Čerstvé zprávy z Rakouska: Nejdříve uprchlíky vítali, pak se začaly vrstvit problémy, popisuje realitu krajan z Vídně

Oba rakouští kandidáti na prezidenta představují určitý postoj v rámci Evropy. Alexander Van der Bellen kosmopolitní a k uprchlíkům vstřícný, Norbert Hofer nacionalistický a odmítavý. Který směr budoucího vývoje volíte vy?

Když přišli první uprchlíci, nehledali zde azyl, ale chtěli se dostat dál do Německa, Švédska a podobně. Zpočátku, jak to už v Rakousku tradičně bývá, byli migranti vítáni a lidé se jim snažili pomáhat. Pak se tento postoj vyčerpal, kdy už euforie opadala a vrstvily se problémy. Všude, kde je hodně lidí bez zaměstnání na jednom místě, začínají problémy a jejich sousedé dostávají strach.

Hofer je ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ), která už má roky v programu nacionalismus. Tato strana byla výjimečně jednou čtyři roky ve vládě, kde se ale vůbec nevyznamenala. Nebyla ani ve stavu dosadit dost osob na ministerstva, která měla ve své působnosti. Poté se její členové rozdělili do dvou politických stran a opět přešli do opozice. Tím pádem mají dnes lehký život, protože každý, komu se situace nelíbí, je volí, a mohou na všechny ukazovat prstem. Tento populismus odmítám a budu volit Van der Bellena.

To mají Rakušané tak krátkou paměť?

Mají. Nicméně nejde o typicky rakouský problém. Podobný nešvar je rozšířen po celé Evropě. FPÖ měla dlouhé roky za předsedu hejtmana Korutan Jörga Haidera, kterého odstavili z vlády. Nicméně ho lidé, kteří asi na vše zapomněli, při příštích volbách zase zvolili hejtmanem. Chápu, že se tak rychle zapomíná, když vládne strach, ale nelíbí se mi to. Když se člověk podívá do Maďarska, Polska, Francie, tak je zřejmé, že lidé hledají silného muže či ženu. A v Rakousku z toho FPÖ žije. Nevím o nikom, kdo by je volil. Skoro nikdo to totiž nechce přiznat.

Není to spíše tím, že žijete v hlavním městě a Vídeň je přece jen kosmopolitnější než zbytek Rakouska?

Ano, to je možné. Jistý si tím ale nejsem. Podle mě FPÖ lidé volí, ale zároveň se za to stydí. Vzestup této strany je pro Rakousko zahanbující, ale když se rozhlédnete po celé Evropě, tak to je všude stejné. Stejně jako s imigranty. Nyní se celá Evropa zlobí, že Rakousko zavírá hranice, přitom se tak chovali a chovají i ostatní. I proto migranti, kteří chtěli do Německa, zůstali u nás. Německo totiž začalo přivírat hranice. Rakousko vzalo sto tisíc migrantů a teď je situace taková, že si je k nám raději také už nepouštíme.

Když se vrátím k našim prezidentským kandidátům, tak jsou Rakušané zcela rozdělení na nacionalisty a zbytek. Doufám ale, že i při opakování voleb dostane Hofer méně hlasů než Van der Bellen. Jediné riziko vidím v tom, že někteří občané, co by volili Van der Bellena, k volbám nepůjdou.

Nemyslíte si, že má Hofer blíže k politice lídrů postsocialistických zemí jako Miloše Zemana, Roberta Fica, Viktora Orbána a dalších?

Víte, politiku mimo Rakousko nedokážu až tak dobře posoudit.

Představte Menšinovou radu české a slovenské větve v Rakousku, jíž jste předsedou...

Vznikla po druhé světové válce začátkem padesátých let minulého století a je zastřešující organizací československých spolků v Rakousku. Některé z nich tady fungují již přes sto let. Nejstarší spolek je Slovanská beseda. Ostatně příští rok slaví například Sokol ve Vídni sto padesát let.

Menšinová rada se na začátku zabývala i různými politickými tématy ohledně Československa a Rakouska. Dnes má hlavně reprezentativní roli, protože zaručuje československé menšině tady určitou legitimitu. Jde o kontakty s politickou elitou, třeba s důležitými úřady v Rakousku. Několikrát jsme s předsedou Školského spolku Komenský ve Vídni Karlem Hanzlem byli například u, dnes již bývalého, prezidenta Heinze Fischera.

Do jaké míry jsou tedy národnostní menšiny Rakouska koordinované?

Funguje to tak, že máme v Rakousku autochtonní národnostní menšiny, které jsou vymezeny zákonem. Jsou to Slovinci, Maďaři, Slováci, Chorvati, Češi a Romové. Podle definice jsou autochtonní menšiny – žijící zde po tři generace. Spolkový kancléř má pro každou skupinu poradní sbor, jehož členové jsou jmenováni na návrh pro menšinu reprezentativních spolků, které jsou skoro všechny zastoupené v menšinové radě, a politických stran. Zástupci sborů pro každou národnostní menšinu se pak scházejí dohromady, pořádají konference, kde diskutují svá témata. Posledním velkým tématem byly dvojjazyčné tabulky v Korutanech. Všichni představitelé národnostních menšin stáli za Slovinci a dosáhlo se řešení. Aktuální téma je školství autochtonních menšin ve Vídni.

