít sovětský památník, ale bylo z toho proti nim trestní stíhání. Odsouzeni nakonec nebyli, ale jisté poučení z toho pro ně přece jenom vyplynulo. K ochlazení vztahů mezi Českou republikou a Ruskem už došlo. Ochranu vojenských pomníků a památníků na Slovensku má na starosti ministerstvo vnitra a účastníkem každého jednání, podobného aktuálnímu odstranění pomníku Koněva v Praze, je také ministerstvo vnitra. Ovšem, jak už jsem řekl, jsem rád, že Slovensko a Česko netvoří jeden stát. Jsem z toho všeho ale smutný. V Praze jsem vystudoval vysokou školu, působil jsem tam ve federální vládě. Mám Prahu rád.

Vy jste již dříve deklaroval, že byste sochu Koněva uvítal na Slovensku. Podnikl jste v této věci nějaké kroky?

Ano, nabídl jsem odkoupení sochy za cenu stanovenou českým soudním znalcem. Kupujícím by byla Slovensko-ruská společnost, které mám tu čest být předsedou. Slovensko má vůči maršálu Koněvovi morální závazek. Koněv velel karpatsko-dukelské operaci, která se vedla na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Koněvovi tehdy podléhal i Československý armádní sbor. V případě dohody bychom tu sochu na Slovensku postavili tak, aby jí lidé mohli vzdávat úctu.

Jak na vaši nabídku reagovala radnice Prahy 6?

Nejprve proběhla neurčitá korespondence. Ovšem potom nám Praha 6 skrze místostarostu Jana Lacinu oznámila, že sochu pronajali na deset let Muzeu 20. století. Naše nabídka stále trvá.

Kde by měl Koněv na Slovensku stát?

Kdyby nám Praha 6 dala předběžnou kladnou odpověď, vypsali bychom pro místo pro pomník maršála Koněva výběrové řízení. Maršál velel operaci na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Socha by tedy měla stát na vhodném místě mezi Banskou Bystricí a Duklou. Také bychom v souladu se zákonem o finančních sbírkách vypsali sbírku na odkoupení sochy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jonáš Kříž

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pokud na to nemáš, tak nežer. Aulická Jírovcová z KSČM má obavu z vlády pravice za rostoucí krize

23:59 Pokud na to nemáš, tak nežer. Aulická Jírovcová z KSČM má obavu z vlády pravice za rostoucí krize

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR O své postřehy ze sobotního sjezdu KSČM se podělila s PL.cz kandidátka na předsedk…