Jak vnímáte útoky na veřejnoprávní média a zvolání odpůrců, že by měla být zrušena ve své současné podobě?
Neměla by být rušena. Veřejnoprávní média potřebujeme. Co ale nepotřebujeme, je jejich svévolná privatizace určitou názorovou skupinou. K tomu u nás došlo přibližně v dobách takzvané spacákové revoluce. Nedělám si žádné iluze, že by snad některé médium mohlo informovat vždy nezaujatě a trvale objektivně. To je nedosažitelný ideál. Ale spokojím se s tím, pokud bude v jeho vysílání dostatečná názorová pluralita. Není třeba měnit systém. Stačí obměna osazenstva jednotlivých redakcí. Metod, jak toho docílit, je více. Docela účinný je bojkot. Část zajímavých osobností politického spektra se na obrazovkách České televize už ani neobjevuje a divák se naučil přepínat jinam. A taková televize má pak problém. Ztrácí sledovanost. Ztrácí vliv. Z původně svévolné nevyváženosti se pak stává nevyváženost vynucená a sledovanost dále klesá, o reputaci nemluvě. Je to taková léčba vlastní medicínou. A je docela škoda, že začala být proti České televizi uplatňována teprve nedávno. Funguje zdá se dobře. Nevraživé kampaně vůči konkurenčním stanicím FTV Prima nebo TV Barrandov z poslední doby to potvrzují.
A je útoky na média ohrožena demokracie? Upadají média natolik, že je třeba se na provoz a ochranu těch nezávislých skládat se, jak k tomu vybízí například Forum24 Pavla Šafra?
Vyhýbal bych se slovu útok. Ten chápu jako fyzický a vedený proti fyzické osobě, nikoliv vůči nějaké instituci. Natož proti demokracii jako takové. Tenhle nesmyslný newspeak, kdy obyčejnou slovní kritiku rovnou nazveme útokem, zatímco skutečné útoky budeme bagatelizovat, neberu. Je dost smutným symbolem dnešní doby. Orwellovské obrácení pojmů v praxi. Takže ne, nejde o útoky. A o ohrožení demokracie už vůbec ne. A pokud si snad Pavel Šafr se svým portálem nevydělá ani na vlastní provoz, má v zásadě dvě možnosti. Buď začít psát a informovat tak, aby lidé jeho portál začali vyhledávat a sledovat, nebo se začít věnovat něčemu jinému, co mu půjde lépe. Žebrání u té zbylé hrstky skalních příznivců mu jeho problém dlouhodobě nevyřeší.
Skutečně je přímá demokracie cestou k likvidaci právního státu, jak varuje profesor Tomáš Halík? Populismus nabízí podle něj nový politický model, jež zpochybňuje model liberální demokracie a právního státu a přichází s modelem přímé demokracie, „která znamenala likvidaci právního státu a kultury vznikající zde od osvícenství.“
Naopak, přímá demokracie je tou nejdemokratičtější demokracií vůbec. Už z významu slova samého. Zastupitelská demokracie je reliktem z dob, kdy mezi lidmi existovala například negramotnost. V pravém slova smyslu, ale také negramotnost funkční. Informace se šířily daleko hůře než dnes, ženy neměly přístup ke vzdělání a tak dále. Pak dávalo smysl delegovat rozhodování na vybrané důvěryhodné zástupce, aby rozhodli informovaně a kvalifikovaně za své voliče. Ale když se podíváme na situaci dnes, třeba na některé nejmenované poslance současného Parlamentu, máte pocit, že jsou informovanější a kvalifikovanější než průměrný občan? Vybudovali jsme informační společnost a důvod zavedení zastupitelské demokracie tím v podstatě zmizel. Pro přímou demokracii nikdy nebyly vhodnější podmínky než dnes. Představa, že právo rozhodování náleží jen elitám, je zcestná. A krom toho vrcholně nedemokratická. Ale protože podobné myšlenky od pana Halíka neslyším poprvé, nehledal bych problém u přímé demokracie jako takové, ale spíš v jeho zneuznané ješitnosti...
A jsou Češi skutečně tak hloupí, že svěřovat jim do rukou otázky budoucnosti České republiky by bylo riziko?
Nejsou ani tak chytří, ani tak hloupí, a především je to v tomto ohledu zcela nepodstatné. Copak právo rozhodovat o svém životě, a politika není ničím jiným, náleží jen těm chytrým? Jak určíme, kteří to jsou? Podle čeho? Volby do institucí zastupitelské demokracie tímto filtrem moudrosti evidentně nejsou. Nechceme rozhodování na těch, koho se týká, tedy na všech občanech země. Sledoval jsem některá evropská referenda a jejich výsledky vůbec nejsou hrozivé. Ani znepokojivé. Spíš se zdá, že přímá demokracie funguje. Protože v rozhodování není pak paralyzována jako ta zastupitelská, klientelistická.
„Pokud Česko podlehne blouznivcům prosazujícím Czexit, bude to ekonomická a civilizační katastrofa,“ tvrdí komentátor Petr Honzejk a vůbec není sám, kdo vidí jen katastrofické scénáře, pokud by k vystoupení České republiky z Unie došlo. A jak to vidíte vy? Znamenalo by vystoupení konec pro naši zemi? Jsme na Evropské unii skutečně tak závislí?