Jak vnímáte Heinze Fischera?

Jako staršího a moudrého muže. Má sice představy trochu z minulých dob, kdy se dost věcí dělalo jinak, ale je to člověk, kterého si velmi vážím. Jak se říká, stará škola. Když jsem občas viděl debaty jeho možných nástupců, tak jsem cítil nostalgii k prezidenství Fischera. Prezident totiž musí být člověk, který stojí do jisté míry nad problémy dnešní doby. Náš bývalý prezident Fischer to splňoval.

Zkusím oponovat. Prezident Heinz Fischer dle mého názoru vždy jako člen Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) stranil sociální demokracii...

Apolitičtí lidé, tedy mimostraníci, ve vysoké politice neexistují. Musí mít vždy určité zázemí, které přichází z vlastní strany, u Fischera ze sociální demokracie. To je normální, ale já tak Fischera nevnímal. Myslím si, že se snažil být nestranným prezidentem.

Proč tedy jako apolitický prezident podpořil před prezidentskými volbami v Česku bývalého sociálnědemokratického premiéra Miloše Zemana?

Ti dva mají asi lepší vztah, než ten čistě politický. Nicméně vám mohu říct, že protivník Zemana v přímých prezidentských volbách v Česku, tedy Karel Schwarzenberg, je u nás v české menšině ve Vídni dobře známý a bereme ho za svého. Moje matka mi vyprávěla, jak vídávala Schwarzenbergy v českém kostele ve Vídni.

Ze které generace českých Vídeňáků pocházíte?

Z tátovy strany jsem čtvrtá generace, z matčiny třetí.

Jak jste si uvědomoval své češství?

To se předává z generace na generaci. Nicméně zcela jasný je přínos zdejší české školy, Sokola a dalších českých spolků. Do svých čtrnácti let jsem německy ani moc nemluvil, nebylo zapotřebí. Ve čtrnácti mi skončila česká škola Komenského, která je dnes až do maturity. Tradice mám od rodičů.

Nicméně musím říct, že s češstvím jsem nikdy problém neměl. Nikdo na mě neukazoval: „Hele, to je Čech.“ To se tady ale stávalo třeba Jugoslávcům. Například Slovinci v Korutanech jsou velmi bojovní. Češi se zde opravdu velmi dobře přizpůsobili. A nyní zažíváme trochu obrození.

Jak jsem si všiml, bojíte se radikalizace v Evropě. Toho, že se stane „lepenovskou“. Nebo nemám pravdu?

Mám o to starost. Jde o evoluci, která se víceméně podobá otřesům před válkami. Když se člověk podívá před druhou světovou válku, tak se mi zdá, že to bylo podobné. Takové nálady vždy vznikají ze strachu lidí. Z toho, když například přijdou cizí kultury, které člověk nezná. Ostatně, když lidé přicházejí z Blízkého východu, tak to je pro spoustu našinců setkání s novým světem. Navíc, lepší časy už máme za sebou. Od roku 2008 stoupá nezaměstnanost. A mnoho lidí si myslí, že za to může stát, protože ten by měl zařídit, aby měli práci, peníze, co jíst, co pít, kde bydlet a to všechno na určité úrovni. Nespokojenost jde ruku v ruce s neskromností.

Myslíte si, že může opět dojít k válce?

Nevěřím, že v Evropě bude válka. Mluvím o světové válce. Malé konflikty jsou a budou, ale podle mě se Evropě vyhnou. Nicméně, když se podíváme na to, jak se naše společnost vyvíjí směrem k dekadenci, tak ji určitý otřes určitě čeká. A Rakušané jsou velmi dekadentní. Lidé jsou moc pohodlní, rodí se málo dětí, přitom mají peněz více, než kdy měli, ale spotřebují je raději pro sebe. Děti jsou odpovědnost, práce, málo spánku a tak dále. Někteří si řeknou, to nemám zapotřebí, raději pojedu na cestu kolem světa.

Nemáme se v tomto kontextu bát o budoucnost Evropské unie?

Diskuse o tom, jestli je EU zapotřebí nebo ne, by ani neměla existovat. Jsme totiž v situaci, kdy bychom jako jednotlivé státy neměli šanci postavit se nějak USA na jedné a Rusku na druhé straně. EU je důležitá hlavně z ekonomických důvodů, ale má problém, že je v řešení politických problémů strašně pomalá. V jejím vedení jsou autokrati a aparátčíci, což se musí změnit. Nicméně nedělejme si iluze. Vždy jsem si myslel, že vůdčí osobnosti naší politiky jsou lidé bystří a vzdělaní, ale postupem času jsem si uvědomil, že někteří členové parlamentu takoví nejsou. A přesto to funguje.

Myslíte si, že EU vyvažuje spravedlivě vlivy a chutě jestřábů z Washingtonu a medvědů z Moskvy?

Evropa má velice vysoký životní standard. Vyšší než USA a Rusko. Proto když se člověk zamyslí třeba nad potřebností smluv jako TTIP, uvědomí si, že je třeba se jim bránit. Ekonomicky totiž možná vypadají zajímavě, ale jinak jsou nevýhodné. Podle nich totiž budou velké podniky bohatnout a jednotlivci chudnout. Evropa je silná dost, aby se podobným tlakům ubránila.