Spojené státy odstoupily před několika dny od jednání s Ruskem o příměří v Sýrii. Obě strany si sice definitivně nezavřely dveře k dalším možným schůzkám, nicméně může to znamenat další rozšíření syrského konfliktu a větší destabilizaci situace na Středním a Blízkém východě?

Spojené státy sice v podstatě ovládají Irák, ale v Sýrii se ocitly v pozici toho, kdo drží v rukou Černého Petra, navíc s „cinknutým“ růžkem. Díky operacím ruských leteckých sil, prováděným na základě platných mezinárodních smluv, se dostaly do patové situace, která jim neumožňuje realizovat dlouho připravované kroky – vyhlášení bezletové zóny pro letadla syrských leteckých sil a „podporu opozice“ podobně jako v Libyi. Tím by prakticky bez vlastních ztrát, cestou „zástupné války“, dosáhly vyvolání chaosu a destabilizace v celém blízkovýchodním regionu. Jeho následná konsolidace pod taktovkou Turecka a Saúdské Arábie, za podpory masivních amerických investic, by postupně vytvořila režim „přátelsky“ nakloněný USA a ochotný realizovat jejich záměry.

Uskutečnění těchto plánů ruským zásahem a následným vývojem situace v Saúdské Arábii, Turecku a Íránu vzala za své. USA zpočátku spolupracovaly s Ruskem celkem ochotně. Obamovo vedení považovalo Rusko za slabého hráče, a teprve když se USA ocitly v defenzívě, začalo reagovat podrážděně a snažilo se za každou cenu realizovat původní záměry.

Do arzenálu jejich snah patří i pokusy diskreditovat a dehonestovat Rusko na mezinárodním poli jeho obviňováním z „barbarství“ při bombardování cílů v oblasti Aleppa, z likvidace humanitárního konvoje nebo z civilních obětí při bombardování vojenských cílů ISIL a fronty Al-Nursá v jiných oblastech Sýrie. USA se v současnosti snaží vytvořit politickou situaci, vhodnou k prosazení rezoluce o nutnosti pomoci „umírněným povstalcům“ a tím si otevřít prostor k legalizaci vojenského zásahu v už tak těžce zkoušené Sýrii.

Pokud k tomuto zásahu skutečně dojde, velmi pravděpodobně dříve nebo později dojde také k přímému střetu minimálně leteckých sil obou jaderných velmocí. Tentokrát by ale pravděpodobně drželo trumfy v ruce Rusko, které dalo jasně najevo, že v Sýrii už neustoupí ani o píď, protože nehodlá hrát roli otloukánka. Dalo také jasně najevo odhodlání použít v případě napadení k odražení útoku všechny dostupné prostředky.