Když slyším podobné názory, skoro si říkám, jak my jsme vůbec před Evropskou unií mohli existovat? Nu, evidentně mohli. I dnes jsou v Evropě přeci státy mimo toto společenství. A katastrofa se v nich zrovna nekoná. Například Makedonie. A naopak hned v jejím sousedství máme Řecko. Člena Evropské unie i eurozóny. S trvale krachující ekonomikou, neschopné dlouhodobě ochránit vlastní námořní hranici, ale vytrvale volající po přerozdělování evropských peněz v jednom směru a neevropských migrantů v druhém. A volat po přísném postupu vůči těm, kdo toto pochybné sociální inženýrství nechtějí podporovat. To je současná Evropská unie. A je namístě otázka, zda ještě výhody členství vůbec převažují nad nevýhodami, když navíc de facto fungujeme jako levná výrobní kapacita pro ekonomiky západních zemí. Za třetinové náklady odvádíme práci v kvalitě srovnatelné s jejich vlastními podniky, ale zisky z rozdílu následně mizí v zahraničí.
Kancléřka Angela Merkelová účastníkům neformálního summitu Evropské unie připomněla, že některé státy z rozpočtu Evropské unie čerpají víc, než do něj přispívají, aby podpořily svůj hospodářký rozvoj. Přitom nechtějí uprchlíky. Vyzvala opět k projevení solidarity. Jak na tyto apely reagovat?
Do tohoto účetnictví paní Merkelová zapomněla započítat právě výše zmíněný princip západního investování provozovaný v zemích východní Evropy. To už by to bilancování tak jednoznačné nebylo. Jak vypadala německá solidarita vůči novým členům Evropské unie, jsme ostatně viděli před deseti lety. Pracovní omezení pro nás platilo celých sedm let. Přitom se týkalo lidí, kteří chtěli v Německu pracovat. Lidí kvalifikovaných, zpravidla se schopností se německy bez problémů domluvit. A nyní máme, zcela paradoxně, nesolidaritu oplatit solidaritou? Navíc s lidmi, kteří u nás pracovat nebudou, protože jsou nekvalifikovaní, neznají jazyk, a především sem přijeli evidentně kvůli něčemu jinému? Ono s migrací je to vůbec podivné. Pokud je daný uprchlík kvalifikovaný a vzdělaný natolik, aby se uživil na evropském pracovním trhu, pak je to přesně ten, který bude ve své původní zemi citelně chybět. V podstatě se tím ničí zárodky tamní střední třídy. No a pokud vzdělání a kvalifikaci nemá, tak proč bychom ho měli v Evropě šatit, živit a ubytovávat? A ještě řešit kriminalitu, která je u těchto lidí několikanásobně vyšší než u původního obyvatelstva? Slyšel jsem, že by to prostě byla jakási další forma pomoci Africe či Blízkému východu. Jenže výdaje na jednoho uprchlíka jsou takto více než desetinásobkem výdajů, které normálně stojí pomoc těmto lidem v místě problému. Tedy je to i velmi neefektivní a marnotratné plýtvání omezenými prostředky. Nemá to v podstatě vůbec žádná pojmenovatelná pozitiva. Pokud na tento princip Angela Merkelová přistoupila, ať už s vidinou získání Nobelovy ceny za mír, anebo z politické neprozíravosti, není možné, abychom řešili coby daleko menší a chudší země následky její politiky. Tento apel tedy považuji za nehoráznost.
Psali jsme:
V minulém rozhovoru jste mi řekl: „Nepřestává mne udivovat míra nenávistné iracionality odpůrců Zemana vydávané za noblesu či znak příslušnosti k lepším lidem.“ Nicméně ani Miloš Zeman si po svém znovuzvolení nebere servítky. Politologa Jiřího Peheho označil za nejhloupějšího českého novináře, takzvané pražské kavárně pak Zeman vzkázal: „shut up“, ti, kdo křičeli na kardinála Duku, jsou dle jeho slov „pisklouni“. Jak podle vás dodržuje svůj slib o větší pokoře? A jak hodnotit povolební vystupování Zemana včetně jeho proslovu na sjezdu ČSSD?
Miloš Zeman si přeci nikdy nebral servítky. A možná je to právě i jeden z důvodů, proč se těší i nadále takové popularitě. S jeho stylem ne vždy souhlasím, jeho slovník také není úplně vybraný, ale v zásadě má v tom, co říká, prostě pravdu. A to je u politika to podstatné. Lidé to intuitivně vycítí. Ale mám pocit, že přeci jen trošku ubral plyn a šrapnelů střílí trochu méně. Takže bych nedělal předčasné závěry. Lidé, co volili Zemana, navíc tyto věci jistě dobře zvážili. Vždyť byl prezidentem uplynulých pět let. Tak proč teď markýrovat překvapení a pohoršení? Já se politikou Miloše Zemana v podstatě bavím. Je drzá, chytrá, nekorektní a účinná. A věřím, že on se baví také. Je přeci krásné pozorovat při práci někoho, kdo ji dělá dobře a pro koho je zároveň koníčkem. A když je navíc prezidentem...
