Referendum na východě Ukrajiny skončilo dle očekávání. Co teď?Anketa
„Konflikt na Ukrajině je z pohledu české ekonomiky okrajová záležitost. Nemělo by nás to uvrhnout zpátky do stagnace či recese,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Petr Dufek.
Na jedné debatě o ukrajinské krizi jsem zaslechl názor, že podíl na ní má nepřímo i bývalý americký prezident George Bush mladší svým vpádem do Iráku, kvůli němuž údajně výrazně stouply ceny ropy. A Rusko zbohatlo a má peníze k naplnění svých imperiálních choutek. Má tato úvaha podle vás reálný ekonomický základ?
Jan Čermák: Není to tak. Tato úvaha je přitažená za vlasy. V Iráku byl efekt spíše opačný. Tím, že dostali Irák do hry, těžba ropy se v Iráku stabilizovala a začala růst. V tuhle chvíli Irák těží více než před válkou. Takže si nemyslím, že by zvýšení cen bylo v důsledku druhé války v Zálivu. Spíše se podařilo vytvořit jakousi bublinu na trzích s fosilními palivy. Byla způsobená i oslabením dolaru. A protože jsou komodity kotovány v dolarech, tak přirozenou reakcí bylo nakupovat místo dolaru komodity.
Ruská ekonomika je hodně závislá na vývozu ropy a zemního plynu. Neriskuje Rusko výrazný ekonomický propad v případě roztržky se Západem?
Určitě riskuje. Většina velkých bank a oficiálních institucí přehodnotila výhledy na ruskou ekonomiku. Očekává se, že tam bude tento rok recese. Je to spojeno i s tím, že ceny komodit jdou dolů. Rusko i z tohohle pohledu chudne, je to jedno s druhým. Sankce by tomu ještě přitížily.
Hlavní drama probíhá na Ukrajině. Ta je na tom ekonomicky zcela určitě ještě hůře než Rusko. Nějaký vleklý konflikt ekonomice také neprospěje. Nehrozí Ukrajině bankrot?
Z hlediska ekonomických půjček krátkodobě nezkrachuje. Přišly tam totiž velké peníze od Mezinárodního měnového fondu, dostali půjčku ve výši 27 miliard dolarů. Pokud by byla dlouhotrvající občanská válka, tak to možné je.
Jak je to s naší závislosti na Rusku? Pokud by nám třeba přestalo dodávat zemní plyn, co by to s námi udělalo?
Petr Báča: U zemního plynu by to byl velký problém. Patříme k zemím, které jsou na Rusku hodně závislé. Konkrétně z více než 70 procent. Na rozdíl od ropy, kde jsou alternativní zdroje. V podobě ropovodu IKL, který vede z Ingolstadtu do Kralup a Litvínova. Navíc je napojen na ropovod z Terstu. Takže je možné dovést ropu i tímto způsobem. U zemního plynu ještě neexistují kapacity, které jsou schopné přijmout zkapalněné dodávky zemního plynu.
Naše ekonomika údajně po letech stagnace mírně roste. Nemůže ji rusko-ukrajinská krize zase hodit zpátky?
Petr Dufek: Nemyslím si to. Když vezmu Ukrajinu, tak její podíl na českém exportu je v podstatě zanedbatelný. Rusko není rozhodně jedním z našich nejvýznamnějších partnerů. Ruská ekonomika směřuje do stagnace, nikoli kvůli Ukrajině, ale svým vnitřním problémům. Je to ekonomika primárně orientovaná na vývoz nerostných surovin. A v době, kdy cena nerostných surovin není nějak závratně vysoká, tak ruská ekonomika strádá. Samotný konflikt na Ukrajině je z pohledu české ekonomiky okrajová záležitost.
Ani v případě velkých sankcí, na které by Rusové hypoteticky reagovali zavřením kohoutků s ropou a plynem?
Mohlo by to být nepříjemné. Česká republika by se musela v krátkém čase přeorientovat na dovoz komodit z jiných regionů. Ale díky tomu, že máme i z evropského měřítka poměrně slušné zásoby zemního plynu a ropy, nemělo by to znamenat zásadní problém. Jde jen o otázku ceny. Jestli by eskalace ukrajinského konfliktu nevedla ke zdražení ropy a zemního plynu na světovém trhu. Což by bylo daleko nepříjemnější. Ale na druhou stranu už jsme si zvykli i na vyšší ceny ropy bez toho, že by ekonomika kvůli tomu výrazně strádala. Nemělo by nás to uvrhnout zpátky do stagnace nebo recese.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