SPD má potíže kvůli výrokům v souvislosti s táborem Lety u Písku. Šéf SPD zpochybnil oplocení, poslanec Miloslav Rozner uvedl, že to byl „neexistující pseudokoncentrák“. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v této souvislosti u Moravce pochyboval o tom, jak je možné, že se člověk jako Tomio Okamura vůbec dostal na post místopředsedy Sněmovny. Za vážnou situaci považuje to, že „byl Parlamentem demokraticky v tajné volbě zvolen člověk, jehož veřejně prezentované názory jsou skutečně rasistické, xenofobní, neonacistické, a to nemluvím o populismu a demagogii“. Jak hodnotit přínos Tomia Okamury pro českou politiku?
Okamura se teprve učí, ale v podstatě žádnou velkou chybu v politice dosud neudělal. Populistou bezesporu je, ale to by přeci v demokracii neměl být až takový problém. Politik by snad neměl zavírat oči nad přáním většiny svých voličů. Pokud je například devadesát procent společnosti proti imigraci z muslimských zemí a islámské ideologii obecně, jak je možné, že se tímto tématem v Parlamentu zabývá pouze SPD? Nemělo by to být na programu u naprosté většiny politických stran? Ony se svým voličům nesnaží vyjít vstříc a nechtějí řešit věci, které je trápí? Vzestup Okamury se nestal ani tak jeho zásluhou, jako důsledkem činnosti, tedy spíš nečinnosti ostatních tradičních systémových politických stran.
Co říkáte na nového předsedu ČSSD Jana Hamáčka? Je tím, kdo může sociální demokracii pomoci k bývalému úspěchu?
Jde o člověka Sobotkova typu, jak co do názorů, tak co do schopnosti oslovit voliče. Pád ČSSD proto zřejmě bude pokračovat. Ale líto mi to není, tato strana už nějakých pár let svým voličům neuměla nabídnout vůbec nic. A proto dopadla, jak dopadla.
S jakými pocity sledujete vládní vyjednávání?
S pocity nudícího se diváka. Protože tyto námluvy jsou jen protahovanou agonií neúspěšných politických subjektů. Pokud by se obstrukcemi podařilo dojít až k předčasným volbám, tak přesně ty strany, které se nyní staví na zadní, by na tom paradoxně nic nezískaly. Jejich vliv by se pravděpodobně ještě zmenšil. Otázka tedy je, zda by naopak vidina předčasných voleb současná vyjednávání spíš neurychlila. Ale protože Miloše Zemana sleduji už dlouho a neznám lepšího politického stratéga, nechám se překvapit, co svým deklarovaným záměrem předčasné volby nevyhlašovat přesně sleduje. Minimálně jde o úsporu v rozpočtu, protože státní náklady na uspořádání voleb jsou zhruba půl miliardy. Tedy ve srovnání s tolik propíraným Čapím hnízdem, rádoby jádrem problému a záminkou k předčasným volbám, více než desetinásobné.
Jaký je tedy váš názor na nechuť ostatních politických stran spolupracovat s Andrejem Babišem jako trestně stíhanou osobou? A slouží to k jejich prospěchu, nebo na to doplatí?
Celá ta kauza Babiš a Čapí hnízdo je poněkud umělá. Sobotkovi do poslední chvíle nevadilo s Babišem vládnout a jen se přiblížily volby, padající preference ČSSD už nešlo ignorovat, začal konat. Do ČSSD přišli mediální poradci angažovaní předtím v týmu Hillary Clintonové a do dvou měsíců tu bylo nepřekousnutelné Čapí hnízdo. Donekonečna omílané a akcentované, ačkoliv jde z hlediska státního rozpočtu nebo majetků Andreje Babiše o zcela marginální položku. Nejsem zrovna Babišův fanoušek, ale je to první ministr financí, co dokázal sestavit přebytkový rozpočet, zlepšit výběr daní a ukázat, že to nakonec jde. Po všech těch Kalouscích a dalších amatérech, co nás po léta přesvědčovali o projedené budoucnosti a přitom dnes bez mrknutí oka horují pro rozdávání z eráru na sanaci následků trvající migrační krize. I za toto má Babiš u mě malé bezvýznamné plus, že tuto absurdní demagogii vyškrtnul ze svého slovníku.
Navíc to, jak byl Sobotkou zbaběle sestřelen, mu v důsledku spíš pomohlo. Ale určitá část populace, hojně zastoupená zejména mezi novináři, si libuje ve zdůrazňování nepodstatných banalit. Na úkor důležitých věcí. Nevím, jestli je to jen jejich neschopností vidět hlouběji pod pokličku dění, nebo snaha o odvádění pozornosti jinam. Takže o Babišovi určitě ještě uslyšíme ledacos. A pro jistotu stokrát dokola. A mediální kolovrátek utichne zase až po volbách, až tito lidé zjistí, kolik dalších voličů mu tím vyrobili. Ale pak začnou zase znovu...
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
